Iniciativa 'Nová Fukušima'
K architektuře a urbanismu obchodního centra Forum Nová Karolina
Současně s otevřením obchodního a zábavního centra Forum Nová Karolina, pro něž se mezi občany vžilo pojmenování Nová Fukušima, upozorňujeme na to, že v Ostravě žijí lidé, kteří o daném projektu smýšlí kriticky a jejichž názory jsou marginalizovány nebo bagatelizovány poukazem na údajnou relativitu takových soudů. Rozhodli jsme se připomenout tyto názory a vyjádřit je nejen uvedenou tiskovou zprávou, ale i světelnou performancí – laserovou show směrem na budovu obchodního centra Forum Nová Karolina ze strany ulice 28. října, navazující na obdobnou laserovou show z roku 2005. Tehdy jsme kritizovali přístup města k danému území a přípravy vágní developerské soutěže. Nyní touto akcí chceme připomenout nesplněné sliby a závazky vedení města a developera na jedné straně a kritické komentáře velké části Ostravanů na straně druhé. Důvody našeho nesouhlasu nelze vyjádřit v banálních protikladech „líbí – nelíbí“. Netýkají se ani vnitřního prostorového rozvrhu, materiálů nebo interiérů. Naše odmítnutí vyplývá z realizované koncepce zástavby na Karolině, z ideje Fora Nová Karolina a z geneze projektu, a proto jej rozvíjíme v několika bodech níže. Veškeré články signatářů s rozvedením uvedených argumentů a odkazy najdete na facebooku.
Náš názor lze vyjádřit v následujících bodech:
1. Město s uvážlivým vedením usiluje o harmonický rozvoj jednotlivých částí a podporuje nejrůznější podnikatelské subjekty od malých až po velké. Žádné vedení města, usilující o rozvoj svého sídla, však nemůže jednostranně podporovat velké řetězce a tudíž i stavbu sítě nákupních center přímo v novém městském jádru nebo v jeho bezprostředním sousedství, což je případ obchodního centra Forum Nová Karolina. Vytváří totiž nerovné a disharmonické prostředí, automaticky upřednostňující monofunkční strukturu a monofunkční stavby, patřící na periferii, před polyfunkční strukturou a polyfunkčními budovami, typickými pro centra měst.
2. Nové obchodní a zábavní centrum Forum Nová Karolina, součást údajného nového centra Ostravy, však nejen z výše uvedených důvodů patří k promarněným šancím města. Již dnes je zřejmé, že nové centrum není dobře navázáno na stávající jádro města a problematický je také další rozvoj zástavby směrem do Vítkovic. Firma MultiDevelopment přitom veřejnosti a zástupcům města několikrát prostřednictvím médií a na základě vlastních tiskových zpráv přislíbila mimořádnou architekturu za účasti předních architektů. Přislíbila tedy mimo jiné funkční urbanistické řešení dané lokality. Především na základě těchto příslibů získala cenné území po bývalé průmyslové zóně Karolina, jak vyplývalo z oficiálních prohlášení města i developera.
3. Realizovaná stavba obchodního a zábavního centra Forum Nová Karolina navíc popírá původní ideu nizozemského architektonického ateliéru OMA (Office for Metropolitan Architecture), jehož nejvýraznější postavou je architekt Rem Koolhaas (1944). Na základě studie od této kanceláře se firma MultiDevelopment pustila do proměny území Karoliny po developerské soutěži v roce 2005. Architektonický ateliér OMA se však na dalších stupních rozpracování projektu a na samotné realizaci nepodílel, o čemž svědčí samotné stránky ateliéru, kde ve výčtu návrhů pro Nizozemí, Německo, Polsko, Rusko, Malajsii, USA či Kazachstán Česká republika vůbec nefiguruje (viz www.oma.eu/projects). Je třeba uvést, že atelier OMA se od ostravské realizace distancoval. V původní studii usiloval o to, aby nákupní centrum představovalo pokračování uliční sítě města a aby jeho parter byl z exteriéru volně prostupný v kteroukoli dobu z různých stran. Lávka přes frýdlantskou trať měla vést tak, aby mohla veřejnosti sloužit i v ranních a nočních hodinách, kdy bude nákupní centrum zavřené. Ateliér OMA se jasně vyhradil vůči uzavřenému monobloku, což je případ nynější realizace.
4. Na zadání developerskou soutěží, na ambivalentnost této formy soutěžení a na průběh změn územního plánu upozorňovaly již v roce 2005 profesní organizace jako Česká komora architektů, časopis ERA 21, občanská sdružení (Za starou Ostravu, Fiducia) a odborná veřejnost. Vedení města však tyto podněty ignorovalo a přes tato upozornění nezapracovalo patřičné body včetně konkrétního plnění ve věci architektury a urbanismu, jak vyplývá ze současných vyjádření představitelů Ostravy, do smluvních závazků. Primátor Petr Kajnar na tyto námitky odvětil, že uvedené body zůstaly: „...spíš v rovině morální, a v těch smlouvách to není, takže teď nemůžeme nic vymáhat" (Petr Kajnar pro ČT, 18.1.2011).
5. Požadujeme, aby město garantovalo, že v případě prodeje dalších veřejných pozemků či budov v majetku města bude vyžadovat nikoli developerské, nýbrž architektonické soutěže a zaručí, že ve smlouvě bude písemně přesně specifikováno, k čemu se developer zavazuje a co po něm město požaduje. Nesplnění takových závazků pak musí být sankcionováno vysokou smluvní pokutou a možností odstoupení od smlouvy ze strany města. Jen tak se do budoucna budeme moci vyhnout stále se opakujícím situacím, že developer před prodejem pozemku či nemovitosti něco přislíbí, ale následně svůj slib nesplní s odkazem na vágně sjednanou smlouvu. Tato situace není v Ostravě nová, podobný problém s vymáháním závazků má město Ostrava i v případě bývalých městských jatek nebo v záležitosti pozemků po Německém domě v sousedství bývalého obchodního domu Ostravica-Textilia.
6. Závěrem vyslovujeme přesvědčení, že v případě Ostravy není třeba podporovat vznik velkých nákupních center, toto město nepotřebuje honosné reklamní kampaně a bombastické akce. Co však potřebuje nezbytně, to je podpora tvořivých lidí, vytváření takového prostředí, aby odtud lidé neodcházeli a aby zde chtěli ve větší míře než dosud nadále žít. Podpora by právě proto měla být směřována zdejším institucím, firmám, školám a dalším subjektům, měla by být zaměřena na zlepšování zdejšího životního prostředí a na podporu všeho, co vyrůstá z podnikavosti a tvůrčího potenciálu zdejší komunity.
Za iniciativu „Nová Fukušima“
Ilona Rozehnalová - majitelka Antikvariátu a klubu Fiducia,
Martin Strakoš - historik architektury,
Viktor Kolář - fotograf,
Rostislav Švácha - historik a teoretik umění,
Radovan Lipus - režisér,
Jiří Surůvka - umělec a performer,
Milena Vitoulová - architektka (Česká komora architektů),
Vladimír Skórka - hudebník, autor fiktivního dokumentu Fukušima,
Marek Pražák - umělec a performer,
Jiří Hruška- pedagog,
Petr Šimíček - historik,
Petr Pánek- předseda o.s.Pant,
Lukáš Jansa- advokát,
Jaroslav Němec – výtvarník.
Náš názor lze vyjádřit v následujících bodech:
1. Město s uvážlivým vedením usiluje o harmonický rozvoj jednotlivých částí a podporuje nejrůznější podnikatelské subjekty od malých až po velké. Žádné vedení města, usilující o rozvoj svého sídla, však nemůže jednostranně podporovat velké řetězce a tudíž i stavbu sítě nákupních center přímo v novém městském jádru nebo v jeho bezprostředním sousedství, což je případ obchodního centra Forum Nová Karolina. Vytváří totiž nerovné a disharmonické prostředí, automaticky upřednostňující monofunkční strukturu a monofunkční stavby, patřící na periferii, před polyfunkční strukturou a polyfunkčními budovami, typickými pro centra měst.
2. Nové obchodní a zábavní centrum Forum Nová Karolina, součást údajného nového centra Ostravy, však nejen z výše uvedených důvodů patří k promarněným šancím města. Již dnes je zřejmé, že nové centrum není dobře navázáno na stávající jádro města a problematický je také další rozvoj zástavby směrem do Vítkovic. Firma MultiDevelopment přitom veřejnosti a zástupcům města několikrát prostřednictvím médií a na základě vlastních tiskových zpráv přislíbila mimořádnou architekturu za účasti předních architektů. Přislíbila tedy mimo jiné funkční urbanistické řešení dané lokality. Především na základě těchto příslibů získala cenné území po bývalé průmyslové zóně Karolina, jak vyplývalo z oficiálních prohlášení města i developera.
3. Realizovaná stavba obchodního a zábavního centra Forum Nová Karolina navíc popírá původní ideu nizozemského architektonického ateliéru OMA (Office for Metropolitan Architecture), jehož nejvýraznější postavou je architekt Rem Koolhaas (1944). Na základě studie od této kanceláře se firma MultiDevelopment pustila do proměny území Karoliny po developerské soutěži v roce 2005. Architektonický ateliér OMA se však na dalších stupních rozpracování projektu a na samotné realizaci nepodílel, o čemž svědčí samotné stránky ateliéru, kde ve výčtu návrhů pro Nizozemí, Německo, Polsko, Rusko, Malajsii, USA či Kazachstán Česká republika vůbec nefiguruje (viz www.oma.eu/projects). Je třeba uvést, že atelier OMA se od ostravské realizace distancoval. V původní studii usiloval o to, aby nákupní centrum představovalo pokračování uliční sítě města a aby jeho parter byl z exteriéru volně prostupný v kteroukoli dobu z různých stran. Lávka přes frýdlantskou trať měla vést tak, aby mohla veřejnosti sloužit i v ranních a nočních hodinách, kdy bude nákupní centrum zavřené. Ateliér OMA se jasně vyhradil vůči uzavřenému monobloku, což je případ nynější realizace.
4. Na zadání developerskou soutěží, na ambivalentnost této formy soutěžení a na průběh změn územního plánu upozorňovaly již v roce 2005 profesní organizace jako Česká komora architektů, časopis ERA 21, občanská sdružení (Za starou Ostravu, Fiducia) a odborná veřejnost. Vedení města však tyto podněty ignorovalo a přes tato upozornění nezapracovalo patřičné body včetně konkrétního plnění ve věci architektury a urbanismu, jak vyplývá ze současných vyjádření představitelů Ostravy, do smluvních závazků. Primátor Petr Kajnar na tyto námitky odvětil, že uvedené body zůstaly: „...spíš v rovině morální, a v těch smlouvách to není, takže teď nemůžeme nic vymáhat" (Petr Kajnar pro ČT, 18.1.2011).
5. Požadujeme, aby město garantovalo, že v případě prodeje dalších veřejných pozemků či budov v majetku města bude vyžadovat nikoli developerské, nýbrž architektonické soutěže a zaručí, že ve smlouvě bude písemně přesně specifikováno, k čemu se developer zavazuje a co po něm město požaduje. Nesplnění takových závazků pak musí být sankcionováno vysokou smluvní pokutou a možností odstoupení od smlouvy ze strany města. Jen tak se do budoucna budeme moci vyhnout stále se opakujícím situacím, že developer před prodejem pozemku či nemovitosti něco přislíbí, ale následně svůj slib nesplní s odkazem na vágně sjednanou smlouvu. Tato situace není v Ostravě nová, podobný problém s vymáháním závazků má město Ostrava i v případě bývalých městských jatek nebo v záležitosti pozemků po Německém domě v sousedství bývalého obchodního domu Ostravica-Textilia.
6. Závěrem vyslovujeme přesvědčení, že v případě Ostravy není třeba podporovat vznik velkých nákupních center, toto město nepotřebuje honosné reklamní kampaně a bombastické akce. Co však potřebuje nezbytně, to je podpora tvořivých lidí, vytváření takového prostředí, aby odtud lidé neodcházeli a aby zde chtěli ve větší míře než dosud nadále žít. Podpora by právě proto měla být směřována zdejším institucím, firmám, školám a dalším subjektům, měla by být zaměřena na zlepšování zdejšího životního prostředí a na podporu všeho, co vyrůstá z podnikavosti a tvůrčího potenciálu zdejší komunity.
Za iniciativu „Nová Fukušima“
Ilona Rozehnalová - majitelka Antikvariátu a klubu Fiducia,
Martin Strakoš - historik architektury,
Viktor Kolář - fotograf,
Rostislav Švácha - historik a teoretik umění,
Radovan Lipus - režisér,
Jiří Surůvka - umělec a performer,
Milena Vitoulová - architektka (Česká komora architektů),
Vladimír Skórka - hudebník, autor fiktivního dokumentu Fukušima,
Marek Pražák - umělec a performer,
Jiří Hruška- pedagog,
Petr Šimíček - historik,
Petr Pánek- předseda o.s.Pant,
Lukáš Jansa- advokát,
Jaroslav Němec – výtvarník.
0 komentářů
přidat komentář
