Primátor Plzně: Zelení na náměstí by se měli zabývat noví zastupitelé

Plzeň - Více než 11.000 Plzeňanů, tedy 97 procent hlasujících v anketě, si přeje stromy na centrálním gotickém náměstí Republiky. Na náměstí zeleň chybí, je tam pouze devět stromů ve velkých květináčích a květiny v patrových mísách u katedrály. Primátor Plzně Pavel Šindelář (ODS) dnes na jednání zastupitelstva uvedl, že výsledek ankety sice není pro budoucí zastupitelstvo a radu města zavazující, ale je důležité se jím zabývat. Podle památkářů i primátora bude nutná odborná debata.

"Obecně zeleň ve městě je našimi obyvateli žádaná a o stromech na náměstí se bavíme dlouho. V roce 2016 jsme se proháněli po náměstí s nákupními vozíky, v nichž byly zasazené stromy. To bylo úsměvné. Dnes ale vidíte, že stromy na náměstí mohou být, jsou zlepšením situace," řekl primátor. Stromy v květináčích na holé dlážděné ploše jsou podle něj pouze dočasným řešením. K tomu, aby se tam mohla zeleň vysadit, by podle něj byla nutná rekonstrukce plochy tak, aby stromy měly zabezpečenou závlahu a byly ochráněny.

Anketu, v níž po 20 dnů hlasovalo přes 11.800 lidí, uspořádal Nadační fond Plzeň sobě. Ten teď uprostřed městské památkové rezervace instaloval pět vzrostlejších stromů v dřevem obložených hranolových nádobách, čtyři velké květináče tam s přispěním sponzorů umístil už před dvěma lety. Dalších osm květináčů s rododendrony dal na blízký bulvár v ulici Bedřicha Smetany a už před rokem umístil osm javorů v Riegrově ulici.

Podle primátora i vedoucího městských památkářů Karla Zocha bude nutné k tématu otevřít odbornou diskusi. Náměstí Republiky, založené ve vrcholném středověku, je podle Maroviče specifický prostor a je urbanisticky vysoce hodnotný. "Vnesení zeleně v nádobách do ulic v historickém jádru je bohužel doposud prováděno diletantsky. Zatímco stromy v Riegrově ulici její prostor spíše osvěžily, následující instalace nádob do Smetanovy ulice poškodila do té doby příjemný prostor nevhodným měřítkem. Proč se tak děje bez odborné diskuse s památkáři, městskými architekty, bez respektu ke staletým kvalitám ústředního plzeňského prostoru a bez kvalitního promyšleného návrhu?" řekl plzeňský architekt Marek Marovič. Podle něj je zeleň v historickém jádru naštěstí mobilní a může se využít na vhodnějších místech.

Horké letní dny a rozpálená dlažba přinášejí podle Maroviče legitimní a důležité otázky po zlepšení prostředí města. "Duch místa je tak silný, že určité části roku náměstí jistě unese být i prázdné. To ovšem neznamená, že by na náměstí nemohla být instalována zeleň sezonní. Její měřítko a čas expozice by však měly vzejít z kvalitních návrhů vybraných ve veřejné architektonické soutěži," řekl

Náměstí o půdorysu 193 krát 139 metrů je jedno z největších v Evropě a největší mimopražské středověké náměstí v Čechách.