Praha - Příznivci projektu knihovny Jana Kaplického věří, že by dokumentární film o něm mohl znovu otevřít debatu na téma stavby. Věří v to i jeho tvůrci, kteří film Olgy Špátové Oko nad Prahou dnes představili novinářům. Snímek je příběhem Kaplického vítězství v architektonické soutěži a boje o jeho prosazení, vznikal tři roky a ve středu bude mít premiéru. Ve čtvrtek začne v pražském centru současného umění DOX výstava, která připomene celé Kaplického dílo, v němž kvůli nenadálé smrti loni v lednu už nebude pokračovat. "Film i výstava potvrzují, že jsme měli krajana, který se ve světě prosadil, což není vůbec jednoduché," řekl dnes historik architektury Zdeněk Lukeš. Snímek je podle některých recenzentů špatným dokumentem, protože není objektivní. Špátová se nikdy netajila tím, že má Kaplického ráda a že jeho projekt podporuje. "Dokumentární film je názor jeho autora, tím se liší od práce novinářů a publicistů," řekla. Časosběrný dokument točila tři roky, začala právě vyhlášením Kaplického vítězem soutěže na stavbu nové budovy Národní knihovny. "Nikdy ta radost nebude taková, jaká bývá při dokončení filmu, nemáme Národní knihovnu a nemáme ani Jana Kaplického," řekla Špátová. Producentkou snímku byla vdova po architektovi Eliška Kaplický, která Špátovou oslovila. V závěru práce se podle některých médií obě ženy rozešly. Když se drama boje za knihovnu změnilo v osobní tragédii, film šel podle producentky stranou a režisérka dostala ve střižně volnou ruku. "Cítila jsme ale, že musím chránit naše soukromí. Bylo třeba některé věci vynechat," doplnila s tím, že se také distancuje od některých politických názorů Špátové. Obě nemají zcela shodný názor na krok Kaplického, když po neúspěchu u ODS využil nabídku k jednání o politické podpoře ze strany ČSSD. Film chronologicky představuje vývoj událostí kolem projektu včetně toho, jak radikálně se názory na něj měnily u některých zúčastněných, zejména pak u pražského primátora Pavla Béma. Diváci uvidí, jak se vyvíjela podoba knihovny, jak architekt s dojetím představoval návrh novinářům ve své vlasti, již opustil v době nesvobody. Autorka ale zachytila i chvíle, kdy Kaplický, ač vítěz mezinárodní soutěže, musel sám před úředníky a politiky svůj projekt obhajovat poté, co stavbu prezident Václav Klaus veřejně odsoudil. Přes pozdější výhrady k regulérnosti soutěže, jež zněly z různých stran, Kaplického projekt vybrala porota jednohlasně, včetně zástupců státu a města Prahy.