Děti Země žalují územní rozhodnutí o brněnském nádraží

Brno - Sdružení Děti Země podalo ve středu žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě proti územnímu rozhodnutí o stavbě odsunutého nádraží v Brně. Vydal je v září 2013 stavební úřad městské části Brno-střed a potvrdil je až loni v prosinci jihočeský krajský úřad, který odmítl tři odvolání. V žalobě Děti Země tvrdí, že rozhodnutí chybí stanovisko o ochraně krajiny, a nezákonně bylo podle nich vydáno stanovisko o ochraně před hlukem. Uvedl to v tiskové zprávě předseda sdružení Miroslav Patrik. Očekávají rozhodnutí do pěti měsíců.

Žalobu sdružení podalo rok poté, co brněnští zastupitelé rozhodli, že chtějí nové nádraží v odsunuté poloze, tedy v místě dnešního nákladového dolního nádraží zhruba kilometr na jih od současného hlavního. Druhou variantou bylo nádraží v místě zhruba dnešního pátého a šestého nástupiště hlavního nádraží u ulice Nové sady.

"V žalobě namítáme absenci závazného stanoviska na ochranu krajinného rázu, které nebylo vůbec vydáno. Dále namítáme nezákonné vydání závazného stanoviska na ochranu před hlukem, neboť se opírá o zcela nekvalitní hlukovou studii z roku 2012, která účelově podceňuje vyšší intenzity hluku v okolí tratí, zejména v Židenicích, a ještě nelogicky zohledňuje starou hlukovou zátěž," uvedl Patrik.

Jde už o druhou žalobu Dětí Země proti územnímu rozhodnutí pro odsunované nádraží v Brně, přičemž Krajský soud v Brně v prosinci 2008 rozsudkem první územní rozhodnutí z listopadu 2006 zrušil. Žalobu tehdy podal i spolek Stará Osada - Židenice a 13 fyzických osob ze Židenic. Druhé územní rozhodnutí z července 2010 zrušil brněnský magistrát v listopadu 2011. Soud teď řeší zákonnost třetího územní rozhodnutí.

Podle Patrika je současné územní rozhodnutí technicky a stavebně stejně nepoužitelné, neboť se projekt změnil. Navíc nepočítá s efektivním využíváním nákladní železniční dopravy, dodal. Nákladní dopravci projekt dlouhodobě kritizují a obávají se malé prostupnosti brněnského uzlu.

Nové nádraží má stát podle studie proveditelnosti zhruba 50 miliard korun, přičemž město bude muset postavit infrastrukturu zhruba za tři miliardy korun, aby bylo vůbec možné nádraží dopravně obsloužit. Město s krajem také chtělo s nádražím stavět podzemní železnici v severojižním směru, což vláda ve svém rozhodnutí nezohlednila. SŽDC s městem stále teprve připravuje zadání pro studii proveditelnosti na tuto železnici. Za uplynulý rok se příprava stavby celkově téměř neposunula.