Při příležitosti slavnostního zasedání Vědecké rady ČVUT, které se uskuteční 17. ledna v Betlémské kapli, předá rektor ČVUT prof. Petr Konvalinka čestný titul Doktor Honoris Causa architektu Miroslavu Šikovi.
Miroslav Šik (*1953) patří mezi nejrespekto- vanější postavy současné mezinárodní scény. Je architekt českého původu, syn významného českého ekonoma, v roce 1968 emigroval s rodiči do Švýcarska, kde žije a pracuje dodnes.
Studoval na ETH v Curychu, byl žákem italského architekta a teoretika prof. Alda Rossiho, jednoho z nejvýznamnějších architektů druhé poloviny 20. století. Na této škole po absolutoriu zůstal, zabýval se zkoumáním švýcarské architektury v době 2. světové války a asistoval u významného švýcarského architekta prof. Fabio Reinharta. Na počátku 80. let založil v Curychu vlastní architektonickou kancelář. Koncem osmdesátých let zformuloval vlastní teorii tzv. analogické architektury, vycházející z lokálního kontextu, v souladu se svým okolím, bez vnějších efektů, z běžných materiálů a snažící se propojit staré s novým. Tato teorie mu získala postupně velký ohlas i respekt a přinesla celosvětové uznání. V letech 1990 až 1992 vyučoval na Fakultě architektury ČVUT a ovlivnil jednu generaci mladých českých architektů (skupina Nová česká práce - M. Kuzemenský, M. Chalupa, D. Kraus, J. Šépka, J. Matula a další). Ve stejné době se svou kanceláří vyhrál tři architektonické soutěže a nemohl pokračovat ve výuce ve chvíli, kdy se projekty dostaly do realizace. Po Praze působil na EPF Lausanne a v roce 1999 získal profesuru na prestižní univerzitě ETH v Curychu. Vedle řady realizací ve Švýcarsku a letního domu v Čechách (Třeboň) má za sebou několik výstav napříč evropskými metropolemi i v Čechách (Praha 1991, České Budějovice 2013). Své teorie a názory publikoval v nespočtu mezinárodních architektonických časopisů, vydal několik knih, a při příležitosti benátského bienále 2012 vydal vlastní monografii Miroslav Šik. Architektur 1988-2012.