Soud v Brně musí znovu řešit náklady sporu o územní plán

Brno - Krajský soud v Brně musí znovu rozhodnout o vysokých nákladech řízení ve sporu o aktualizaci brněnského územního plánu. Soud rozsáhlé změny v plánovací dokumentaci zrušil loni v lednu na základě žaloby 15 lidí a spolků. Místo požadovaných 428.000 korun však podle krajského soudu měli od města Brna, neúspěšné protistrany, dostat jako náhradu nákladů řízení jen asi 96.000 korun.

Podle dnešního nálezu Ústavního soudu (ÚS) vykazuje rozhodnutí krajského soudu znaky svévole a je v rozporu s principy spravedlnosti. Krajský soud tehdy vyšel z úvahy, že právní služby se sice formálně vztahovaly k 15 žalobcům, ovšem argumentace byla jednotná.

Podle ústavních soudců se krajský soud svévolně rozhodl nepoužít ustanovení advokátního tarifu, podle něhož za společné úkony při zastupování více subjektů náleží advokátovi mimosmluvní odměna za každou zastupovanou osobu, avšak snížená o 20 procent. Soud musí aplikovat právní předpis jako celek, není oprávněn selektivně odepřít aplikaci určitého ustanovení, uvedli ústavní soudci.

Krajský soud prý také dostatečně nezohlednil specifickou povahu soudního přezkoumávání územního plánu. Jde o spor, který se - v případě Brna - potenciálně týká stovek tisíc fyzických a právnických osob, které mají ve městě bydliště, sídlo, pracoviště či nemovitý majetek. Změna územního plánu měla 10.000 stran textové části plus stovky map, šlo tedy o mimořádně rozsáhlou a závažnou agendu.

Zároveň ÚS připomněl, že už v roce 2013 zrušil takzvanou přísudkovou vyhlášku. K pochybnostem o nákladech by nemuselo docházet, kdyby ministerstvo spravedlnosti vydalo nový předpis s paušálními sazbami. "Ministerstvo spravedlnosti je ze zákona povinno přijmout novou regulaci a mělo by zvážit, zda by se tato nová úprava, na rozdíl od zrušené přísudkové vyhlášky, neměla vztahovat i na řízení ve správním soudnictví, včetně řízení o návrzích na zrušení obecné povahy s pluralitou navrhovatelů," naznačil ÚS.

Žaloba lidí a spolku proti aktualizaci územního plánu stála například na tvrzení, že změny umožňují legalizaci černých staveb, výstavbu v plochách zeleně, zvyšují index podlažních ploch a nahrávají některým developerům. Brněnští radní se letos v únoru dohodli, že zahájí práce na pořizování nového územního plánu.