Odborníci se na úpravách Staroměstského náměstí stále neshodnou

Praha - Odborníci se stále neshodují v tom, zda vůbec dostavět pražskou Staroměstskou radnici či rekonstruovat mariánský sloup, který před 90 lety strhl dav Pražanů. Tato otázka se řeší celé 20. století. V komisi, kterou pro posouzení účelnosti případných změn na Staroměstském náměstí letos zřídil pražský magistrát, hlasy pro vyvažují hlasy proti. ČTK to řekl historik umění a předseda komise Jiří Kotalík. Pro fundovanou diskusi zatím ani neexistují podklady.
    Se staronovou myšlenkou dostavby Staroměstské radnice přišla před obecními volbami ODS. V únoru 2008 magistrát rozhodl, že se připraví výstava předchozích soutěžních návrhů nové budovy radnice, pod dohledem odborné pracovní skupiny se uskuteční stavební a historický průzkum náměstí a uspořádá se odborná konference. "Současný stav náměstí je dlouhodobě neudržitelné provizorium," řekl v této souvislosti Kotalík.
    Podle Kotalíka se ale odborníci k serióznější rozpravě zatím nedostali. Výstava soutěžních návrhů byla v březnu otevřena ve Staroměstské radnici a později přesunuta do parčíku na místě někdejšího východního křídla. Podle ředitele magistrátních památkářů Jana Kněžínka bude pro velký zájem prodloužena.
    Stavební a historický průzkum náměstí v současnosti probíhá. Archeologický průzkum, který v květnu odborníci magistrátu doporučili, zatím čeká na schválení radnice. Odborná konference by se podle Kotalíka měla konat na jaře 2009.
    Právě na odborné konferenci a na výsledcích archeologického průzkumu závisí případná dostavba Staroměstské radnice. "Zatím nikdo nebyl schopný definovat, k čemu by nová budova měla sloužit," řekl Kotalík. Z výsledků by mělo také vyplynout, jaký by měl být na náměstí mobiliář, dlažba, zeleň a osvětlení.
    V komisi, která má na postup případných změn náměstí dohlížet, je kromě Jiřího Kotalíka a Jana Kněžínka například archeolog Zdeněk Dragoun, ředitel Národního památkového ústavu Pavel Jerie a ředitel jeho pražského pracoviště Michael Zachař, historik architektury Zdeněk Lukeš a ředitel Národní galerie Milan Knížák.
    Staroměstská radnice se stala centrem samosprávy Starého Města pražského v roce 1338, kdy měšťané získali k jejímu založení souhlas od krále Jana Lucemburského.
    Východní křídlo staré radniční budovy bylo zbořeno roku 1838. Nové vzniklo podle návrhu vídeňského architekta Petra Nobileho. Od počátku ale nebyla Nobileho budova považována za zdařilou, a tak město vypsalo už roku 1901 soutěž na stavbu nové budovy. V květnu 1945 budovu radnice ostřelovala a zapálila německá armáda. Zcela zničila východní a severní křídlo proti Týnskému chrámu a poškodila i věž s orlojem a kaplí. Na místě zničené části vznikl park.
    Od roku 1901 se konalo ještě osm dalších soutěží, poslední roku 1988. Výsledky žádné z nich nebyly dostatečně přesvědčivé.
    Mariánský sloup nechal na Staroměstském náměstí roku 1650 vztyčit císař Ferdinand III., který chtěl ocenit hrdinné skutky Pražanů při obléhání města Švédy. Třetího listopadu 1918 ho jakožto údajný symbol pobělohorského habsburského a katolického útlaku strhli žižkovští hasiči vedení anarchistou, spisovatelem a bohémem Františkem Sauerem.