Petrovu boudu v Krkonoších ničí vlhkost a vandalové

Špindlerův Mlýn (Trutnovsko) - Petrově boudě na hřebenech Krkonoš hrozí zřícení. Do dřevěné stavby, která je zapsaná na seznam kulturním památek, zatéká, sněží a vandalové z ní odnášejí cenné vybavení.
    "Pokud se s ní něco rychle neudělá, příští zimu spadne. Zatéká do ní, uvnitř se rozšiřuje hniloba. Pokud dovnitř začne téci ještě víc, nikdo už Petrovku nezachrání," uvedla památkářka městského úřadu ve Vrchlabí Marta Žídková. Památkáři chtějí jednat s majitelem objektu. "Pokud se mi s majiteli podaří dohodnout, tak to budu řešit po dobrém, pokud ne, využiji opatření daná památkovým zákonem. Mohu jim nařídit nezbytné záchranné práce, a když je neprovedou, udělit jim pokutu," řekla Žídková.
    Objekt vlastní pražská společnost Snowy Chalet. "Několikrát jsme objekt zajistili, aby nebyl volně přístupný, ale bylo to marné. Do dvou dnů byly vždycky zábrany vylámané. Vniknutí do objektu jsme několikrát hlásili i policii," uvedl jednatel firmy Karel Janda, který tvrdí, že je připravené lepší zabezpečení chaty pomocí ocelových sítí. "Ty už by nikdo překonat neměl. V mrazu to tam ale instalovat nejde. Jakmile roztaje sníh, objekt zabezpečíme a dáme ho do kupy, aby vydržel," uvedl Janda, který nechtěl uvést, jak chce firma objekt využívat.
    Na krkonošských hřebenech v nadmořské výšce nad 1200 metrů před druhou světovou válkou sloužilo hostům 30 horských bud, z toho 21 na české straně hor. Šest hřebenových hostinců zmizelo bez náhrady, Petrova a Sokolská bouda jsou nyní dlouhodobě zavřeny a chátrají. "Petrovka je klenot horské architektury, který u  nás prakticky nemá obdoby. Srovnat se s ní dají snad jen Jurkovičovy dřevěné secesní stavby na Pustevnách v Beskydech," uvedl krajinný ekolog a znalec historie Krkonoš Pavel Klimeš.
    První boudu na místě dnešní Petrovky postavil v roce 1811 Johann Pittermann, podle jehož zkomoleného příjmení se dodnes bouda jmenuje. Následující majitel Vinzenz Zinecker ji o pětasedmdesát let později přestavěl na hotel s plochou zatravněnou střechou, proskleným balkonem a verandou. Fasádu ozdobil do vzorů vyskládaných dvoubarevnou břidlicí. Úpadek zahájilo převedení Petrovy boudy na odborářskou zotavovnu v roce 1949. Do chaty od té doby nikdo výrazněji neinvestoval, nikdo neřešil energeticky mimořádně náročné vytápění a ohřev vody, modernizaci pokojů na vyšší standard ani zvyšování kvality služeb.
    Turistům přestala Petrova bouda sloužit v  roce 2008, rok poté, co ji tehdejší majitel z ekonomických důvodů prodal a nový vlastník ji kvůli údajným přípravám na rekonstrukci zavřel.