Číňané chtějí koupit český pavilon na Expo 2010

Šanghaj - Číňané mají zájem o český pavilon na světové výstavě Expo 2010. Chtělo by ho získat město v blízkosti Šanghaje, které už prý i vytipovalo místo, kam by mohl být přemístěn. Generální komisař české účasti Pavel Stehlík dnes novinářům řekl, že začne jednat o prodeji pavilonu. Česku by se tak mohly částečně vrátit náklady na vytvoření prezentace.
    Stát na českou přítomnost na výstavě v Číně vyčlenil půl miliardy korun, připomněl dnes v Šanghaji český ministr zahraničí Jan Kohout. Pavilon by po skončení výstavy mohl sloužit v komerční oblasti. Pravděpodobně by v něm mohla být, ovšem v kopii, i v Česku proslavená zlatá slza, která je součástí instalace na vytváření osobních parfémů. Reliéfy zpod sochy Jana Nepomuckého, které byly přivezeny jako symbol štěstí z Karlova mostu, budou ale každopádně vráceny do Prahy, zdůraznil Stehlík.
    "Reliéfy musíme vrátit do Čech, zlatou kapku máme půjčenou, ale protože každé sochařské dílo je možné vyrobit v šesti originálech, tak si myslím, že tam je prostor i pro jednání o zlaté kapce," uvedl Stehlík na adresu instalace od Federika Díaze.
    Za dva týdny od otevření výstavy Plody civilizace ji navštívilo půl milionu lidí. V pavilonu je přes dvacet exponátů či výstava o čínském opičím králi. Dnes se na výstavišti koná český národní den s kulturním programem.
    Stehlík uvedl, že před případným prodejem pavilonu ho musí podle zákona nabídnout českým státním institucím, zda o něj nemají zájem. "Teprve poté, co řeknou, že to nechtějí, můžeme jednat o prodeji," upřesnil. Kdy by se věcí mohla zabývat vláda, zatím nevěděl.
    Místo, kde by v případě úspěchu jednání o prodeji pavilon mohl stát, Stehlík zatím tají. "Není to dál než 400 kilometrů od Šanghaje, je to relativně velké město a včera jsme měli jednání se starostou. Dohodli jsme se, že se sejdeme u nich a že si popovídáme, kde by to mohlo být," uvedl generální komisař. "Mně to přišlo jako krásná myšlenka, doufám, že najdeme nějakou cestu k dohodě," dodal.
    Plášť českého pavilonu je bílý a je ozdoben černými puky. Ve srovnání s ostatními pavilony působí navenek střídmějším dojmem, uvnitř prý ale zaujímá neotřelostí.
    Mezi dosud největší úspěchy českého a československého výstavnictví patřil bezesporu bruselský pavilon z roku 1958. Expozice tehdy získala nejvyšší ocenění - Zlatou hvězdu. Polokruhová restaurace Praha, která byla součástí pavilonu, je dnes umístěna v Letenských sadech v Praze. Diváky tehdy uchvátila i Laterna magika.
    Již v roce 1937 patřil k vrcholům pařížské výstavy pavilon od architekta Jaromíra Krejcara. Budova ze skla a oceli, o níž se pochvalně vyjádřil i slavný funkcionalista Le Corbusier, se zařadila k vrcholům československé meziválečné architektury.
    Ani vystavení reliéfů z Karlova mostu však není úplnou novinkou. Na montrealském Expo byly v roce 1967 podobně vystaveny třebechovický betlém, oltář mistra Pavla z Levoče nebo obrazy mistra Theodorika z Karlštejna.
    Po několika méně úspěšných výstavách zaujala v roce 2000 v Hannoveru kopie karlštejnské kaple svatého Kříže, kterou navštívilo 1,8 milionu lidí. Interaktivní Zahradu hudby pak zhlédl v japonském Aiči v roce 2005 téměř stejný počet návštěvníků.