Ve Žďáru n. S. pomáhá pastva vracet svahu pod Zelenou horou podobu louky

Žďár nad Sázavou - Ve Žďáru nad Sázavou pomáhá pastva ovcí vracet svahu Zelené hory podobu louky. Ubyly náletové dřeviny i vysoká tráva třtina křovištní, která se tam dřív rozrůstala. Berani se dnes na kopec pod památkou UNESCO vrátili počtvrté, spásat budou trávu na více než dvou hektarech. ČTK to dnes řekl farmář Milan Daďourek, který po dohodě s městem pastvu zajišťuje.

Na stráni Zelené hory byly ovce poprvé v roce 2020, radnice tehdy uvedla, že tam byla pastva obnovená téměř po 200 letech. Odborníci předtím stav porostu na městském pozemku zmapovali, na vyhodnocení vlivu vypásání podle starosty Martina Mrkose (Žďár-živé město) potřebují alespoň pět let. "Ten kopec je poměrně náročný na údržbu, pokud chceme zachovat původní charakter louky či pastviny," řekl starosta. Podotkl, že před lety tam byl les a náletové dřeviny se tam s určitou setrvačností pořád objevovaly.

"Když se podíváte na to, jak ta tráva vypadá, tak ten efekt se dá rozeznat už i běžným okem," řekl Daďourek. Ze stráně díky spásání trávy berany ustoupila třtina křovištní. "Co se úplně ztratilo z té plochy - bylo tu hodně bezů, náletů bříz, ostružin - to už uštípali," řekl.

Na poměrně strmém svahu v blízkosti poutního kostela svatého Jana Nepomuckého a hřbitova se pase 26 beranů plemene romney. Jsou méně hluční, než by byly ovce s jehňaty. Lidé mohou pastvinou mezi ploty i procházet. Farmář s nimi zatím nemá špatné zkušenosti. Jednou se setkal s tím, že se někdo snažil ovcím dávat pečivo. "Ale většinou lidi chápou nebo si to nechali vysvětlit, že to pro ty ovce je špatně," řekl. Ovce také stresuje to, pokud kolem nich procházejí lidé se psy, kteří nejsou na vodítku.

Radnice za pasení loni platila 67.000 korun, jinak by tam musela zajišťovat kosení křovinořezem.

Poutní areál na Zelené hoře je dílem architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Kostel byl vysvěcený v roce 1722. V seznamu světových památek UNESCO je Zelená hora od roku 1994.