Kultura 24/7 v podání Vltavské filharmonie – bláhový sen, nebo blízká realita?

O nové filharmonii se v Praze debatuje snad tak dlouho jako o novém nádraží v Brně. Nyní se dokonce tvrdí, že je architektonická soutěž na řešení budovy a pozemku v současnosti tou vůbec nejdiskutovanější v rámci střední Evropy. Ambice jsou vysoké, očekává se špičková akustika, vytvoření centra kulturního a společenského života oblasti i nová architektonická ikona Prahy.


V říjnu loňského roku bylo vybráno 15 ze 115 přihlášených architektonických týmů, ti doplnili 5 přímo vyzvaných studií (Diller Scofidio + Renfro, Snohetta, Ateliers Jean Nouvel, David Chipperfield Architects, SANAA) a utkají se v soutěži o návrh budovy Vltavské filharmonie. Výsledky soutěže budou známy v dubnu letošního roku a lze předpokládat, že vyhlášení vítěze vyvolá bouřlivé reakce, stejně tak jako tomu bylo při oznámení lokality stavby. Jak vypadá soutěžní zadání a jaká panují očekávání?

Pokud se podíváme do historie, nebyl v Praze koncertní sál pro symfonickou hudbu vybudován již více než sto let. Roman Bělor, ředitel festivalu Pražské jaro, přitom tvrdí, že ve stávajících prostorách (Rudolfinu z roku 1885 a Obecním domě z roku 1914) se výborně hraje hudba 19. století, ale problematická jsou novější díla. Podle očekávání Daniela Sobotky, ředitele FOK, má nová filharmonie představit občanům produkci českých orchestrů tak, jak ji doposud mohli slyšet pouze na jejich zahraničních turné.

Koncertní sály se přitom staví i v Brně a Ostravě – jedná se o Janáčkovo kulturní centrum, vycházející z návrhu Atelieru M1 architekti s.r.o. a Koncertní sál Ostrava od Steven Holl Architects + Architecture Acts. Nabízí se tak otázka, zda je u nás poptávka po hudebních programech opravdu tak velká, aby dokázala tyto tři (mimořádně finančně náročné) stavby “uživit”. Podle Martina Grosse, člena projektového týmu Vltavské filharmonie, může větší počet sálů naopak přilákat množství zahraničních souborů, pro které je v rámci světových turné lukrativnější odehrát více vystoupení v jedné zemi. Podle slov náměstka Petra Hlaváčka jde poté o návrat ČR na hudební mapu světa, v klasické hudbě vidí navíc prostředek boje s digitální destrukcí světa.

Stavba filharmonie jako podnět k rozvoji území

Pozemek budoucí filharmonie v současnosti křižuje tramvajová trať a sjezd ze severojižní magistrály, kvůli čemuž je špatně dostupný (např. pěší musejí magistrálu podcházet) a neláká ani k delšímu pobytu. Aby se pozemek uvolnil od dopravní zátěže, je v rámci dopravních úprav předpolí Hlávkova mostu navržena úprava křížení včetně zrušení severovýchodní vratné rampy – sjezdu z Hlávkova mostu na nábřeží Kapitána Jaroše, který v budoucnosti nahradí upravená severozápadní rampa. Posunuta bude i tramvajová trať. Oblast však bude i nadále zatížena dopravou (automobily, vlak, tram- vaje, metro) a s ní souvisejícím hlukovým znečištěním, podle Petra Hlaváčka je ale kombinace nejrůznějších typů dopravy v oblasti unikátní a velmi výhodná i přes to, že vyžaduje větší náklady na zvukovou izolaci koncertních sálů.

Výstavbou filharmonie se také sleduje akcelerace rozvoje v oblasti přilehlého brownfieldu Bubny-Zátory, kde by mezi roky 2025 a 2040 měla vzniknout nová multifunkční čtvrť se 60 % bytové výstavby. Jak ovšem přiznává starosta MČ Praha 7, Jan Čižinský, zdejší byty budou velmi drahé, jelikož pozemky nepatří městu a to tak nemůže rostoucí ceny korigovat jinak, než získáváním městských bytů, což je zdlouhavý proces. Pomoci by v tom údajně měla nově schválená Metodika spoluúčasti investorů na rozvoji území hl. m. Prahy.

Jaké je zadání soutěže a co lze očekávat?

Projekt Vltavské filharmonie má ambice být (alespoň podle soutěžního zadání) dokonalým nástrojem, ohniskem spojujícím dolní a horní Holešovice, hybatelem změn v oblasti a v neposlední řadě moderní alternativou k historickému centru. V rámci diskuse se o budově mluvilo dokonce jako o životem pulzujícím a neustále otevřeném centru kulturního a společenského života Prahy 7. Jan Čižinský ovšem zastává názor, že se budova stane spíše Centrem s volnočasovými aktivitami, nežli kulturním a společenským centrem oblasti.

Vysoká očekávání mají také nezávislí architekti. David Kudla (dkarchitekti s.r.o.) například tvrdí, že budovy filharmonií jsou novodobými katedrálami a mají dnes tu nejvyšší prestiž. Vltavská filharmonie by se podle něj měla stát “novodobou ikonou Prahy, kterou dáme najevo, že toto krásné historické město je zároveň moderní metropolí”. Jakub Heidler ze Studia Reaktor s.r.o. poté očekává “evropský (možná světový), výjimečný architektonický počin, za kterým přicestuje pro inspiraci mnoho návštěvníků nejen kvůli kultuře, ale i samotnému domu”.

Co však vyvolalo rozporuplné reakce bylo vypsání soutěže jako jednokolové – podle Jana Aulíka z AFARCH je toto řešení správné, jelikož lze očekávat silný, subjektivní koncept. Jako největší riziko projektu pak vidí to, že se městské kvality v bezprostředním okolí filharmonie musí teprve vytvořit a současný stav je spíše investiční zátěží než odpovídajícím kontextem. Tomáš Horalík (Horalík Ateliér) by naopak čekal dvoukolovou soutěž vzhledem k významu a složitosti stavby – zvolené řešení tak vnímá jako snahu o zjednodušení a zrychlení celého procesu. Radim Horák (KAMKAB!NET) ale upozorňuje na to, že díky této volbě přicházíme o možnost věci v dalším kole dovysvětlit a více rozpracovat. Uvádí, že například u soutěžních návrhů na nové hlavní nádraží v Brně se při dopracování ukázalo, že ne všechna řešení jsou tak dobrá, jak se v prvním kole zdála.


Samotné soutěžní zadání se na více jak 80 stranách věnuje představení kontextu plánované stavby. V rámci oddílu stavebního programu jsou poté charakterizováni uživatelé budovy i sídlící organizace a vyjmenovány jednotlivé sekce, které musí budova obsahovat (včetně jejich čisté a hrubé podlažní plochy) – sály, foyer, kreativní hub, zázemí pro umělce a produkci, správu objektu, provoz a gastro. Sekce sdružují jednotlivé místnosti, u kterých je jasně vymezena jejich funkce, kapacita a podlahová plocha. Uvedeno je také provozní schéma, popisující vztahy mezi jednotlivými prostory a trasy pohybu návštěvníků, účinkujících i zásobování. V rámci návrhu má být představeno také řešení pozemku včetně kultivace nábřeží (cca 4 500 m² veřejného prostoru).

Háčky, překážky, zádrhely – jaké jsou problémy výstavby?

Všechno ale není tak růžové, jak se na první pohled může zdát. Podle výsledků sociologického šetření (str. 41) se např. pouze 16 % dotazovaných obává zvýšení cen nájmů v okolí, dopadová analýza s ním ale přímo počítá, jelikož filharmonie zvýší atraktivitu celé lokality. Předpokládá navíc, že nájmy porostou již od letošního roku díky odsouhlasení záměru na revitalizaci oblasti a vypsání architektonicko-urbanistické soutěže. Přitom podle Jana Čižinského, starosty MČ Praha 7, není možné tento nárůst cen vedoucí ke gentrifikaci korigovat – v oblasti je totiž pouze velmi malé množství městských bytů. O další výstavbě městských bytů v oblasti Vltavské a Bubnů-Zátor, se aktuálně jedná. Je férové říci, že jakákoliv kultivace oblasti či významná stavba zvyšují ceny nájemního bydlení, není ovšem možné tvrdit, že se nejedná o problém.

Projekt navíc může zhatit dlouho zmiňovaná dluhová brzda – Ministerstvo financí ve svých loňských plánech počítalo s dosažením této hranice v roce 2024. Tedy rok před schvalováním finančních prostředků 3. fáze projektu (cca 5,3 miliardy Kč). Tehdy se také projeví vůle soukromých investorů, kteří by měli poskytnout třetinu prostředků na výstavbu (druhou třetinu by mělo poskytnout město a tu poslední stát). Petr Hlaváček ale zdůrazňuje, že 50 % intelektuálních i finančních nákladů bylo využito k přípravě území v rámci 1. fáze projektu (analýzy), změny územního plánu a úpravy dopravních cest. Tento základ by poté bylo možno využít i pro stavbu jiné kulturní budovy.

S úpravami dopravních tepen v oblasti předpolí Hlávkova mostu souvisí také podchody, které nechalo město spolu s MČ Praha 7 v loňském roce upravit za cca 2,5 milionu korun podle návrhu společnosti Bajkazyl a architektů z U/U studia. Původně tmavé a odpudivé podchody jsou tak nově bezbariérově upraveny a přeměnily se na sportoviště určené pro skateboarding, bouldering a basketbal. Otázkou ovšem zůstává, jaké množství podchodů v oblasti zůstane.