Nemovitosti v židovské čtvrti v Třebíči kupce příliš nelákají

Třebíč - Třebíčská židovská čtvrť už je 15 let památkou UNESCO, je atraktivnější pro turisty, pro majitele tamních nemovitostí příliš ne. Podle oslovených realitních kanceláří zde trvá prodej i čtyřikrát déle než jinde v Třebíči. Jen výjimečně někdo tuto lokalitu preferuje. Pro některé podnikatele ale jde o strategické místo a peníze od turistů pro ně představují významný podíl na tržbách. V uplynulých letech se podařilo opravit bývalou židovskou školu, nemocnici i řadu dalších městských i soukromých objektů. Možná se zdají být opravy pomalé, jsou ale přirozené, nemá to být naleštěný Disneyland, řekl ČTK radní Pavel Heřman.

Jako první starosta města po roce 1989 stál od počátku u rozvoje židovské čtvrti. První zásahy začaly už na začátku 90. let opravou infrastruktury. Teprve později následovala obnova jednotlivých domů. Status kulturní památky jich má dnes 27. Na jejich opravy pravidelně přispívá město, i když podle Heřmana jen maximálně několik sty tisíci korun.

Podle realitních makléřů se byt v Třebíči podaří prodat do tří měsíců, rodinný dům do půl roku. V židovské čtvrti není neobvyklé prodávat nemovitost rok, celý dům i dva. Jen výjimečně podle nich někdo poptává přímo židovské město. Nezájem vychází ze specifika místa, ne z toho, že je památkou. Některé nemovitosti jsou příliš stinné, jiné vlhké, mají složité uspořádání nebo dostupnost. Kupce odrazují také omezené možnosti parkováni a malé nebo žádné zahrádky u domů.

V židovské čtvrti jsou restaurace, hotely, umělecké ateliéry i sídla firem a další provozovny. Sídlí zde i společnost Česká whisky s. r. o. Podle jejího provozního ředitele Ondřeje Chládka je Třebíč díky svým památkám známá i v zahraničí a značka UNESCO u zahraničních turistů funguje. Z návštěvníků, které město přiláká i díky kulturním akcím pořádaným v židovské čtvrti, vyžije společnost čtvrt roku. "Když jsme začali s opravou našeho domu, věděli jsme, že to bude složitější, protože je přímo kulturní památkou. S památkáři jsme pracovali už ve fázi projektu, a musím říct, že nám spíš vycházeli vstříc," řekl Chládek.

Jak uvádí web Národního památkového ústavu, kompletně zachovalý půdorys židovské čtvrti s více než 120 domy a úzkými uličkami představuje původní rozsah ghetta vzniklého na území sevřeném řekou Jihlavou a návrším Hrádek. Jejím aktuální problémem je parkování. Obyvatelé a podnikatelé musí mít povolení od města, volné místo jim ale povolení nezaručuje. Podle Heřmana jde ale stále jen o dočasné řešení, v budoucnu by měl pomoci parkovací dům. Bude to ale na soukromém investorovi. Jednou z možností by podle Heřmana bylo využít k tomu bývalou tovární budovu na Havlíčkově nábřeží.

Kromě aut se radnice snaží z ulic židovské čtvrti dostat i nádoby na odpad. Druhým rokem funguje systém, kdy lidé mají popelnice uschované a odpad vynášejí v pytlech před domy jen v konkrétní svozovou dobu dvakrát v týdnu.

Židovská čtvrť se hřbitovem byla spolu s bazilikou sv. Prokopa zapsána na seznam UNESCO 3. července 2003. K její záchraně pomohl úvěr od amerického kongresu, řekl Heřman. Původně půjčoval jen na revitalizace panelových sídlišť, které ale byla v Třebíči po roce 1989 stará jen několik málo let. "České banky tehdy půjčovaly na privatizace, ale ne na opravy kanalizací. Potřebovali jsme 40 milionů. Kongres jsme přesvědčili, že pro nás má židovské město přednost," řekl Heřman. Rekonstrukci vodovodu, kanalizace a elektřiny se podařilo dokončit během dvou let, podle Heřmana i díky tehdejší méně sešněrované legislativě a vstřícnějším postojům vlastníků nemovitostí.