 |
Ohlédnutí za Dnem architektury v Polici
Pomalu tradiční putovní workshop s Viktorem Vlachem v prvním říjnovém týdnu obsadil Polici nad Metují, cca 20 km severně od Náchoda, kde sídlí polovina under-construction. Oslavy zakončení letních prázdnin týdnem intenzivní práce se zúčstnilo jedenáct studentů liberecké školy architektury, pro které Jan Tůma z místního archivu uspořádal přednášku o historii osídlení Police od pravěku po součsnost. Tým rozšířila skupina urbánních sociologů okolo Vojtěcha Kalába, Jany Kočové a Terezie Lokšové. O své postřehy se podělil také Alexandr Skalický, který letos dostal ocenění v CPP právě za Polické náměstí. Výsledky studentského workshopu byly představeny místním občnům v neděli 6. října 2013 během Dne architektury pořádaného sdružením Kruh.
Vojtěch Kaláb : Návrh zadání urbanistické soutěže městského rozvoje mezi obcemi Police nad Metují a Bukovice
Přemýšlíme-li o budoucím rozvoji součsných měst, nemůžeme přehlížet problematické aspekty rozvoje formou tzv. sídelní kaše, které se Police nad Metují začíná stále více podobat. Pakliže si má město udržet a rozvíjet své dosavadní kvality jako je harmonické zasazení v barokní krajině, živé a celistvé městské jádro, aktivní občnský a společnský život, je třeba podniknout dva kroky. Na jedné straně je nezbytné zastavit proces neřízeného rozrůstání monofunkčích zón do krajiny a přizpůsobování města atomizující automobilové dopravě a jejich požadavkům. A na druhé straně by měla uplatnit aktivní postup který podpoří dosavadní silné stránky města podle těchto principů:
1. Regulovat rozrůstání města do krajiny
Stanovit hranu města a zamezit její přerůstání. A zároveň využívat nevyužité dutiny uvnitř již zastavěného městského prostředí.
2. Rozvoj města by měl souznít s krajinou Policka
Pro využití potenciálu okolní krajiny je důležité na jedné straně využít rozhled na stolovou horu Ostaš. Proto doporučji navrhnout takové rozčenění ulic a pozemků, které z jednotlivích domů umožní kvalitní rozhled. Na straně druhé je třeba ve spolupráci s CHKO a Památkovým ústavem sestavit taková pravidla výstavby aby nenarušovala krajinný ráz.
3. Diferenciace stavebních parcel v zájmu demokratizace bydlení a sociálně ekonomická různorodost
Doporučji navrhnout různorodé velikosti parcel a různých typů budov (rodinný dům, dvojdomek, řadový dům, bytový dům se službami v parteru) za účlem přilákat do nové čvrtě různorodou věkové i příjmové skupiny populace.
4. Čtvrť krátkých vzdáleností
Nová čvrť musí poskytovat základní městské funkce, aby rezidenti mohly uspokojovat základní potřeby pěšky nebo na kole a nebyly nuceni dojíždět delší vzdálenosti vozem.
5. Veřejný prostor
Vytvořit veřejný prostor zajímavý nejen pro setkávání nejmenších dětí s rodič na dětském hřišti, ale i pro starší populaci (kavárna, herní prvky atraktivní pro starší děti a dospělé jako jsou například kůli pro slack line atp.)
6. Zajistit návaznost na městské jádro cyklistickou dopravou a chodníkem
Nová čvrť nemá být transitní, proto bude možné vytvořit alternativní městskou osu pro cyklistickou dopravu v ulici Sibiřská paralelně s hlavní automobilovou komunikací
Lokalizace:
- Doporučji stanovit hranu města na úrovni ulic Slunečá a Wihanova a stanovit taková opatření aby nedocházelo k prolamovaní nad tyto ulice.
- Dříve než se bude město rozrůstat, mělo by využít nejprve nevyužívané prostory bývalé drůbežárny.
- Jako budoucí zónu doporučji kapsu mezi obcí Bukovice a ulicí Na Sibiři.
Jana Kočová, Terezie Lokšová : Není Police jako Broumov
Naší zkušeností města se jako tenká červená linie vine protiklad, který tvoří podstatnou část Polické identity. Police versus Broumov – my a oni. Německý Broumov a česká Police, protiklad, který nalézá své hmotné vyjádření ve skalním masivu, který obě města odděluje. Broumovští obyvatelé dnes po poválečném vysídlení bez „opravdového“ vztahu k půdě versus Police, kde lidé „mají rádi svůj kraj“, obdivují místní přírodu, mají patriotického ducha a starají se o své město.
Polický klášter jako protiklad ke klášteru Broumovskému – historicky významnější, nyní rozvíjen ambiciózním projektem vytvoření kulturního a vzdělávacího centra v úzkém spojení s místní podnikatelskou sférou a grantem z Evropské unie VERSUS polo-zapomenutý klášter v horším fyzickém stavu a s roztříštěným dosavadním využitím. Identita Police je velmi autentická a mezigeneračně sdílená, proto je škoda, že zrovna v tomto ohledu místní komunita nevrací Broumovským úder.
Police a klášter
Polický klášter dal vzniknout Polici, je úzce svázán s její historií, a přesto je v současnosti místem, které si moc pozornosti nezískává. Prostory sice částečně nacházejí nějaké využití (kostel, sál ZUŠ, byty, smuteční síň, Muzeum města Police), ale příliš nevycházejí z podstaty místa, spíše se jedná o pragmatické a nekoncepční využívání prostor, které jsou k dispozici.
Klášter byl vrchnostenský objekt, ke kterému si lidé nevybudovali vřelý vztah a místo se do povědomí nezapsalo jako „jejich“. Je sporné, zda se klášter vůbec nachází na mentální mapě Police – komplex například ani nefiguruje ve výsledcích průzkumu názorů z roku 2008, kdy byli místní dotazováni na místa, kterými se ve městě a okolí pyšní. Je zde sice kategorie „památky“, nicméně například Hvězda se z ní jednoznačně vymanila.
Kromě výše uvedeného využití se klášter pravidelně otevírá během Noci kostelů a na den otevřených dveří 28. 10. Navíc se zde každý rok koná řemeslný jarmark, pár přednášek, výstav, promítání dokumentů a doprovodná výstava k Polickým divadelním hrám. Jednou ročně je zde pořádána zábavná akce pro děti.
Návrh řešení
Je sporné, zda má smysl navrhovat ambiciózní a nákladné projekty, které by v sobě navíc obsahovaly nutnost uměle vynalézat nové funkce, které by objekt měl plnit. My navrhujeme jiné řešení – v Polici jsme našli dobrou občanskou vybavenost, husté sociální předivo, velkou občanskou aktivitu, vztah k místu kde lidé žijí. To je skvělé podhoubí pro další rozvoj. Klášter neleží ladem, je částečně využíván pro rozmanité účely. Chtěli bychom proto spíše jen po kousíčcích rozvinout to, co v Polici již je. Nevynalézat nové funkce a aktivity, ale pouze rozšířit to, co zde lidé rádi dělají, rozmanitěji a o kousek dál. Tyto aktivity by také měly realisticky odpovídat fyzickému stavu, ve kterém budova je, a respektovat stávající vlastnické vztahy.
Potenciál
V Polici se nemůžeme spoléhat na silného investora, podnikatele, který, který by významně finančně přispěl k rozvoji regionu a místní firmy se také ve veřejném dění příliš neangažují. Oproti tomu zde existuje aktivní občanský sektor, silná soudržnost a provázanost sociálních skupin. Tyto těsné vztahy mohou nicméně zároveň spíš stabilizovat status quo. Je také těžké s určitostí říci, jaký je zájem ze strany občanských sdružení nebo zájmových spolků. V Polici se pořádá množství kulturních akcí a funguje zde mnoho spolků, velký zájem o účast v místní akční skupině pro regionální rozvoj (MAS) mluví ve prospěch, na druhou stranu diskutovat nad návrhy úpravy náměstí které byly vypracovány v rámci soutěže o cenu Petra Parléře přišla jen hrstka lidí.
O pozemky kolem kláštera se již stará občanské sdružení Julinka, které si podle svých vlastních slov klade za cíl „podporovat rozvoj občanské společnosti, vytváření podmínek pro rozvoj dobrovolnictví, spolků a občanských iniciativ, turistiky, ochrany přírody a kulturního dědictví v regionu Policko“ a „získávat a realizovat náměty občanů na zlepšení kvality života v místě svého bydliště a jeho okolí a získávat finanční prostředky z různých zdrojů na pořádání vzdělávacích a osvětových akcí i dalších aktivit podporujících rozvoj regionu Policko“. Toto sdružení vyčistilo zahradu a plánuje další realizace, například uvažují o výstavbě altánku z finančních darů. Do dění navíc zapojuje například i žáky ze ZŠ Bukovice. To je rozhodně velký potenciál, který má smysl využít (rozvíjet).
OS tedy začalo zpřístupňovat (otevírat) klášter zvenku, což by bylo vhodné podpořit tím, že se pozemek ještě více fyzicky otevře odstraněním brány, a tím, že se zahradě najde nějaká funkce – navrhujeme například vysázení ovocného sadu, což má kromě estetického a funkčního i stmelující potenciál: obecní ovocné sady dřív fungovaly tak, že každá rodina měla na starosti konkrétní stromy. V dnešní době to tak již nefunguje, lidé nejsou příliš ochotní převzít zodpovědnost tohoto typu, nicméně se ukazuje, že o využívání sadu mají především rodiny s dětmi velký zájem. Je tedy nutné, aby si základní správu vzal někdo na starost – v návaznosti na to je pak možnost zapojení dalších lidí otevřená a zároveň nevynucující. Vzniká zde pak také prostor pro zapojení dobrovolníků, nebo organizaci drobných ekologických programů.
Další potenciál se jistě skýtá v budově ZUŠ, která sídlí hned naproti. Škola už využívá některé prostory v klášteře. Klášter se například dispozicemi svých chodeb výborně hodí na to, aby zde byly pořádány výstavy žáků ZUŠ, budova je navíc otevřená, takže zpřístupnění prací nevyžaduje žádný další náklad.
Kromě toho je možné navázat na renomé divadelního festivalu a kromě výstavy například během léta uspořádat v Rajské zahradě divadelní představení pod hlavičkou festivalu jako předvoj nového ročníku – další způsob využití. Prostory kláštera by se daly využít i na koncerty méně formální povahy, které se nehodí do kostela ani do Pellyho domu.
Objekt by také mohl být vhodný pro některé křesťanské aktivity jako je setkávání mládeže (mohlo by se zde zřídit diecézní centrum) nebo semináře, duchovní obnovy.
Za hranice Police
Kromě postupné kolonizace objektu místními lidmi má krásná budova kláštera potenciál přilákat i lidi „zvenku“ – využívat zchátralé objekty na pomezí města a venkova je v poslední době dost populární taktika, která plodí zajímavé výsledky. Broumovsko už zkušenosti s intervencí zvenčí má, a to s aktivitami sdružení TUŽ se, Broumovsko!. Celý projekt skončil neslavně především díky vazbě vedení sdružení na CHKO a kvůli postoji, který místní lidé vnímali jako mentorský. Vznikl i spor ohledně pronájmu prostorů v církevních objektech Broumovska, který mohl benediktiny do budoucna od dalších podobných akcí odradit.) Navázání nové spolupráce s nějakým vnějším subjektem proto může být proto složitější než jinde, na druhou stranu je lokalita pro návštěvníky velmi přitažlivá a má v sobě kromě přírodních krás a historického dědictví i lákavou poetiku „zapomenutého kraje“. Pokud by příchozí subjekt šel jinou cestou než TUŽ se a realizoval věci spíše „pro sebe“, s možností avšak nikoli nutností a cílem zapojit místní, mohla by vzniknout věc přínosná pro všechny zúčastněné strany. Lidé z venku by mohli do kláštera přinést novou funkci obohacující region přímo (výstavy, specifické akce, na které by místní mohli přijít), a zároveň by nepřímo podporovali netradiční turistický ruch. Konkrétněji: dočasné centrum pro umění nabízející umělcům rezidenční pobyty, workshopy (jejichž výsledky by pak mohly být v prostorách i prezentovány), výstavy, sympozia. Komorní kulturní akce, které odpovídají velikosti objektu/pronajaté části.
Navíc je zde i potenciál pro mezinárodní spolupráci přes hranice – využít například partnerství se Svídnicí, která má díky své velikosti podstatně bohatší kulturní život – a přivézt například představení či vystoupení, které by se mohlo realizovat v Rajské zahradě.
Shrnutí
Police nad Metují má v sobě unikátní potenciál, který stačí rozvíjet pomocí malých, ne nutně na sebe navazujících kroků. Není třeba uměle vynalézat funkce, které by se do kláštera mohly umístit, postačí po krůčcích rozvíjet to, co se již ve městě děje a má mezi lidmi podporu. Zároveň je díky své poloze a unikátnímu geniu loci místem, které může přitáhnout zajímavou aktivitu zvenku, která by mohla přitáhnout do města nové návštěvníky a nabídnout jim unikátní zkušenost – z čehož by Police také rozhodně profitovala.
V neposlední řadě rozvoj aktivit soustředěných do kláštera a přilákání nějakého specifického subjektu úzce koresponduje se snahou Polického mikroregionu (proklamovanou ve strategickém plánu rozvoje z roku 2008) zvýšit atraktivitu Police a zlepšit tak sociální a vzdělanostní strukturu obyvatel.
Dlouhou dobu fungoval klášter jako správní centrum, mozek Police, a náměstí tepalo jako srdce města. Náměstí si svoji funkci udrželo, ale roli mozku převzala radnice situovaná rovněž na náměstí, klášter tedy zůstal prázdný. Možná je na čase, aby se zase zaplnil.
Přemýšlíme-li o budoucím rozvoji součsných měst, nemůžeme přehlížet problematické aspekty rozvoje formou tzv. sídelní kaše, které se Police nad Metují začíná stále více podobat. Pakliže si má město udržet a rozvíjet své dosavadní kvality jako je harmonické zasazení v barokní krajině, živé a celistvé městské jádro, aktivní občnský a společnský život, je třeba podniknout dva kroky. Na jedné straně je nezbytné zastavit proces neřízeného rozrůstání monofunkčích zón do krajiny a přizpůsobování města atomizující automobilové dopravě a jejich požadavkům. A na druhé straně by měla uplatnit aktivní postup který podpoří dosavadní silné stránky města podle těchto principů:
1. Regulovat rozrůstání města do krajiny
Stanovit hranu města a zamezit její přerůstání. A zároveň využívat nevyužité dutiny uvnitř již zastavěného městského prostředí.
2. Rozvoj města by měl souznít s krajinou Policka
Pro využití potenciálu okolní krajiny je důležité na jedné straně využít rozhled na stolovou horu Ostaš. Proto doporučji navrhnout takové rozčenění ulic a pozemků, které z jednotlivích domů umožní kvalitní rozhled. Na straně druhé je třeba ve spolupráci s CHKO a Památkovým ústavem sestavit taková pravidla výstavby aby nenarušovala krajinný ráz.
3. Diferenciace stavebních parcel v zájmu demokratizace bydlení a sociálně ekonomická různorodost
Doporučji navrhnout různorodé velikosti parcel a různých typů budov (rodinný dům, dvojdomek, řadový dům, bytový dům se službami v parteru) za účlem přilákat do nové čvrtě různorodou věkové i příjmové skupiny populace.
4. Čtvrť krátkých vzdáleností
Nová čvrť musí poskytovat základní městské funkce, aby rezidenti mohly uspokojovat základní potřeby pěšky nebo na kole a nebyly nuceni dojíždět delší vzdálenosti vozem.
5. Veřejný prostor
Vytvořit veřejný prostor zajímavý nejen pro setkávání nejmenších dětí s rodič na dětském hřišti, ale i pro starší populaci (kavárna, herní prvky atraktivní pro starší děti a dospělé jako jsou například kůli pro slack line atp.)
6. Zajistit návaznost na městské jádro cyklistickou dopravou a chodníkem
Nová čvrť nemá být transitní, proto bude možné vytvořit alternativní městskou osu pro cyklistickou dopravu v ulici Sibiřská paralelně s hlavní automobilovou komunikací
Lokalizace:
- Doporučji stanovit hranu města na úrovni ulic Slunečá a Wihanova a stanovit taková opatření aby nedocházelo k prolamovaní nad tyto ulice.
- Dříve než se bude město rozrůstat, mělo by využít nejprve nevyužívané prostory bývalé drůbežárny.
- Jako budoucí zónu doporučji kapsu mezi obcí Bukovice a ulicí Na Sibiři.
Jana Kočová, Terezie Lokšová : Není Police jako Broumov
Naší zkušeností města se jako tenká červená linie vine protiklad, který tvoří podstatnou část Polické identity. Police versus Broumov – my a oni. Německý Broumov a česká Police, protiklad, který nalézá své hmotné vyjádření ve skalním masivu, který obě města odděluje. Broumovští obyvatelé dnes po poválečném vysídlení bez „opravdového“ vztahu k půdě versus Police, kde lidé „mají rádi svůj kraj“, obdivují místní přírodu, mají patriotického ducha a starají se o své město.
Polický klášter jako protiklad ke klášteru Broumovskému – historicky významnější, nyní rozvíjen ambiciózním projektem vytvoření kulturního a vzdělávacího centra v úzkém spojení s místní podnikatelskou sférou a grantem z Evropské unie VERSUS polo-zapomenutý klášter v horším fyzickém stavu a s roztříštěným dosavadním využitím. Identita Police je velmi autentická a mezigeneračně sdílená, proto je škoda, že zrovna v tomto ohledu místní komunita nevrací Broumovským úder.
Police a klášter
Polický klášter dal vzniknout Polici, je úzce svázán s její historií, a přesto je v současnosti místem, které si moc pozornosti nezískává. Prostory sice částečně nacházejí nějaké využití (kostel, sál ZUŠ, byty, smuteční síň, Muzeum města Police), ale příliš nevycházejí z podstaty místa, spíše se jedná o pragmatické a nekoncepční využívání prostor, které jsou k dispozici.
Klášter byl vrchnostenský objekt, ke kterému si lidé nevybudovali vřelý vztah a místo se do povědomí nezapsalo jako „jejich“. Je sporné, zda se klášter vůbec nachází na mentální mapě Police – komplex například ani nefiguruje ve výsledcích průzkumu názorů z roku 2008, kdy byli místní dotazováni na místa, kterými se ve městě a okolí pyšní. Je zde sice kategorie „památky“, nicméně například Hvězda se z ní jednoznačně vymanila.
Kromě výše uvedeného využití se klášter pravidelně otevírá během Noci kostelů a na den otevřených dveří 28. 10. Navíc se zde každý rok koná řemeslný jarmark, pár přednášek, výstav, promítání dokumentů a doprovodná výstava k Polickým divadelním hrám. Jednou ročně je zde pořádána zábavná akce pro děti.
Návrh řešení
Je sporné, zda má smysl navrhovat ambiciózní a nákladné projekty, které by v sobě navíc obsahovaly nutnost uměle vynalézat nové funkce, které by objekt měl plnit. My navrhujeme jiné řešení – v Polici jsme našli dobrou občanskou vybavenost, husté sociální předivo, velkou občanskou aktivitu, vztah k místu kde lidé žijí. To je skvělé podhoubí pro další rozvoj. Klášter neleží ladem, je částečně využíván pro rozmanité účely. Chtěli bychom proto spíše jen po kousíčcích rozvinout to, co v Polici již je. Nevynalézat nové funkce a aktivity, ale pouze rozšířit to, co zde lidé rádi dělají, rozmanitěji a o kousek dál. Tyto aktivity by také měly realisticky odpovídat fyzickému stavu, ve kterém budova je, a respektovat stávající vlastnické vztahy.
Potenciál
V Polici se nemůžeme spoléhat na silného investora, podnikatele, který, který by významně finančně přispěl k rozvoji regionu a místní firmy se také ve veřejném dění příliš neangažují. Oproti tomu zde existuje aktivní občanský sektor, silná soudržnost a provázanost sociálních skupin. Tyto těsné vztahy mohou nicméně zároveň spíš stabilizovat status quo. Je také těžké s určitostí říci, jaký je zájem ze strany občanských sdružení nebo zájmových spolků. V Polici se pořádá množství kulturních akcí a funguje zde mnoho spolků, velký zájem o účast v místní akční skupině pro regionální rozvoj (MAS) mluví ve prospěch, na druhou stranu diskutovat nad návrhy úpravy náměstí které byly vypracovány v rámci soutěže o cenu Petra Parléře přišla jen hrstka lidí.
O pozemky kolem kláštera se již stará občanské sdružení Julinka, které si podle svých vlastních slov klade za cíl „podporovat rozvoj občanské společnosti, vytváření podmínek pro rozvoj dobrovolnictví, spolků a občanských iniciativ, turistiky, ochrany přírody a kulturního dědictví v regionu Policko“ a „získávat a realizovat náměty občanů na zlepšení kvality života v místě svého bydliště a jeho okolí a získávat finanční prostředky z různých zdrojů na pořádání vzdělávacích a osvětových akcí i dalších aktivit podporujících rozvoj regionu Policko“. Toto sdružení vyčistilo zahradu a plánuje další realizace, například uvažují o výstavbě altánku z finančních darů. Do dění navíc zapojuje například i žáky ze ZŠ Bukovice. To je rozhodně velký potenciál, který má smysl využít (rozvíjet).
OS tedy začalo zpřístupňovat (otevírat) klášter zvenku, což by bylo vhodné podpořit tím, že se pozemek ještě více fyzicky otevře odstraněním brány, a tím, že se zahradě najde nějaká funkce – navrhujeme například vysázení ovocného sadu, což má kromě estetického a funkčního i stmelující potenciál: obecní ovocné sady dřív fungovaly tak, že každá rodina měla na starosti konkrétní stromy. V dnešní době to tak již nefunguje, lidé nejsou příliš ochotní převzít zodpovědnost tohoto typu, nicméně se ukazuje, že o využívání sadu mají především rodiny s dětmi velký zájem. Je tedy nutné, aby si základní správu vzal někdo na starost – v návaznosti na to je pak možnost zapojení dalších lidí otevřená a zároveň nevynucující. Vzniká zde pak také prostor pro zapojení dobrovolníků, nebo organizaci drobných ekologických programů.
Další potenciál se jistě skýtá v budově ZUŠ, která sídlí hned naproti. Škola už využívá některé prostory v klášteře. Klášter se například dispozicemi svých chodeb výborně hodí na to, aby zde byly pořádány výstavy žáků ZUŠ, budova je navíc otevřená, takže zpřístupnění prací nevyžaduje žádný další náklad.
Kromě toho je možné navázat na renomé divadelního festivalu a kromě výstavy například během léta uspořádat v Rajské zahradě divadelní představení pod hlavičkou festivalu jako předvoj nového ročníku – další způsob využití. Prostory kláštera by se daly využít i na koncerty méně formální povahy, které se nehodí do kostela ani do Pellyho domu.
Objekt by také mohl být vhodný pro některé křesťanské aktivity jako je setkávání mládeže (mohlo by se zde zřídit diecézní centrum) nebo semináře, duchovní obnovy.
Za hranice Police
Kromě postupné kolonizace objektu místními lidmi má krásná budova kláštera potenciál přilákat i lidi „zvenku“ – využívat zchátralé objekty na pomezí města a venkova je v poslední době dost populární taktika, která plodí zajímavé výsledky. Broumovsko už zkušenosti s intervencí zvenčí má, a to s aktivitami sdružení TUŽ se, Broumovsko!. Celý projekt skončil neslavně především díky vazbě vedení sdružení na CHKO a kvůli postoji, který místní lidé vnímali jako mentorský. Vznikl i spor ohledně pronájmu prostorů v církevních objektech Broumovska, který mohl benediktiny do budoucna od dalších podobných akcí odradit.) Navázání nové spolupráce s nějakým vnějším subjektem proto může být proto složitější než jinde, na druhou stranu je lokalita pro návštěvníky velmi přitažlivá a má v sobě kromě přírodních krás a historického dědictví i lákavou poetiku „zapomenutého kraje“. Pokud by příchozí subjekt šel jinou cestou než TUŽ se a realizoval věci spíše „pro sebe“, s možností avšak nikoli nutností a cílem zapojit místní, mohla by vzniknout věc přínosná pro všechny zúčastněné strany. Lidé z venku by mohli do kláštera přinést novou funkci obohacující region přímo (výstavy, specifické akce, na které by místní mohli přijít), a zároveň by nepřímo podporovali netradiční turistický ruch. Konkrétněji: dočasné centrum pro umění nabízející umělcům rezidenční pobyty, workshopy (jejichž výsledky by pak mohly být v prostorách i prezentovány), výstavy, sympozia. Komorní kulturní akce, které odpovídají velikosti objektu/pronajaté části.
Navíc je zde i potenciál pro mezinárodní spolupráci přes hranice – využít například partnerství se Svídnicí, která má díky své velikosti podstatně bohatší kulturní život – a přivézt například představení či vystoupení, které by se mohlo realizovat v Rajské zahradě.
Shrnutí
Police nad Metují má v sobě unikátní potenciál, který stačí rozvíjet pomocí malých, ne nutně na sebe navazujících kroků. Není třeba uměle vynalézat funkce, které by se do kláštera mohly umístit, postačí po krůčcích rozvíjet to, co se již ve městě děje a má mezi lidmi podporu. Zároveň je díky své poloze a unikátnímu geniu loci místem, které může přitáhnout zajímavou aktivitu zvenku, která by mohla přitáhnout do města nové návštěvníky a nabídnout jim unikátní zkušenost – z čehož by Police také rozhodně profitovala.
V neposlední řadě rozvoj aktivit soustředěných do kláštera a přilákání nějakého specifického subjektu úzce koresponduje se snahou Polického mikroregionu (proklamovanou ve strategickém plánu rozvoje z roku 2008) zvýšit atraktivitu Police a zlepšit tak sociální a vzdělanostní strukturu obyvatel.
Dlouhou dobu fungoval klášter jako správní centrum, mozek Police, a náměstí tepalo jako srdce města. Náměstí si svoji funkci udrželo, ale roli mozku převzala radnice situovaná rovněž na náměstí, klášter tedy zůstal prázdný. Možná je na čase, aby se zase zaplnil.
0 komentářů
přidat komentář
