Dědičkou práv po Kaplickém má být jeho žena

Praha - Majitelkou autorských práv po architektu Janu Kaplickém by měla být jeho žena Eliška. Bude také vlastnit značku Future Systems, tedy studia, který Kaplický koncem 70. let spoluzakládal. ČTK to dnes řekl mediální zástupce rodiny Kaplických Radek Zeman.
    Dědické řízení po slavném architektovi, který zemřel letos 14. ledna, skončí během léta. Již dnes je ale podle Zemana zřejmé, že majitelkou autorských práv bude Eliška Kaplická. Tým Future Systems je podle Zemana také připraven zahájit práce na projektech, které je třeba po smrti architekta dokončit.
    K nejbližším příbuzným zesnulého architekta patří také jeho první manželka Amanda Leveteová a její syn Josef, kterého měla s Kaplickým. Leveteová a Kaplický se vzali v roce 1991, v roce 2003 žili již odděleně a rozvedli se v roce 2006. Teprve krátce před Kaplického smrtí se dohodli na rozdělení kanceláře, když Kaplický si ponechal jméno Future Systems a tým čtyř architektů, zatímco ona zůstala v původním ateliéru pod firmou Amanda Levete Architects. Vyjádření Leveteové k otázce dědictví se dnes ČTK nepodařilo získat.
    Studiu Future Systems také patří návrh na stavbu nové budovy Národní knihovny, který před dvěma lety zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži. Protože se ale ani do dvou let od zveřejnění výsledků soutěže nezačala stavba připravovat, projekt se z vlastnictví Národní knihovny vrátil letos v březnu jeho autorům. Těm náleží také ještě jednou vyplacená odměna za první místo, přibližně čtyři miliony korun.
    Eliška Kaplická po smrti svého muže mnohokrát opakovala, že udělá všechno pro to, aby Kaplického knihovna stála. Podporuje také aktivity několika sdružení, která na podporu projektu vznikla. Blob či chobotnice, jak se stavbě začalo přezdívat, vyvolal četné diskuse a zatímco mnozí jeho odpůrci za hlavní problém celé akce zmiňovali nepřipravený pozemek pro stavbu či její vysokou cenu, ztroskotalo vše na odporu některých politiků vůči němu.
    Poté, co se o návrhu negativně vyjádřil prezident Václav Klaus, začala jej kritizovat pražská ODS a Praha nakonec Národní knihovně neprodala slíbené pozemky pro stavbu.
    Údajné přílišné nároky na státní rozpočet, které by knihovna měla mít, se snažili minulý týden vyvrátit lidé z Nadačního fondu pro knihovnu. Zveřejnili cenový plán, podle nějž by knihovna měla být realizovatelná za 2,3 miliardy korun, tedy přibližně za cenu, s níž se počítalo při vyhlašování soutěže.
    Rozpočet má k dispozici také NK, která s novým ředitelem novostavbu jako řešení svých dlouhodobých prostorových problémů sice ještě nezavrhla, ale údajně je tlačena k jinému řešení - zásadní přestavbě Klementina a dostavbě hostivařského depozitáře.
    Protože není zřejmé, zda si někteří politici budou chtít prosazování nové budovy Národní knihovny vzít za své, rozhodlo se několik jejich příznivců založit přímo novou stranu za účelem této podpory. Vznik strany Blob oznámili v neděli a vzali si za příklad obdobnou situaci z Británie. Jistý politický subjekt vznikl zejména kvůli záchraně konkrétní architektonické památky. Do parlamentu se nedostal, ale stavbu se podařilo zachránit.