Na Jižní centrum Brno se vztahoval informační zákon, potvrdil ÚS

Brno - Ústavní soud (ÚS) s konečnou platností potvrdil, že na firmu Jižní centrum Brno dopadal zákon o svobodném přístupu k informacím, stejně jako na další společnosti zřizované a kontrolované samosprávami. Firma, která nedávno splynula s Brněnskými komunikacemi, podala loni stížnost proti verdiktům Krajského soudu v Brně a Nejvyššího správního soudu ve sporu s občanským sdružením Brnění. ÚS stížnost označil za zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení v databázi.
    Firma, kterou město založilo kvůli rozvoji území jižně od železničního nádraží, v minulosti odmítla poskytnout aktivistům z Brnění smlouvy s developerskou společnosti Europark-FP. Tvrdila, že není veřejnou institucí, navíc se odvolávala na obchodní tajemství. Loni v říjnu Krajský soud v Brně rozhodl, že Jižní centrum podléhá informačnímu zákonu, a musí proto reagovat na žádosti o informace, stejně jako třeba úřady nebo státem kontrolované firmy. Verdikt pak potvrdil NSS.
    Aktivisté smlouvy obdrželi už loni. Ústavní stížnost tak byla podle Matěje Hollana z Brnění vyhazováním peněz. Představitelé firmy museli podle něj tušit, že nemohou uspět. ÚS totiž v minulosti opakovaně potvrdil, že státem kontrolované firmy, například ČEZ nebo Letiště Praha, podléhají informačnímu zákonu. Ve verdiktu věnovaném Dopravnímu podniku hlavního města Prahy se soudci shodně vyslovili také k městským firmám.
    "ÚS konstatuje, že uplatnění interpretace prosazované stěžovatelem (Jižním centrem) by naopak bylo v rozporu se smyslem zákonné úpravy a ve svém důsledku by znemožňovalo realizaci práva na informace," stojí v usnesení soudce zpravodaje Jana Filipa.
    Společnost Jižní centrum vznikla v roce 1994. Jejím cílem bylo vytvářet podmínky pro rozvoj nové čtvrti na jih od železničního nádraží. Území Jižního centra má 135 hektarů. Pozemky jsou dlouhodobě rezervované pro rozvojové projekty včetně zvažovaného přesunu železničního nádraží.
    Už krajský soud dospěl jasně k závěru, že Jižní centrum Brno splňuje všechna zákonná kritéria pro povinné subjekty podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Brno kontrolovalo činnost firmy a částečně přímo, částečně prostřednictvím valné hromady jmenovalo její vedení. Společnost navíc podle soudu plnila veřejný účel.