Ja bych se spise ptal co se prace, nhe lina, tyce. Pred 80 roky tam lino polozili a pokud by jej neroznesli na svych kopytech ti rumunsti (ne rusti) konici tak by tam drzelo asi az dodnes. Podobne jako Penzijnak na Zizkove. Po 80 letech nespadla jeste ani jedna z milionu dlazek. Na Prikrylove "Uranu" v C. Lipe 30 let stareho jsme zde videli nedavno plno tech "opadavek". Co nam to rika o "zlatych ceskych"?
Je to daní velkému provozu, lino není přilepené,aby se dalo podle potřeby snáze měnit. Pokud se rekonstrukce držela původních postupů a materiálů, je logické, že pokud je z domu najednou muzeum s velkým provozem, budou se podobné věci dít. Navíc iluze o kvalitě práce v I. republice je mnohdy opravdu jen iluze.
Takze lino bude jakysi "behoun" nekolikrat za rok na vymenu? Behem rekonstrukce tam pred 25 lety pamatkari take podlehli te Vasi "iluzy", kdyz si priznali, ze neni sklarny v CSSR ktera by mohla opakovat praci sklaru z Teplic-Sanova z roku 1930 a radi zavdali modernimu zazraku, silikonu. Podobne, chybejici ohybane sklo nad vnitrnim schodistem tehdy nahradili "plastikem".
Te Vasi vire v "iluzy" by mozna pomohlo se postavit pod zizkovsky "Penzijnak" a zustat tam, az tam spadne dlazka na chodnik. Ja se tam za Vama podivam, za padesat let.
Ovšem může být funkční, za dodržení náročných podmínek a trvalé péče. Plynové masky mohou být za určitých klimatických podmínek a podle zdání hygieniků také na místě. Lino není to, co dubové prkýnko.
Posílám dva odkazy, kde je vše vysvětlené, pokud má tedy někdo zájem.
http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/147875 -do-vily-tugendhat-se-vratilo-typicke-linoleum/
http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/172603 -ve-vile-tugendhat-se-zvlnilo-linoleum-pamatka-se-musi-uzavr it/
Problém bych tedy neviděl v kvalitě jako takové, to nakonec ukáže až čas, ale v tom, že dům pro jednu rodinu se stal muzeem. A tady jdou proti sobě dvě věci. Z jedné strany pietní rekonstrukce, kde je snaha se co nejvíce přiblížit tehdejším materiálům a postupům a na druhé straně extrémní návštěvnost. Osobně bych mnohem raději viděl, kdyby vila zůstala vilou a někdo, nejlépe potomek původních majitelů s náležitým vztahem k domu by tam normálně bydlel. Myslím že takový provoz vila jen těžko může dlouhodobě snést.
Ne, linoleum opravdu není dubové. A v dalším nášupu moudra se určitě dozvíme že onyx není žula. Sakra, že si ten Miese taky nedal s návrhem větší práci, šmudla jeden!!
S odstupem času a s odchodem očitých svědků se vše minulé může lehce svésti na "iluzi". Dnes i ve Skandinávii se dveře domů zamykají, jak mi dosvědčil můj dánský (v původnim slova smyslu) přítel, ale znamená to, že se vždy zamykalo?
Je lépe se se stavem naší současnosti zabývat, než se pokoušet vymlouvat na minulost. Nedá se ani dnes třeba popřít, že úroveň původní práce na zrodu vily T. byla vynikající. Veškeré pozdější těžkosti s jejím stavem vznikly toliko mimo staveniště (spodní voda, vybombardovaná okna) nebo zneužíváním místa (vykradený nábytek a vnitřní zařízení, zničené schodiště). Vynikal li Mies van der Rohe v něčem, pak to je především technická dokonalost jeho řešení i stavebního provedení jeho staveb. Známa je třeba jeho pře s panem T., který zprvu uvěřil "odborníkům", že dveře od podlahy až ke stropu se "zkroutí". Mies, který začal jako řemeslník a neměl ani maturitu, to vzal osobně a byl připraven s tím "praštit". Chválabohu nepraštil a po 80 letech je to stále Mies 1 versus "odborníci" velká tlustá 0. A nebo také iluze?
Bylo mým štěstím, že jsem se učil řemeslu v partě jejíž členové ještě před válkou s řemeslem prošli Evropu, jeden dokonce zdil i základnu Bizerta, v Tunisku (kde mu prý přidávalo až 12 Arabů a on přesto často na maltu či cihly musel čekat) a v padesáti náš tehdy již zcela bělovlasý parťák to sváděl na dobu, co zdil pece v Auschwitz. Na vlastní oči jsem tehdy viděl, jak žádnému z nich nikdy nebylo jedno jakou práci odvedl. A nebo také iluze?
Dnes většina stále obyvatelných zámků či hradů také musí řešit turistický veletok skrze jejich nitra ale původní povrchy podlah kvůli tomu nemění. Stále ještě si velmi rád "zabruslím" v obrovských bačkorách na tak dokonale vyleštěných podlahách. Proč ne i v Brně?
Problém s bačkorami je ten, že se na jejich "podrážku" nabaluje prach a ten obzvlášť při bruslení funguje jako brusivo, takže by to lino taky dostalo pořádně zabrat. Mimochodem tohle je taky důvod proč se na hradech a zámcích tolik voskovaly podlahy a proč se s bačkorami nesetkáte už tak často.
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Te Vasi vire v "iluzy" by mozna pomohlo se postavit pod zizkovsky "Penzijnak" a zustat tam, az tam spadne dlazka na chodnik. Ja se tam za Vama podivam, za padesat let.
http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/147875 -do-vily-tugendhat-se-vratilo-typicke-linoleum/
http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/172603 -ve-vile-tugendhat-se-zvlnilo-linoleum-pamatka-se-musi-uzavr it/
Problém bych tedy neviděl v kvalitě jako takové, to nakonec ukáže až čas, ale v tom, že dům pro jednu rodinu se stal muzeem. A tady jdou proti sobě dvě věci. Z jedné strany pietní rekonstrukce, kde je snaha se co nejvíce přiblížit tehdejším materiálům a postupům a na druhé straně extrémní návštěvnost. Osobně bych mnohem raději viděl, kdyby vila zůstala vilou a někdo, nejlépe potomek původních majitelů s náležitým vztahem k domu by tam normálně bydlel. Myslím že takový provoz vila jen těžko může dlouhodobě snést.
Je lépe se se stavem naší současnosti zabývat, než se pokoušet vymlouvat na minulost. Nedá se ani dnes třeba popřít, že úroveň původní práce na zrodu vily T. byla vynikající. Veškeré pozdější těžkosti s jejím stavem vznikly toliko mimo staveniště (spodní voda, vybombardovaná okna) nebo zneužíváním místa (vykradený nábytek a vnitřní zařízení, zničené schodiště). Vynikal li Mies van der Rohe v něčem, pak to je především technická dokonalost jeho řešení i stavebního provedení jeho staveb. Známa je třeba jeho pře s panem T., který zprvu uvěřil "odborníkům", že dveře od podlahy až ke stropu se "zkroutí". Mies, který začal jako řemeslník a neměl ani maturitu, to vzal osobně a byl připraven s tím "praštit". Chválabohu nepraštil a po 80 letech je to stále Mies 1 versus "odborníci" velká tlustá 0. A nebo také iluze?
Bylo mým štěstím, že jsem se učil řemeslu v partě jejíž členové ještě před válkou s řemeslem prošli Evropu, jeden dokonce zdil i základnu Bizerta, v Tunisku (kde mu prý přidávalo až 12 Arabů a on přesto často na maltu či cihly musel čekat) a v padesáti náš tehdy již zcela bělovlasý parťák to sváděl na dobu, co zdil pece v Auschwitz. Na vlastní oči jsem tehdy viděl, jak žádnému z nich nikdy nebylo jedno jakou práci odvedl. A nebo také iluze?
Dnes většina stále obyvatelných zámků či hradů také musí řešit turistický veletok skrze jejich nitra ale původní povrchy podlah kvůli tomu nemění. Stále ještě si velmi rád "zabruslím" v obrovských bačkorách na tak dokonale vyleštěných podlahách. Proč ne i v Brně?