Praha - Krnovský rodák Leopold Bauer, který zemřel 7. října 1938 ve Vídni vě věku 66 let, za sebou zanechal řadu pozoruhodných staveb, a to nejen ve Slezsku odkud pocházel. Mezi nejznámější budovy z jeho ateliéru patří majestátní palác Priessnitzova sanatoria v Jeseníku z let 1908 až 1910, sídlo opavské Obchodní a živnostenské komory ze stejné doby nebo obchodní dům Breda v Opavě, který byl shodou okolností otevřen téměř přesně deset let před Bauerovým úmrtím.
Budoucí architekt pocházel z umělecky zaměřené rodiny, jeho předci se ovšem věnovali spíše hudbě - dědeček byl houslařem a všestranným hudebníkem, otec zase skvělým pianistou. Výtvarně nadaný Leopold vystudoval průmyslovku v Brně a pokračoval na vídeňskou akademii k Ottovi Wagnerovi, který učil i řadu dalších výrazných středoevropských architektů první půlky 20. století. Po Wagnerovi dokonce později na akademii převzal profesorské místo, které zastával mezi roky 1913 a 1919.
Tvořit začínal na přelomu století v Krnově, modernistický projekt radnice sice narazil, Bauer se nicméně uplatnil jako návrhář interiérů. Jeho Reissigova vila v Brně (1901 až 1902) pak bývá označována za první moderní dům v habsburské monarchii. Architekt, který se postupem času od modernismu dostal ke spíše historizujícím formám, navrhl i opavský kostel sv. Hedviky (dokončený ovšem až v 90. letech). Jeho posledním dílem byla dřevěná letní vila Hany Larischové v Krnově z roku 1936.