Klub Za starou Prahu se seznámil s výsledky soutěžního dialogu na revitalizaci Vrchlického sadů a rekonstrukci Nové odbavovací haly Hlavního nádraží. S údivem a překvapením musí konstatovat, že výsledkem dialogu, který měl dle deklarovaných cílů soutěže zkultivovat a zkvalitnit prostředí nejvýznamnějšího nádraží v Praze, je demolice téměř celé odbavovací haly, která patří k nejkvalitnějším poválečným stavbám nejen v Praze ale v celé České republice. Návrh demolice haly je nepochopitelný a ne- přijatelný z těchto důvodů:
1) Odbavovací hala je vynikajícím dílem architektonického týmu Jana Bočana, Josefa Dandy, Zdeňka Rothbauera a Jana a Aleny Šrámkových. V době svého vzniku se jednalo o zcela unikátní počin, který dokázal skloubit požadavky na moderní provoz s promyšleným architektonickým výrazem, který pozoruhodně reflektuje soudobou západoevropskou architekturu a představuje vynikající tvůrčí propojení modernistického konceptu volného prostoru s prvky high-tech i ohlasy rodící se postmoderny. Její architektura navíc citlivě reagovala na secesní Fantovu budovu, čímž bezpochyby přispěla k její záchraně.
2) Odbavovací hala je nejen součástí Pražské památkové rezervace, ale také chráněnou kulturní památkou, jak dokládá stanovisko Ministerstva kultury. Skutečnost, že je hala chráněna spolu se secesní budovou od Josefa Fanty, byla také důvodem, proč ministerstvo kultury nezahájilo řízení o prohlášení haly za samostatnou památku. S platností památkové ochrany měl vyhlašovatel soutěže účastníky včas seznámit a hledat řešení s ohledem na tuto zásadní okolnost.
3) Odbavovací hala je chráněna autorskými právy, která jsou nepominutelná, a lze předpokládat jejich důsledné uplatnění, jak dokládá stanovisko Daniely Bočanové, která je dědičkou autorských práv jednoho z hlavních autorů projektu. I tuto zásadní okolnost měla porota při svém rozhodování zohlednit.
4) Odbavovací hala byla před deseti lety zrekonstruována s nákladem 1,2 miliardy Kč. Její demolice a radikální přestavba je v této souvislosti nepochopitelné nejen z eko- nomického, ale také ekologického hlediska. Nákladná demoliční přestavba nedávno zrekonstruované haly je ještě absurdnější, dáme-li jí do například do kontextu diskuse o zachování železničního mostu na Výtoni, který má stejného investora a je také kulturní památkou, avšak u nějž je právě (nepoměrně menší) nákladnost rekonstrukce jedním z důvodů jeho navrhované demolice.
5) Demolice velké části uzavřené haly a její náhrada otevřenou pergolou paradoxně zhorší komfort čekajících cestujících, neboť plnohodnotné využití otevřeného prostoru je v klimatických podmínkách Prahy reálné jen menší část měsíců v roce.
Klub Za starou Prahu velmi oceňuje snahu o kultivaci okolí nádraží a rozhodně vítá zavedení tramvajové trati do jeho předpolí. Je však přesvědčen, že pro zkvalitnění předprostoru nádraží rozhodně není třeba demolice Nové odbavovací haly, jejíž nesporné architektonické kvality by měl projekt naopak promyšleně rozvíjet. Z těchto důvodů Klub s předloženým projektem zásadně nesouhlasí a doufá, že k jeho realizaci v této podobě nedojde.