Rekonstrukce městských lázní v Plzni podpořily obě komory

V dubnu letošního roku několik desítek plzeňských architektek a architektů zveřejnilo otevřený dopis hejtmanovi a zastupitelům Plzeňského kraje, v němž podepsaní apelovali na vedení kraje, aby přehodnotilo rozhodnutí nevypsat soutěž na návrh adaptace budovy někdejších městských lázní pro účely Západočeské galerie v Plzni a dalších institucí a v celé věci postupovalo maximálně transparentně. Během následujících týdnů pak téměř 60 signatářů podpořila jak Česká komora architektů (ČKA), tak Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).

Předseda České komory architektů a někdejší pražský primátor Jan Kasl adresoval Krajskému úřadu Plzeňského kraje své stanovisko, v němž vyjádřil podporu otevřeného dopisu a zdůraznil význam architektonických soutěží a roli ČKA coby jejich garanta. Dobře vypsaná architektonická soutěž podle něj představuje nejlepší způsob, jak docílit kvality návrhu. Soutěž totiž přináší celou škálu koncepčních přístupů, a tedy i možnost výběru konkrétního řešení, jehož výsledkem je kvalitní realizace.

„V případě vyhlášení architektonické soutěže namísto obchodní soutěže na výběr dodavatele s jím zvoleným projektantem, vybranými na základě nejnižší ceny, je prokazatelně možné, díky odborné a nezávislé porotě a anonymitě návrhů, získat optimální řešení daného zadání,“ uvedl předseda ČKA. Kromě kvality návrhu patří mezi podstatné výhody soutěží podle Kasla především transparentnost výběru a participace odborné i laické veřejnosti.

Vedení kraje se však rozhodlo tyto výhody pominout a soutěž neuspořádat. Namísto toho svěřilo první fáze projektu rekonstrukce kulturní památky a významné stavby konkrétnímu architektovi. Dále chce postupovat metodou Design & Build, u níž se odpovědnost za přípravu projektové dokumentace a její naplnění částečně či zcela přenáší na zhotovitele stavby. Tento postup – stejně jako absenci architektonické soutěže – kritizuje i Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

Jak upozornil její předseda Robert Špalek, metoda Design & Build se aplikuje spíše na dopravní, liniové stavby, kde jsou uživatelské a technické parametry jednoznačně definovatelné. „Podle našich zkušeností se rozhodně nehodí na záměry, které mohou mít celou řadu možných technických, provozních i estetických řešení. Vzhledem k tomu, že výsledná stavba bude významně ovlivňovat život města a provozní náklady mohou významně zasahovat do rozpočtu samospráv, bylo by vhodné, aby všechna možná řešení byla podrobně posouzena nezávislými odborníky,“ konstatuje Robert Špalek.

Inženýrská komora zdůrazňuje i povinnost zadavatele hledat nejlepší řešení nejen z hlediska architektonického či konstrukčního, ale rovněž optimalizované a úsporné co se týká investičních, provozních a udržovacích nákladů. „Náklady spojené s organizací soutěže, jejímž cílem je nalezení nejvhodnějšího řešení, tvoří zlomek celkového rozpočtu stavebního záměru – výsledek naopak v naprosté míře překonává původní představy, posouvá a rozvíjí původní ideu,“ upozorňuje Libor Kubát, předseda Komise pro zákon o zadávání veřejných zakázek ČKAIT. Ostatně i v Plzni a Plzeňském kraji předcházely soutěže či soutěžní dialogy řadě významných realizací.

Obě profesní komory nabízejí zadavatelům odborné konzultace a pomoc s organizací soutěží o návrh řešení.