Postavit Kaplického dům po jeho smrti by byl zázrak, míní Jiřičná

Praha - Postavit budovu podle projektu architekta, který již nežije, není nemožné, ale velmi komplikované. V rozhovoru s ČTK to zmínila Eva Jiřičná, která po smrti Jana Kaplického dál pracovala na jeho projektu koncertní síně pro České Budějovice a budova získala i stavební povolení. Objednavatel ale od realizace ustoupil a přenést ji třeba na pražskou Štvanici, jak uvažuje hlavní město, je podle Jiřičné nereálné.

"Strašně bych si přála, aby se některá z jeho budov postavila, ale je velice komplikované řešit budovu po smrti člověka, který ji navrhl," řekla. Jan Kaplický náhle zemřel v lednu před osmi lety, 18. dubna by se dožil 80 let.

"Myslím, že jeho důležitost a jeho postavení v architektuře se z dějin architektury nevypaří. Možná, že bude pár let oddechová zóna a pak zase dojde k jeho odhalení. Tak to v architektuře chodí. On byl úžasný talent, člověk, kterých se narodí málo," říká jeho někdejší spolupracovnice.

Pokud se přistoupí ke stavbě a její architekt již nežije, "nikdy to nebude přesně to, co měl na mysli, vždycky to někdo bude interpretovat po svém". "Nevím, zázraky se stávají, ale ne příliš často," řekla k možnosti, že by v Kaplického vlasti stála nová budova podle jeho návrhu.

Zcela skeptická je k realizaci takzvané chobotnice, která před devíti lety skončila na odporu politiků. "Knihovna byla navržena na Letnou, to se nedá dát jinam, a když už to nebude knihovna, tak se celá její náplň bude muset předělat. Kdežto koncertní síň může zůstat koncertní síní...," říká. Upozorňuje ale, že na Štvanici, jak v prosinci uvedl radní pro kulturu Jan Wolf, se nevejde. On si nikdo neuvědomuje, jak velká je to budova, je vysoká jako desetipatrový dům, upozorňuje Jiřičná. Přesto takzvaný rejnok je projektem, který by mohl mít nejblíže k realizaci.

Tři roky po Kaplického smrti se v Modeně otevřelo Muzeum Enza Ferrariho podle návrhu českého rodáka. "Dokončil ji jeho spolupracovník. Byla už v pokročilém stadiu rozpracovanosti, i tak ale měl problémy interpretovat, co myslel autor," uvedla.

Podobné případy však nejsou výjimkou. Až čtyři roky po smrti svého autora, španělského architekta Enrica Mirallese, byla otevřena budova skotského parlamentu v Edinburghu. "Zemřel rok po zahájení stavby a jeho žena, která s ním spolupracovala, stavbu dokončila se skotským architektem. Ale tam už nebylo moc nevyřešených problémů," popisuje Jiřičná podobný případ. Kontroverzní a desetinásobně oproti plánu prodražená budova získala mnohá ocenění včetně Stirlingovy ceny, vrcholného architektonického uznání.

Jiřičná připomíná, že sám Kaplický se účastnil debat na toto téma. "V 70. letech se v Londýně snažil developer a sběratel umění Peter Palumbo postavit budovu Miese van der Roheho. Slavný průkopník funkcionalismu zemřel v roce 1969, Palumbo chtěl postavit budovu navrženou v roce 1962, nakonec se mu to ale nepodařilo. Byla u toho dlouhá debata, zúčastnili se jí mnozí architekti, chodil tam i Jan Kaplický a diskutovalo se, jestli je možné budovu realizovat po smrti architekta. Někteří se domnívali, že ano, jiní že ne...," vzpomíná. "Jak jsme pracovali na projektu pro stavební povolení (pro rejnoka) - v každém okamžiku si člověk říká, co by asi udělal Jan... je to strašně komplikovaný proces, člověk má hrůzu, že něco dělá jinak, než on by si přál," vysvětluje.