Brno - Na společnost Jižní centrum Brno, kterou založilo město kvůli rozvoji území jižně od železničního nádraží, se vztahuje zákon o svobodném přístupu k informacím. Musí tak reagovat na žádosti o informace, podobně jako třeba úřady nebo státem kontrolované firmy. Definitivně to potvrdil Nejvyšší správní soud (NSS), který zamítl kasační stížnost Jižního centra ve sporu s občanským sdružením Brnění. ČTK to zjistila z úřední desky. Firma v minulosti odmítla poskytnout aktivistům z Brnění smlouvy s developerskou společnosti Europark-FP. Tvrdila, že není veřejnou institucí, navíc se odvolávala na obchodní tajemství. Loni v říjnu Krajský soud v Brně rozhodl, že Jižní centrum podléhá informačnímu zákonu. "Informace jsme ani potom neobdrželi, lhůta přitom už uplynula. Jižní centrum rozsudek ignorovalo," řekl Matěj Hollan z Brnění. Vyjádření firmy ČTK zjišťuje. Krajský soud konkrétně uvedl, že Jižní centrum Brno splňuje všechna zákonná kritéria pro povinné subjekty podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Firmu založilo město Brno, které také částečně přímo a částečně prostřednictvím valné hromady jmenuje její vedení a kontroluje činnost. Firma navíc podle soudu plní veřejný účel. "Jakkoliv je tedy žalovaný formálně osobou soukromého práva, převažují u něj znaky svědčící o jeho veřejné povaze a jedná se tedy o veřejnou instituci ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím," stálo v rozsudku krajského soudu. Jižní centrum Brno se bránilo prostřednictvím kasační stížnosti, kterou nyní Nejvyšší správní soud zamítl. Dosud však nezveřejnil odůvodnění. Na jeho zpracování mají soudci 30 dní. Společnost Jižní centrum vznikla v roce 1994. Jejím cílem je vytvářet podmínky pro rozvoj nové čtvrti na jih od železničního nádraží. Území takzvaného Jižního centra má asi 135 hektarů. Pozemky jsou dlouhodobě rezervované pro rozvojové projekty včetně zvažovaného přesunu železničního nádraží. Magistrát nyní plánuje sloučit firmu s Brněnskými komunikacemi.