Nová kniha Nádraží Brno shrnuje historii vývoje uzlu a snah o přesun nádraží

Brno - Téměř dvousetleté dějiny brněnského vlakového nádraží a vývoje železničního uzlu, který už století čeká na zásadní proměnu, prezentuje nově vydaná kniha Kanceláře architekta města Brna (KAMB) s názvem Nádraží Brno. Dnes se uskutečnil křest a autogramiáda tvůrců, kteří se na ní podíleli. Pracovníci KAMB podle její mluvčí Šárky Reichmannové při přípravě architektonických soutěží na nové nádraží a při řešení problematiky uzlu sesbírali spoustu dokumentů, které se rozhodli využít a knihu sestavit.

Brněnské nádraží je s tím břeclavským nejstarší v Česku. Společnost Severní dráha císaře Ferdinanda zahájila pravidelný provoz z Vídně do Brna v roce 1839. Hlavní nádraží prošlo několika přestavbami a tím, jak do Brna v 19. století ústily postupně další tratě jiných společností, vzniklo poměrně komplikované kolejiště jižně od historického centra. Dlouho vedle sebe existovala dvě nádraží, hlavní a rosické, dnešní dolní. Už od 20. let minulého století je snaha hlavní nádraží přesunout na jih. Variant bylo v minulosti více, dnes je politicky rozhodnuto o tom, že nádraží bude stát na místě dolního a mají do něj ústit i budoucí vysokorychlostní tratě.

Kniha provádí čtenáře postupným vývojem uzlu a soustředí se na genezi snah vyřešit vzniklý problém přesunem nádraží na jih. Protestní hlasy proti odsunu nádraží z jižního okraje historického centra jsou staré jako sama myšlenka nádraží přesunout. Zpočátku myšlenkou nebyli nadšeni železničáři a v 60. letech architekt Jindřich Kumpošt, který se uzlu profesně věnoval 40 let. Po listopadu 1989 se stala z přesunu nádraží politická otázka a stavěla se proti němu různá občanská sdružení. Kniha zmiňuje obě referenda i poslední snahy dopracovat na stejnou úroveň studii odsunutého nádraží i nádraží v centru.

V knize je zmíněná i absurdita, kdy brněnští i jihomoravští zastupitelé prosadili variantu odsunu se zaústěním chrlické tratě do podzemí jako zárodek brněnské podzemní dráhy, ale vláda rozhodla, že se bude dále připravovat varianta bez podzemní stanice. Zhruba polovina knihy je tak věnována historii snah o řešení, které má dodnes výsledek v politickém rozhodnutí, nikoli v konkrétní stavbě. A které má přinést Brnu vyřešení železniční dopravy, nikoliv však přetížené městské dopravy. Podzemní dráha je i podle autorů ještě vzdálenějším projektem než nové nádraží.

Druhá polovina knihy je věnována architektonické soutěži na nové nádraží, jejíž výsledky byly představeny loni. Na stránkách lze nalézt vizualizace a popis řešení od 12 architektonických týmů, které se zúčastnily první fáze soutěže včetně čtyř finalistů. Ministerstvo dopravy v současnosti operuje s termínem zahájení stavebních prací v roce 2028 a s termínem zahájení provozu nového nádraží v roce 2034.