Praha - Proslulý hotel Jalta, který dotváří osobitou architekturou kolorit horní části Václavského náměstí v Praze, si letos připomíná dvojité výročí. Své služby nabídl hostům poprvé 1. června před padesáti lety, a v prosinci uplyne 100 let od narození jeho tvůrce, architekta Antonína Tenzera. Přes své relativní mládí je hotel kulturní památkou a v rámci historického centra Prahy figuruje i na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Je totiž nejhodnotnější pražskou architektonickou realizací 50. let - socialistického realismu. Hotel Jalta patří mezi to lepší, co v éře takzvané sorely vzniklo. Stylem se přiblížil spíše k dekorativismu 20. let než ke kopírování sovětského realismu té doby, jako je tomu u hotelu Internacionál, dnes už také kulturní památky. Originální a kultivovaný vzhled vtiskl hotelu architekt Antonín Tenzer (22. prosince 1908 - 12. října 2002), přední představitel českého funkcionalismu. Mezi jeho další práce patří například zdravotnické středisko v Praze - Vysočanech, dětská nemocnice v Motole či terasové domy v Praze - Libni.
Antonín Tenzer
O vznik hotelu na místě domu vybombardovaného v roce 1945 se přičinil tehdejší prezident Antonín Zápotocký. Projekt původně běžného hotelu se brzy změnil na hotel prvotřídní. Architekt Tenzer dostal volnou ruku a navrhl budovu do posledního detailu, bez typizovaných prvků. Většina věcí byla zhotovena na míru, třeba i vodovodní baterie u umyvadel. Průčelí sedmipatrové budovy upoutá střízlivostí a obkladem z travertinu. Na výběru kamene měl podíl také prezident Zápotocký, vyučený kameník, a vybral nejkvalitnější - mramor a travertin. Z fasády vystupují balkony s těžkým dekorativním zábradlím. Lodžii v prvním patře zdobí pilíře pojednané jako dvojice postav s výjevy ze života rolníků, které navrhl Jan Jiřikovský. Pro turisty je to dnes prý přitažlivá podívaná. V interiéru zaujme reprezentační prostor přízemí, impozantní schodiště vedoucí z kongresového patra dolů do restaurace. Upoutají kazetové prosklené stropy či vyřezávané kruhové dřevěné schodiště sochaře Václava Markupa volně vložené do prostoru jídelny. Výtvarník Stanislav Libenský navrhl pro hotel leptaná skla s figurálním motivem jako výplně oken v restauraci nebo skleněné reliéfy jako součásti osvětlení ve vinárně. Originály byly keramické obklady sloupů, ale také textilie i koberce. Proto také rozpočet vystoupal až na 40 milionů korun - v dnešních cenách by to činilo asi 750 milionů korun.
Stavbu však prodražil nejen luxusní interiér. Chodci na Václavském náměstí dlouhá léta netušili, že druhý suterén hotelu skrýval protiatomový kryt pro zhruba 250 osob s tři metry tlustými betonovými zdmi plněnými olovem, aby neprošlo radioaktivní záření. Výbavu doplňovala tajná nemocnice, jak o tom svědčí dochovaný nápis Operační sál, a také podzemní nádrž na vodu. V případě války měl hotel sloužit vojenskému generálnímu štábu. Kryt byl odtajněn až v roce 1990 a sedm let nato byl vyřazen i ze sítě krytů civilní ochrany. Hotel byl určený prominentním hostům - komunistickým představitelům, státníkům a politikům ze socialistického tábora i ze Západu, bydleli tu i důležití obchodníci a movití turisté. Proto byl v centru pozornosti Státní bezpečnosti, a jeho zdi byly prošpikovány odposlechy a kamerami. Na své si tu přicházela i kriminálka. Ve vyhlášeném Jalta baru, známém i z filmu Světáci, se totiž scházeli veksláci, a kolem cizinců se točily a možná dodnes točí všelijaké ty placené společnice. Dnes hotel společnosti Flow East, který hostil mezi jinými celebritami také dalajlamu či amerického herce Bruce Willise, nabízí svým hostům čtyřhvězdičkový luxus v 94 pokojích. Navazuje i na tradice společenských akcí, poskytuje místo pro obchodní jednání, tiskové konference, recepce, ale i módní přehlídky, aukce nebo oslavy a koktejlové večírky.