Pardubické krematorium chystá k výročí filmové projekce, prohlídky a známky

Pardubice – V pardubickém krematoriu bu- dou na podzim pokračovat akce k výročí 100 let od jeho založení. Již v lednu byla otevřena venkovní panelová výstava Chrám ohně – 100 let pardubického krematoria, která je do 20. listopadu volně přístupná v areálu centrál- ního hřbitova. V září a říjnu zájemce čekají projekce kultovního českého filmu Spalovač mrtvol režiséra Juraje Herze přímo ve velké obřadní síni krematoria, uvedla Klára Sýkorová, mluvčí firmy Služby města Pardubic, která krematorium provozuje.

"Tento film, který je úzce spjat s tématem krematoria, bude uveden 27. září a 4. října. Vstupenky na jedinečnou projekci jsou k dispozici v předprodeji Východočeského divadla Pardubice. Tímto se diváci dostanou na místo, které má s hororovou černou komedií neodmyslitelnou spojitost, protože podstatná část filmu byla natáčena přímo v krematoriu v Pardubicích," uvedla Sýkorová.

Součástí oslav bude také den otevřených dveří v krematoriu 28. října, vstupenky budou opět v předprodeji Východočeského divadla. Návštěvníci budou mít při komentovaných prohlídkách možnost hlouběji nahlédnout do historie a současnosti zařízení. Uvidí nejen celou historickou budovu včetně jejího zázemí, ale i moderní část s aktuálně používanými kremačními pecemi.

K výročí bude rovněž vydána speciální edice sběratelských známek připomínajících 100 let krematoria v Pardubicích. Budou k dostání od 1. září v provozovně pohřební služby na Dubině. Kvůli velkému zájmu nepřijímají Služby města Pardubic před tímto datem žádné objednávky ani rezervace na známky.

Pardubické krematorium bylo postaveno podle návrhu architekta Pavla Janáka. Soutěže na stavbu se v roce 1919 zúčastnilo 81 autorů s 95 projekty, porota se však plně nespokojila s návrhy a první místo neudělila. Návrhy posuzovali například architekti Josef Gočár, Ladislav Machoň nebo Karel Kotten. Druhé místo získal Janákův projekt. Musel ještě návrh přepracovat, stavělo se v letech 1922 až 1923. Budova město stála 1,9 milionu korun a stala se manifestem českého národního stylu, nazývaného také národní dekorativismus, případně rondokubismus, který vznikal po první světové válce. Měl symbolizovat mladou Československou republiku a odklon od habsburské monarchie. Fasádu budovy tvoří stylizované obrazce inspirované českým a moravským folklorem. V interiéru jsou dřevěné prvky vesnické architektury, vyřezávané zábradlí zpěvácké tribuny nebo malované dřevěné stropy. Hlavní obřadní místnost zdobí rostlinné ornamenty.

Krematorium v Pardubicích bylo i odklonem od církve, sekularizačním procesem. Po vzniku republiky byl vyhlášen v roce 1919 zákon o povolení pohřbu žehem. Kremační hnutí začalo působit na českém území v 80. letech 19. století. Pohřeb žehem povolila katolická církev později, v roce 1963.

První obřad se v pardubickém krematoriu uskutečnil 28. září 1923 a zesnulou byla Marie Řezačová. Do září loňského roku krematorium provedlo 345.182 žehů. Pece se do 30. let 20. století vytápěly koksem, poté svítiplynem, v současnosti zemním plynem.

V roce 1958 byla budova krematoria zapsána na seznam kulturních nemovitých památek, v roce 2010 byla prohlášena národní kulturní památkou.