Fakulta architektury má prestiž. Tu nelze vyjádřit penězi

Pod titulkem „Rektor: Absolventi berou víc než já“, vyšel 28. 2. 2006 v MF DNES článek, který je rozhovorem s novým rektorem VUT v Brně profesorem Karlem Raisem. Odeznělo, že úspěšné fakulty jsou schopné do rozpočtu získat až 30 procent z jiných zdrojů než z ministerstva. Fakulta architektury byla v této souvislosti označena za neúspěšnou. Je tomu tak skutečně?
Je pravda, že nalézání nadstandardních toků financí není bezproblémové. Plyne to ze specifických podmínek práce architekta, které jsou zcela odlišné od činností akademických pracovníků dalších částí naší školy. Je nezbytné vidět především tu skutečnost, že výzkum na jiných fakultách vyplývá z podstaty profesí na nich pěstovaných. U našich akademických pracovníků se jedná především o tvůrčí činnosti. Například na vědu na vysokých školách stát ochotně přispívá. Podpora umělecké a tvůrčí činnosti architektů však umírá na úbytě. Proč podobně jako existují výzkumné záměry, které mají stimulovat vědecké bádání, nejsou adekvátně pro školy s uměleckým zaměřením vypisovány tvůrčí záměry. Stát by tak analogicky uvolnil prostředky na podporu uměleckých disciplin.

O školu je zájem a je úspěšná

I přes domnělé těžkosti je třeba poznamenat, že zájem o studium na brněnské škole architektury je u současných populačně slabých ročníků stále vysoký. Poptávka pětinásobně převyšuje naše kapacitní možnosti. Víme velmi dobře, kolik nadaných studentů dá přednost Brnu před Prahou. Velké množství zájemců přichází i ze Slovenska. Naši talentovaní studenti se úspěšně zúčastňují soutěží. Z poslední doby mohu vzpomenout mimořádné výsledky získané v Anglii. Patříme k fakultám, ze kterých na zahraniční pobyty vyjíždí nejvíce studentů, a neméně jsme úspěšní v přijímání zahraničních posluchačů k nám. Absolventi snadno nacházejí uplatnění a brzy po ukončení studia se setkáváme s jejich kvalitními realizacemi.
Neodmyslitelný je vztah k veřejnosti. Například v loňském roce se škola několikrát proměnila v galerii. Vystavovali zde světoznámí architekti a kanceláře z Anglie, SRN a USA. Přednášeli odborníci z Německa, Nizozemí, USA, Velké Británie nebo Japonska. Zaujala výstava studentských prací v brněnském Domě umění nebo v Nostickém paláci v Praze. Na fakultě působí mimořádné osobnosti, které kromě toho, že učí, také staví a knižně publikují. Společenského uznání se jim dostalo prostřednictvím státního vyznamenání, čtyř Cen města Brna, čestného doktorátu a tří Zlatých medailí VUT v Brně. Pan rektor si posteskl, že dnes nemáme děkana, a že pokud není velení, může se to odrazit i v problémech financování. To je věta obtížně srozumitelná. Pokud nebyl nový děkan napoprvé zvolen, neplyne z toho žádný tragický závěr. Je to odraz skutečnosti, že v souladu s duchem zákona o vysokých školách je na fakultě demokratické prostředí, které i s touto alternativou musí počítat. Ani v nastalé situaci škola nepodléhá chaosu a je dále řádně spravována.
Považuji za nezbytné sdělit, že Fakulta architektury jako součást VUT v Brně přispívá k tomu, aby naše alma mater požívala dobrého jména. Patří k těm jejím prvkům, které trpělivě a pozvolna budují její nejcennější devizu, prestiž a ta se nedá žádnými penězi ani získat, ani vyjádřit… JOSEF CHYBÍK

---

Rektor: Absolventi berou víc než já

Už deset let působí na vysokých univerzitních postech. Když z akademických výšin shlédne do učeben, vždycky ho příjemně překvapí studenti, kteří chodí na přednášky. „Když mám šanci přednášet, beru to jako příjemné duševní osvěžení,“ poznamenává Karel Rais. Od února řídí druhou největší univerzitu v Brně -Vysoké učení technické.

Kdybyste teď šel studovat, co by to bylo?
Pro studenty mám na tuto otázku nachystanou odpověď. Volil bych meziobor. Třeba manažerskou informatiku, biomedicínské obory, mechatroniku.

Lidé s takovým oborem pak snadno najdou uplatnění?
Ano. Takový člověk je cenný tím, že umí dva obory. Vždycky byli ceněni finanční právníci a ekonomové se znalostí práva. Ale to neznamená, že nebudou potřeba klasičtí strojaři, ba naopak. Strojařina se teď v regionu zvedá a s potěšením sleduji, když se firmy jako TOS Kuřim s novým majitelem staví na nohy.

A stahují vám vaše absolventy. Nemáte problém, aby vám někdo z těch šikovných zůstal na škole a učil?
Náš pedagogický sbor je teď relativně starý. Je potřeba školu omladit a dát doktorandům perspektivu, aby věděli, že má smysl na škole zůstat. Měl jsem doktoranda a ten skončil v Abú Zabí (hlavní město Spojených arabských emirátů - pozn. red). Potřeboval peníze na bydlení a dnes už si zvykl na určitý životní standard, který je rozhodně vyšší než u učitele na vysoké škole.

Mohou si tedy ti, kteří na škole zůstanou, vůbec slušně vydělat?
Myslím, že ano. Nikdo jim sice nedonese na zlatém tácku výplatu, ale mohou dosáhnout na granty. Někteří si opravdu vydělají, ale za cenu, že pracují o sobotách a nedělích a bez dovolených. Přesto jsou rádi. Ale to, že to dělají po nocích, asi není v pořádku. Není normální, aby si ve stabilní společnosti západního typu vydělal pumpař násobně víc než docent na vysoké škole.

Když už jsme u těch peněz, co škola? Také si část peněz získá sama?
Co dostáváme od ministerstva, někdy nestačí ani na mzdy. Hledáme proto další zdroje, třeba spolupracujeme se zahraničními univerzitami na různých projektech.

Jak moc jste tedy soběstační?
Vloni jsme se nechali zhodnotit Evropskou asociací univerzit. Naše úspěšné fakulty jsou schopné získat do rozpočtu 25 i 30 procent mimo to, co nám dává vláda na pedagogiku a na výzkum. Bohužel všechny fakulty nejsou úspěšné. To se pak odráží i v tom, co si lidé odnáší domů ve výplatě.

Zrovna nejlépe na tom není fakulta architektury, že?
Odpověděla jste za mě. Já jsem chtěl jsem mluvit o těch úspěšných.

Klidně mluvte.
Úspěšné jsou tradiční technické fakulty - elektrotechnika, strojní inženýři a stavaři. K architektuře bych snad jen dodal, že dnes nemají ani děkana. Jak není velení, může se to odrazit i v problémech s financováním.

Bude se podíl peněz, které získáte na sebe sami, dál zvyšovat?
Musí. Nám nic jiného nezbývá. Ale fakulty na to mohou jít různě, třeba pořádat kurzy v oborech, o které je zájem, získávat granty z Evropské unie a tak dál.

V Brně dnes studuje na vysokých školách šedesát tisíc lidí. Je to pro město velký benefit?
Obrovský. Brno má řadu až evropských jedinečností a jedna z nich je ta, že brněnské univerzity jsou spolu schopny komunikovat a spolupracovat v Brněnském centru evropských studií. To je věc, která by třeba v Praze byla nemožná. Pražské univerzity zase cítí, že když se šest univerzit z Brna dá dohromady, je to soupeř a síla, kterou musí brát v potaz.

Jak se ta síla projevuje?
Je například zcela unikátní, aby technika spolupracovala s právnickou fakultou na společných ekonomickoprávních studiích. A takových příkladů máme v Brně spousty. Přírodovědecká fakulta s fakultou strojního inženýrství, lékařská fakulta s elektrofakultou. Pro studenty je to cenné.

Ona je to trochu ohraná otázka, ale může se univerzitní Brno stát malým Silicon Valley?
Myslím, že v jistém směru už jím je. Podívejte na GiTy. To je obrovská firma s těsnými vazbami na univerzity, Girstlovi vysoké školy podporují. Těžko spočítáte, kolik je v Brně firem navázaných na univerzitní zázemí. Namátkou podnikatel roku (majitel Student Agency Radim Jančura -pozn. red.) je náš absolvent.

Jančura ostatně říká, že vaši školu flákal...
Také jsem se nad tím usmíval, když říkal, že na elektrotechnické fakultě se vymlouval na podnikatelskou a naopak. Ono není smyslem hry, aby všichni seděli ve škole, ale aby něco uměli. Rozhodující jsou výsledky.

Brno zasáhl boom investic. Co na příchozí firmy říkáte?
Jsem rád, že přicházejí jiné firmy, než které jsme viděli v devadesátých letech. Ty potřebovaly pár desítek žen z domácnosti na sestavování elektronických součástek, a jakmile zjistily, že náklady rychle rostou, přestěhovaly se na Ukrajinu. Takto zřejmě obejdou zeměkouli a skončí někde v Asii. Teď sem ale směřuje úplně jiný druh firem a to je velmi dobře.

Máte na ně na VUT nějaké kontakty?
Ty firmy velmi době ví, jaké je zde univerzitní zázemí. Často přes zástupce z CzechInvestu jednají s vedením školy, ještě než se rozhodnou sem přijít. A zázemí škol nacházejí v Brně velmi dobré. Když máte desítky tisíc studentů, ty špičkové rozhodně najdete snáz, než kdyby jich tu studovalo pár set.

Vytvoříte na technice pro takové firmy zaměstnance na míru?
Například pro bakalářské studium platí, že reagujeme na požadavky velkých stavebních firem. Podle nich pak upravujeme některé předměty.

Takovému „absolventovi na míru“ se pak v práci daří, nebo má potíže?
To zjišťujeme každý rok v dotaznících. V devadesátých letech si absolventi stěžovali na počítačovou negramotnost, ale to se s enormním nárůstem počítačů vyřešilo. Dnes naříkají na neznalost jazyků, ale také na takzvané soft skills.

Což jsou třeba schopnosti vyjednávat či komunikovat...
On si na škole každý chce učit svoje teoretické předměty. A pak vám naráz v podniku řeknou, že potřebují, aby byl člověk schopný dojednat smlouvu, poznal, že je v pořádku, dokázal si zorganizovat svůj čas a zvládal stres. Chci, abychom to reflektovali. Ale to je možná úkol na dalších pět let, aby ten problém vymizel.

A co vaši absolventi odpovídají na otázku, jak se jim hledala práce?
Určitě budou vždy tři procenta nespokojených, tři procenta nadšených a zbytek se rozprostře někde uprostřed. Podstatné je, kam se to posouvá. Zde si myslím, že o naše absolventy zájem je. I když nám samozřejmě většinou odpovídají ti úspěšní, kteří se rádi pochlubí, a možná je to tímto poněkud zkreslené. Ale někdy i jejich finanční ohodnocení vypadá velmi dobře.

Co to znamená?
V těch extrémech je to rozhodně víc, než beru já nebo mí kolegové. A to je dobře.

---

Karel Rais
56 let, rodina: ženatý, dvě děti
vzdělání: studoval samočinné počítače na Fakultě elektrotechniky VUT, profesuru získal v oboru odvětvová ekonomika a management. Na univerzitě v Nottinghamu (Velká Británie) získal titul MBA
kariéra: deset let působí ve vysokých funkcích na VUT: byl děkanem fakulty podnikatelské, prorektorem pro strategický rozvoj, techniku řídí od února