Dominantu Klatov jezuitský kostel čekají opravy

Klatovy - Až na sto milionů korun se mohou v příštích letech postupně vyšplhat celkové náklady na kompletní rekonstrukci barokního jezuitského kostela zasvěceného Neposkvrněnému početí Panny Marie a svatému Ignáci. Opravy objektu, který je dominantou klatovského náměstí, by měly začít rekonstrukcí střechy a podzemí, v němž se nacházejí největší středoevropské katakomby s mumiemi, řekl ČTK starosta Klatov Rudolf Salvetr. Město na ně chce získat peníze z EU.
    "Jezuitský kostel je dnes největší budovou i  nejvýznamnější památkou Klatov a je to také budova, která je snad jediná na náměstí neopravená," konstatoval. Na opravy a také na rozšíření a vylepšení expozice s mumiemi by mohla přispět EU. "Sdružení Klatovské katakomby, kde má rovnocenný podíl město a farnost, podalo žádost o dotaci na revitalizaci katakomb," řekl starosta.
    Opravy střechy jsou podle něj pro záchranu kostela zásadní, měly by stát asi deset milionů korun, na více než dvojnásobek přijde obnova a úprava katakomb. Město i církev později plánují také opravu pláště kostela. "Půjdeme v krocích. Víme, že sehnat takovou částku najednou je nesmírně složité. Rádi bychom střechou a katakombami začali v příštím roce," doplnil starosta.
    Plán na rekonstrukci katakomb počítá především s  úpravou prostor tak, aby byly zachráněny vzácné mumie. I když před několika lety prošly odborným zásahem, velký provoz, vlhko a střídání teplot jim škodí. Výrazně se také rozšíří prohlídková trasa. Bude atraktivnější a kromě pohledu na samotné mumie nabídne i několik sálů s expozicemi věnovanými katakombám, mumiím, vědecké péči či jezuitům. V části věnované mumiím bude sál věnovaný jedné z nich - Anežce Příchovické z Příchovic. Expozice nabídne také výklad o antropologickém zkoumání mumií či procesu mumifikace a ukáže rekonstrukci Anežčiny podoby.
    Krypty pod jezuitským kostelem byly budovány současně s kostelem v druhé polovině 17. století. Do roku 1783 zde bylo pohřbeno přes 200 jezuitů, šlechticů, měšťanů i vojáků. Těla uložená na hoblinách v dubových rakvích a obložená chmelem se působením vzduchu proudícího důmyslným větracím systémem postupně vysušila, takže váží osm až deset kilogramů. Při opravě kostela v 30. letech 20. století se po zasypání větracích šachet změnilo klima a většina mumií se rozpadla. Dnes je možné vidět 30 mumií, dalších sedm je v nepřístupné kryptě.