Projekt Louka nad Lucernou, za nímž stojí Ondřej Kobza, Petr Plewka a architekt Petr Hájek, otevírá dnešním dnem nově upravené střešní prostory Lucerny. Na 1000 m² bude mít veřejnost až do 11. září 2018 vždy od 12.00 – 20.00 hod. možnost projít se po umělé trávě, nakrmit slepice, kozy i králíky, prohlédnout si ptactvo ve voliéře, přivonět k lučnímu kvítí i poslechnout si dvacetiminutová klavírní intermezza (denně, 17.00 až 20.00 hod.).
Střecha Lucerny prošla první částí rekonstrukce už v minulém roce. Ondřej Kobza, který místu vdechnul život kulturními akcemi nejrůznějšího typu, vysvětluje, co stálo za počinem Louka nad Lucernou: „Inspirací pro zatravnění střechy Lucerny byly mimo jiné i zahraniční zákony, které ve vyspělých zemích, například ve Francii, fungují. Každá nová budova tam musí mít na střeše zahradu či solární panely. Nově ‘zazelenalá‘ místa tak odpovídají na stále se zvyšující počet ploch, která zabírají auta. A to je mi více než sympatické.“
Vzhledem k tomu, že projekt nemá svého investora, je součástí prohlídky střešní louky i vstupné. Konkrétně 200 Kč pro dospělé a 150 Kč pro studenty a seniory, děti do 10 let mají vstup zdarma.
„Každé město má emblematickou budovu. Paříž Eiffelovku, New York Empire State Building. Vyjadřují duši města. Kromě Pražského hradu je pro nás právě takovou ikonickou budovou Palác Lucerna. Takřka každý Pražan si zde prošel návštěvou plesů, proběhly zde sněmy Komunistické strany, ale i koncert Louise Armstronga. Na příběhu Lucerny se dají odvyprávět celé dějiny 20. století,“ popisuje budovu jeden z iniciátorů projektu, Petr Plewka.
Na Louku nad Lucernou se návštěvníci dostanou pomocí schodiště či páternosteru, který je v podstatě již historickou reálií, vertikální spojnicí tepajícího města a tisícovky metrů měkké trávy.
Vstup do výtahu je z ulice Štěpánská, naproti Velkého sálu.
Střecha Lucerny by měla být místem, kde vznikají nové myšlenky. Proto se zde pořádají tzv. Salony, pravidelně se scházející společnost, instituce známá z Francie již od 17. století. Něco podobného se v Česku konalo v éře První republiky. Organizátoři zvou hosty, např. Dominika Duku, Pavla Rychetského, Davida Vávru, Martina Wichterleho, Libuši Šmuclerovou, Václava Cílka a další. Současně je přizváno vždy cca na šest desítek posluchačů. Kromě Salonů ožívá střecha Lucerny i unplugged koncerty za východu slunce (Iva Bittová, Dan Bárta), přednáškami, jógou doprovázenou živou hudbou, tančírnou tanga, ale i mší svatou. Na střeše se nachází také Poetry jukebox (jukebox s básněmi), piano, šachové stolky či pingpongový stůl.
Část Paláce Lucerna směřující do Štěpánské ulice byla společně s Velkým sálem dostavěna v roce 1921. Už od začátku zde bylo plánováno kulturní a restaurační využití, ale zanedlouho majitel, pan Vácslav Havel, zemřel a synové Václav a Miloš se již věnovali jiným záležitostem. Poté přišla válka, komunisté, kapitalismus a dlouholeté spory o vlastnictví Lucerny. Bylo proto velmi náročné vyjednat vše potřebné s úřady a získat nemalou půjčku. V neposlední řadě bylo nutné získat i důvěru paní Dagmar Havlové, což se podařilo a iniciátory projektu to velmi těší.