Labskou boudu v Krkonoších chce koupit boudař Holeček

Špindlerův Mlýn (Trutnovsko) - Labskou boudu v Krkonoších chce koupit boudař Jiří Holeček, který během uplynulých sedmi let působil na hřebenové Luční boudě. Holeček má boudu zatím v pronájmu a se současným majitelem jedná o jejím odprodeji, informuje ve svém dnešním vydání pro Královéhradecký kraj Mladá fronta Dnes (MfD).
    "S majitelem jednáme o odprodeji. Dá se dokonce říci, že jsme v podstatě dohodnuti. V následujících měsících chceme vyřešit všechny formality a už na letní sezonu by měla být Labská bouda moje," uvedl Holeček. Objekt při privatizaci státních Interhotelů Krkonoše získala v roce 1996 dopravní firma Pumr & Ryba z Lázní Bělohradu, která ji vlastní dodnes. "Pan Holeček Labskou boudu v současné době provozuje a má ji v nájmu na dobu neurčitou. To je vše, co k tomu mohu v této chvíli říci," sdělil Martin Ryba, který nyní pobývá v zahraničí.
    V případě, že Holeček chatu koupí, chce do dvou let provést některé úpravy, například zvýšit množství nabízených pokojů, nabídnout lepší služby a také otevřít expozice s horskou a přírodovědnou tematikou. "Pan Holeček na Luční dokázal, že je opravdu velice kvalitní hřebenový boudař, a věřím, že má šanci zvednout i Labskou. I když tam to bude mít podle mého názoru ještě těžší," uvedl krajinný ekolog a krkonošský podnikatel v cestovním ruchu Pavel Klimeš.
    Labská bouda Leží u pramene Labe ve výšce 1340 metrů nad mořem v nejpřísněji chráněné zóně Krkonošského národního parku. Devítipodlažní Labská bouda vznikla po šesti letech výstavby v roce 1975 nedaleko místa původní vyhořelé Labské boudy. Obří betonová hmota Labské boudy v krkonošské krajině od doby svého vzniku budí negativní emoce veřejnosti. V minulosti se hovořilo o tom, že by Labskou boudu koupil stát a celý objekt by se zboural. Vloni však stát od tohoto záměru upustil. Důvodem je nedostatek peněz, koupě a demolice objektu by mohla stát až 90 milionů korun.
    Labskou boudou a její přestavbou se zabývají už několik semestrů studenti architektury ČVUT v Praze, kteří navrhli několik možnosti rekonstrukce celého objektu. "Měla by to být spíš hospoda, protože zájem o stravování je tam celoroční. Na rozdíl od ubytování. To by stačilo nouzové, kdyby někoho postihla nepohoda," uvedl architekt a pedagog Vít Kándl, který studenty vedl.