Plečnik v Praze tvořil málo, nechtěl brát práci českým kolegům
 |
Staveb, o nichž se jistě ví, že jejich autorem je Plečnik, je v Česku jen několik. Z doby mezi rokem 1911, kdy Plečnik do Prahy přišel, a začátkem 20. let to je jen takzvaná Kratochvílova hrobka na hřbitově v Křivoklátě. Bohužel ji asi nedávno zničili vandalové, uvedl Švácha. Poté se Plečnik zřejmě zúčastnil soutěže na Žižkův pomník na Vítkově v roce 1913 - to je podle Šváchy teprve nedávný objev. Odborník na Plečnikovo dílo a bývalý slovinský velvyslanec v ČR Damjan Prelovšek v jedné ze svých publikací o architektovi mu ještě připisuje další drobnou zakázku - podstavec k bustě továrníka Josefa Schrolla v Broumově.
Čeští architekti se se slovinským kolegou seznámili již ve Vídni ve škole Otto Wagnera, kde byl spolužákem například Jana Kotěry. Ten o Plečnikovi napsal už začátkem 20. století článek do časopisu Volné směry Tím se Plečnik už tehdy stal známým i na české scéně, připomněl Švácha. K Plečnikově oblibě v českých zemích podle něj přispěly i v té době významné vlastenecké a panslovanské momenty - Plečnik byl také Slovan jako Češi.
V roce 1910 odešel Jan Kotěra z tehdejší Uměleckoprůmyslové školy v Praze na Akademii výtvarných umění, kde založil samostatnou školu architektury - za pomoci tehdejšího poslance vídeňského parlamentu Masaryka. Uvolněné místo po Kotěrovi získal Plečnik.
K prvním významným Plečnikovým žákům patřili Josef Štěpánek nebo František Lydie Gahura, později významný zlínský architekt, Bedřich Feuerstein, později významný průkopník purismu ve 20. letech a člen Devětsilu. Dalším jeho žákem byl Karel Řepa, později významný architekt v Pardubicích, Ludvík Hilgert, autor funkcionalistických staveb na Valašsku či Alois Metelák, který se pak stal ředitelem sklářské školy v Železném Brodě a patří k průkopníkům českého moderního uměleckého sklářství. "Významných žáků měl opravdu hodně. Musí se k nim přidat Otto Rothmayer, který po Plečnikovi převzal práce na Hradě," doplnil Švácha.
Plečnik podle Šváchy požadoval po svých žácích do určité míry, aby přebírali jeho styl. Zároveň ale historik připomíná, že Slovincův styl byl těžko napodobitelný - v podstatě ho neuměl nikdo jiný než on sám. "Byl to zajímavý neoklasicismus s osobitými momenty, které pramenily z jeho obliby raného křesťanství - sám byl hluboce věřící katolík - či umění Etrusků, toho se chytil a používal etruský ornament na svých stavbách," říká Švácha.
Vedle romantické teorie o příbuznosti Slovanů a Etrusků Plečnik také obdivoval učení nejvýznamnějšího teoretika té doby Gottfrieda Sempera, od něhož převzal teorii o jakémsi kobercovém charakteru fasád. "Semper učil, že fasády vznikly stylizací koberců a tvrdil, že již prehistoričtí vládci si na své stany věšeli koberce, a z toho se vyvinula architektura. Tomu Plečnik věřil a trošku je to vidět i z jeho architektury - na průčelí kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech je znatelná jakoby kobercová fasáda i textilní motivy," říká historik.
Přestože kostel je odborníky obdivován, a ministerstvo kultury jej nyní dokonce zařadilo mezi památky, u kterých chce usilovat o jejich zápis na seznam UNESCO, podle Šváchy jsou z Plečnikovy práce v Česku důležitější úpravy Pražského hradu. "Významná je především ta zakázka, fakt, že architekt řeší celé prostředí, celou krajinu kolem Hradu, nikoli jen izolované stavby. To má v tuzemských poměrech jen málo obdob," uvedl.
Jak prezident Masaryk na Plečnika přišel, není zcela zřejmé. Původně zadal opravu Hradu Kotěrovi, jehož výkresy existují. Podle historičky umění Jany Hornekové se ale tyto návrhy zejména prezidentově dceři Alici Masarykové nelíbily. "Byly trochu ve stylu art deco, připadalo jí to moc módní a nakonec to zadali Plečnikovi, pro nějž hovořilo více doporučení, mezi nimi třeba spolku Mánes," řekl Švácha. Plečnik začal na Hradě pracovat v roce 1920. Úpravy, které po něm převzal Otto Rothmayer a později Pavel Janák, skončily až po druhé světové válce.
Se zakázkou na vinohradský kostel to bylo podobné jako s Hradem. Soutěž vypsanou kolem roku 1920 vyhráli Plečnikovi žáci s projektem, který opakoval typická plečnikovská témata. Nakonec zadavatel oslovil také přímo Plečnika - i proto, že měl vřelé vztahy ke katolické církvi. "Trochu delikátní na tom je, že prezident Masaryk katolík nebyl a Plečnik v Praze staví katolický kostel. Ale prezident Masaryk byl velkorysý," uzavřel historik.
> Josip Plečnik změnil Pražský hrad i podobu rodné Lublaně [4.1.2007]
 |
| Kotěra/Plečnik - korespondence picture |
VŠUP, 2001
Naše cena: 238 Kč (doba expedice: do 7 dnů)
 |
 |
| Josip Plečnik - život a dílo picture |
ERA vydavatelství, 2001
Naše cena: 700 Kč (doba expedice: do 7 dnů)
|
 |
| Josip Plečnik picture |
Správa Pražského hradu, 1996
Naše cena: 2 808 Kč (doba expedice: do 7 dnů)
|
0 komentářů
přidat komentář
