Poněvadž jsem se jistý čas na fakultě pohyboval, troufnu si tvrdit, že na FA žádná věda a výzkum v současnosti neexistuje. Fakticky to proběhlo tak, že odkaz na www stránku "Věda a výzkum" zmizel. Pro nabytí tohoto dojmu je také dobré podívat se na vědeckou a výzkumnou činnost jednotlivých pracovníků. Namátkou vybírám publikační činnost na Ústavu teorie architektury = http://www.fa.vutbr.cz/scripts/citace_org.asp?org=836, což by asi měl být ten správný ústav pro vědu a výzkum. Víte, kolik letos získala škola grantů?
Nebýt profesora Vaverky a architekta Kynčla, kolik by FA VUT vyprodukovala za poslední rok publikací? Kolik pedagogů a doktorandů publikuje výsledky své vědecké práce v časopisech a na internetu? Kolik realizací členů pedagogického sboru FA VUT se objevilo v odborném tisku? Kolik habilitací na fakultě proběhlo? To možná měly být argumenty, které měly v polemice zaznít.
Skutečnost, že FA nemá děkana, není tragická, ale proč ji nevyužít jako záminku ke snížení prestiže FA. Rektor Rais se jeví jako pragmatik a typický inženýr. Zajímají ho fakta, která může analyzovat, nikoli pocity. FA VUT stojí na periferii jak fyzicky, tak prestiží. Toto by ale měl zhodnotit někdo zvenčí. Jakým metrem?
Na závěr si nebudu brát servítky a prohlásím: FA VUT je z větší části ochranná instituce pro vysloužilce (neboli trafika). Aby se mohla uživit, nabírá každým rokem více studentů a její kvalita tím klesá. Učitelé měli po dlouhou dobu zajištěno teplé místo, aniž by museli výrazněji pracovat. Pan děkan Chybík nedokázal dát fakultě její vizi. Na fakultu nepřišla během jeho působení výraznější osobnost, naopak vznikla silná konkurence na stavebním fakultě s řadou zajímavých učitelů.
Svá slova nemyslím nikterak urážlivě, nýbrž se snažím kriticky popsat slabiny FA. Stejně tak uvítám kritiku archiwebu, protože si myslím, že věci by se měly zlepšovat. Bojím se ustrnutí a plácání se po ramenou. Jak nám to říkal docent Drápal: "architekt musí cítit pernamentní nespokojenost". Nebo tak nějak to znělo...
... , je na stránkách, jen je pro jeho dosažení pořeba několika kliknutí. Obsahuje jeden několik let starý grantový projekt.
Nad většinou výsledků, které pan docent Chybík ve svém článku zmiňuje, se musím, jako člověk na FA studující, mírně pousmát. Připadá mi to, jako kdyby někdo prohlásil, že FA VUT je úspěšná, protože její studenti pravidelně dosahují velkých úspěchů v ceně B. Fuchse.
Škola má obrovské mezery ve vnitřní i vnější komunikaci. Vztah k veřejnosti je v pořádku, ale v momentě, kdy se veřejnost o aktivitách na FA má šanci dovědět z médií a kdy se návštěvník zvenčí v té škole-galerii má možnost zorientovat.
Škola funguje. Stále poskytuje solidní základ a výborný odrazový můstek pro další kariéru (studijní nebo pracovní). Škola má slušné zázemí, za jehož vybudováním v poslední době stojí z dost značné míry pan doc. Chybík. Bohužel je toto zázemí často nevyužito.
S Kráťovou trafikou nesouhlasím. Na škole je řada kvalitních osobností, ovšem poněkud skrytá.
A ohledně prestiže? Jakákoliv architektonická škola je prestižní - u hospodského stolu, na jehož opačném konci sedí studentka pedagogické fakulty. Jinak je podle mě FA VUT fakultou standardní. Vidím-li vedle sebe práce studentů našich škol architektury, zajímá mě v prvé řadě to, co vzniklo na UmPrum nebo AVU.
"FA VUT je z větší části ochranná instituce pro vysloužilce" znamená dotknout se takových lidí, jako je prof. Ruller, doc. Drápal, doc. Chybík, prof. Vaverka, prof. Zemánková, arch. Hubáček, prof. Šindlar, a celá řada dalších.
Musím přiznat, že ve škole jsou i lidí, se kterými mám určitý problém, měl-li bych se vyjádřit k jejich kvalitě, ale rozhodně ne "z větrší části"-
Jenže já napsal "z větší části", což je i 51%. Argumentovat jmény profesorů je účelové. V této debatě končím, každý nechť objektivně zhodnotí přínos konkrétních jedinců a vezme jej v potaz v konkurzech, které snad proběhnou. Na škole momentálně vyučuje 52 učitelů...
ja si naopak myslim ze z vetsi casti. souhlasim i s trafikou pro vyslouzilce. situace se sice zrejme pomalu lepsi / vychazim z prehledu zamestnacu ustavu na strankach fakulty/, ale zdaleka neni uspokojiva. priznam se ze nechapu i vami zmineny vyber pedagogu, ktery pouzivate ve sve obhajobe vyucujicich. ano, souhlasim ze doc. chybik je profesional, stejne tak prof. vaverka. prof. ruller si jiste zaslouzi uctu, presto jeho soucasne prace povazuji za velice diskutabilni. doc. drapal a jeho teoreticka cinnost? na strankach fakulty jsou uvedeny 4 publikace /za x let pusobeni na fakulte/. prof. sindlar? cim on si zaslouzil zarazeni do vaseho allstars tymu? a jakym zazrakem se vasem vyberu objevil arch. Hubacek ? nadeji na zlepseni spatruji predevsim v novych lidech z praxe, nezatizenych komplikovanymi vztahy na skole. a to jsou uplne jina jmena.
Máte pravdu, výběr pedagogů jsem napsal narychlo. Není to rozhodně allstars tým. Skutečné Stars na FA VUT chybí. Uvidíme, jak dopadne volba nového děkana. Nechci se pouštět do hodnocení jednotlivých pedagogů.
...pan Hubáček dle mých informací není zrovna neznámý mezi lidmi, kteří mají co do činění s řešením parkování, parkovacích domů. Pan Šindlar je kapitola sama pro sebe, toho je nutno zažít jako vedoucího ateliéru. Stačí se porozhlédnout po tom, jaké výtvory visí na "jeho" chodbě a porovnat s tím, co se vyskytuje jinde.
To je právě ten mnou výše zmiňovaný problém v komunikaci - podle mě by škola mohla umět podobná jména trochu více "prodat".
Težiště činnosti pana Drápala tkví především v jeho přednáškové činnosti, což je podle mě škoda. Na druhou stranu je škoda i to, že na fakultě kromě jeho "klasické" teorie nezazní věty typu "Issues of composition, scale, proportion, detail are now moot" (ano, semeleiksel).
domnivam se ze "prodavat jmena" nepatri mezi napln skoly. spis naopak. jmena by mela prodavat skolu. o svuj kredit se kazdy musi postarat sam, kvalitou sve prace. myslite, ze soucasne architektonicke hvezdy jsou PR produktem nejake skoly architektury? u nas /na ceskych FA/ to bohuzel casto funguje tak, ze nekteri vyucujici, vetsinou prumerni architekti, vyuzivaji institut skoly pro ziskavani zakazek a zastituji se jejim jmenem.
prestoze jsem krome arch. hubacka mel moznost poznat vsechny vami jmenovane, souhlasim s J.K., ze je zbytecne, poustet se do hodnoceni jednotlivych profesoru. predevsim je potreba zrevidovat nefungujici system.
Na technice to architektura nikdy nebude mít jednoduché. Zvažte studenti a absolventi zda problém pedagogů, případně volby děkana není jen odvozený, jestli původ ne zrovna ideálního systému není kousek výš. Třeba na rektorátě nebo na ministerstvu, každopádně z výše uvedeného rozhovoru vychází pan rektor jako 100% buran. Změnu ale nemůže přinést nic jiného než nátlak studentů. Byly doby ,kdy studenti dokázali přimět k odchodu i vlády jediněch stran.
technika
| 06.03.06 08:07
myslím, že rozdělení architekti_pozemáci není nejšťastnější. co napsal sládeček beru jako esenci averze mezi těmato dvěma profesemi. jinde ve světě je to jedna profese.
Rozdělení není nejšťastnější, ale jeho příčíny jsou snadno vystopovatelné. Za komunismu existoval "seznam povolání " a povolání architekt v něm nebylo. Od pamětníků vím jak bylo obtížné bylo prosadit vznik samostatné fa architektury v Brně. Tzv."pozemáků" je ,vždycky bylo a vždycky bude víc. "Architekti "se na ně budou vytahovat a "pozemáci " je potom v praxi budou úspěšně zesměšňovat. Ale o to není důležité, důležité je že to není jedna profese, jsou to dvě profese ale klidně mohou vyrůstat na stejné škole a může to být i jeden studijní obor. Aby mohl vystudovat architekt je ale potřeba zajistit výuku v předmětech, které jsou technickému vzdělání silně vzdálené. Na VUT ovšem existuje i favu, která si nevede zle (ani fa ne!) a výrazně vzdaluje Brno od označení za provinční díru. Docela by mě zajímalo jestli a jak fakulty spolupracují.
Zatím jsem se nepotkal s tím, že by mě někdo se elektrikářů, strojařů nebo stavařů, řakl, že archa je nějaká podškola.....spíše naopak. Vím, o čem mluvím, protože se veškerý můj volný čas pohybuji mezi nearchitekty. A hodně z nich působím jako, zjevení, protože zjistili, že architekt je i občas užitečným tvorem, který si zaslouží existovat. Většina lidí zvnějšku má o architektech zcela zkreslené představy. Občas si připadám jako osamocený misionář mezi lidojedy v africe, když někam vylezu.
Proto našeho rektora z určité stránky stránky chápu, ale v žádném případě ho neomlouvám. Doporučoval bych mu návštěvu u nás na fakultě.... a by nám vysvětlil své myšlenky
Bohužel si to podporujeme sami naše škola je velice uzavřený rybníček pro okolí poměrně nepřístupný.
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Nebýt profesora Vaverky a architekta Kynčla, kolik by FA VUT vyprodukovala za poslední rok publikací? Kolik pedagogů a doktorandů publikuje výsledky své vědecké práce v časopisech a na internetu? Kolik realizací členů pedagogického sboru FA VUT se objevilo v odborném tisku? Kolik habilitací na fakultě proběhlo? To možná měly být argumenty, které měly v polemice zaznít.
Skutečnost, že FA nemá děkana, není tragická, ale proč ji nevyužít jako záminku ke snížení prestiže FA. Rektor Rais se jeví jako pragmatik a typický inženýr. Zajímají ho fakta, která může analyzovat, nikoli pocity. FA VUT stojí na periferii jak fyzicky, tak prestiží. Toto by ale měl zhodnotit někdo zvenčí. Jakým metrem?
Na závěr si nebudu brát servítky a prohlásím: FA VUT je z větší části ochranná instituce pro vysloužilce (neboli trafika). Aby se mohla uživit, nabírá každým rokem více studentů a její kvalita tím klesá. Učitelé měli po dlouhou dobu zajištěno teplé místo, aniž by museli výrazněji pracovat. Pan děkan Chybík nedokázal dát fakultě její vizi. Na fakultu nepřišla během jeho působení výraznější osobnost, naopak vznikla silná konkurence na stavebním fakultě s řadou zajímavých učitelů.
Svá slova nemyslím nikterak urážlivě, nýbrž se snažím kriticky popsat slabiny FA. Stejně tak uvítám kritiku archiwebu, protože si myslím, že věci by se měly zlepšovat. Bojím se ustrnutí a plácání se po ramenou. Jak nám to říkal docent Drápal: "architekt musí cítit pernamentní nespokojenost". Nebo tak nějak to znělo...
Nad většinou výsledků, které pan docent Chybík ve svém článku zmiňuje, se musím, jako člověk na FA studující, mírně pousmát. Připadá mi to, jako kdyby někdo prohlásil, že FA VUT je úspěšná, protože její studenti pravidelně dosahují velkých úspěchů v ceně B. Fuchse.
Škola má obrovské mezery ve vnitřní i vnější komunikaci. Vztah k veřejnosti je v pořádku, ale v momentě, kdy se veřejnost o aktivitách na FA má šanci dovědět z médií a kdy se návštěvník zvenčí v té škole-galerii má možnost zorientovat.
Škola funguje. Stále poskytuje solidní základ a výborný odrazový můstek pro další kariéru (studijní nebo pracovní). Škola má slušné zázemí, za jehož vybudováním v poslední době stojí z dost značné míry pan doc. Chybík. Bohužel je toto zázemí často nevyužito.
S Kráťovou trafikou nesouhlasím. Na škole je řada kvalitních osobností, ovšem poněkud skrytá.
A ohledně prestiže? Jakákoliv architektonická škola je prestižní - u hospodského stolu, na jehož opačném konci sedí studentka pedagogické fakulty. Jinak je podle mě FA VUT fakultou standardní. Vidím-li vedle sebe práce studentů našich škol architektury, zajímá mě v prvé řadě to, co vzniklo na UmPrum nebo AVU.
Musím přiznat, že ve škole jsou i lidí, se kterými mám určitý problém, měl-li bych se vyjádřit k jejich kvalitě, ale rozhodně ne "z větrší části"-
To je právě ten mnou výše zmiňovaný problém v komunikaci - podle mě by škola mohla umět podobná jména trochu více "prodat".
Težiště činnosti pana Drápala tkví především v jeho přednáškové činnosti, což je podle mě škoda. Na druhou stranu je škoda i to, že na fakultě kromě jeho "klasické" teorie nezazní věty typu "Issues of composition, scale, proportion, detail are now moot" (ano, semeleiksel).
prestoze jsem krome arch. hubacka mel moznost poznat vsechny vami jmenovane, souhlasim s J.K., ze je zbytecne, poustet se do hodnoceni jednotlivych profesoru. predevsim je potreba zrevidovat nefungujici system.
Proto našeho rektora z určité stránky stránky chápu, ale v žádném případě ho neomlouvám. Doporučoval bych mu návštěvu u nás na fakultě.... a by nám vysvětlil své myšlenky
Bohužel si to podporujeme sami naše škola je velice uzavřený rybníček pro okolí poměrně nepřístupný.