Křeček kritizuje magistrát kvůli demolici na Václavském náměstí

Brno/Praha - Zástupce veřejného ochránce práv Stanislav Křeček kritizuje odbor kultury a památkové péče pražského magistrátu za to, že v roce 2010 povolil demolici objektů na nároží Václavského náměstí a Opletalovy ulice. Podle zástupce ombudsmana se úředníci dopustili "závažných procesních pochybení". Vytýká jim, že nerespektovali tzv. dvojkolejnost památkové péče a navíc se s námitkami proti demolici řádně argumentačně nevypořádali. Křeček to dnes sdělil ČTK.
    Správní řád, kterým jsou úředníci povinni se řídit, podle Křečka uvádí, že pokud se plánují stavební změny v památkově chráněném území, musí si k nim památkové odbory magistrátů radnic vyžádat stanovisko Národního památkového ústavu (NPÚ). Pokud s jeho závěry představitelé odboru pro kulturu a památky nesouhlasí, musí se s tím "argumentačně vypořádat".
    "Ombudsman v podstatě potvrdil stejné stanovisko jako tenkrát ministerstvo kultury, kdy řeklo, že předběžný souhlas byl v rozporu se zákonem. Na druhou stranu to neznamená, že by s Kozákovým domem byl amen, stále leží v památkové rezervaci...," reagoval odpůrce demolice Kozákova domu ředitel sdružení Občanský monitoring Vítězslav Praks.
    NPÚ shledal demolici objektu ležícího v památkové rezervaci, jež je součástí území zařazeného na Seznam světového dědictví UNESCO, jako zcela vyloučenou, připomněl Křeček. Pokud tedy podle něj magistrát zastával protichůdný názor a s demolicí souhlasil, měl uvést důvody svého rozhodnutí, podklady, z nichž vycházel při posuzování žádosti o demolici, a úvahy, jimiž se řídil.
    "Magistrát však v odůvodnění svého závazného stanoviska pouze konstatoval, že vyjádření NPÚ nepovažuje za odborně podložené a odůvodněné," doplnil zástupce ombudsmana. Svým rozhodnutím odbor kultury a památkové péče magistrátu popřel podle něj smysl existence NPÚ, coby ryze odborné státní instituce.
    Vadný postup magistrátu sice napravilo ministerstvo kultury, když v přezkumném řízení jeho rozhodnutí zrušilo, ale tehdejší ministr kultury Jiří Besser následně v rozkladovém řízení rozhodnutí ministerstva zrušil a přezkumné řízení zastavil. Odborná veřejnost ministra neúspěšně žádala, aby řízení o zrušení závazného stanoviska magistrátu obnovil a odpůrci demolice neuspěli ani u Ústavního soudu, dodal Křeček.
    Poslední možností pro odpůrce demolice byla snaha o prohlášení jedné z budov, která měla být kompletně zbourána, za kulturní památku. V prosinci roku 2012 tehdejší ministryně kultury Alena Hanáková jejich žádosti vyhověla a zahájila řízení ve věci prohlášení budovy za kulturní památku. Na základě předběžného opatření měla budova požívat památkovou ochranu, dokud nebude řízení ukončeno. V červenci však ministryně řízení zastavila. Konečným rozhodnutím tak zůstává původní procesně i věcně vadné stanovisko magistrátu, upozornil Křeček.
    Majitel objektu tak může nyní požádat o demoliční výměr. Po demolici chce vystavět moderní administrativní objekt. Kolem sporného projektu se vedou vzrušené debaty už řadu měsíců. Část odborné a laické veřejnosti bourání odmítá. Developer se ale hájí tím, že chce vybudovat kvalitní architekturu a celkově zkultivovat prostor Václavského náměstí.