Část bývalé přerovské elektrárny se stala kulturní památkou

Přerov – Na seznam kulturních památek přibyla část objektu bývalé Městské elektrárny v Přerově. Podle památkářů jde o unikátní industriální stavbu vystavěnou v duchu geometrické moderny. Postavena byla podle návrhu pražského architekta Ladislava Skřivánka, do provozu byla uvedena v roce 1920. ČTK o tom informoval mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Vlastimil Staněk.

"Ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku provozně-administrativní budovu pro její urbanistické, architektonické, umělecko-řemeslné, stavebně typologické a historické hodnoty. Budova byla koncipována jako centrální sídlo společnosti, které mělo reprezentovat jak svého provozovatele, společnost Středomoravskou elektrárnu, tak město Přerov, coby jednoho ze zakládajících společníků," uvedl mluvčí.

Kromě vlastního technického vybavení byl proto podle památkářů kladen důraz na kvalitní architektonické řešení, které je podstatnou součástí památkových hodnot objektu. Monumentální průmyslový objekt z režného cihelného zdiva má řadu dodnes dochovaných architektonických detailů, jako jsou zubořezy na fasádách, tvarové členění okenních a dveřních výplní s charakteristickým značením původního provozovatele či zdobné zakončení hlav komínových těles.

Odborníci oceňují budovu i pro její autentickou podobu, ve které se objekt bez technologického zařízení zachoval. "Kromě architektonických kvalit vykazuje stavba nesporné urbanistické hodnoty, neboť se jedná o významnou dominantu Přerova, která je součástí ustálených panoramatických pohledů na město a typická silueta korunovaná štíty a dvěma komíny je identifikačním znakem Přerova při příjezdu do železniční stanice Přerov," dodal Staněk.

Památkovou hodnotu má podle památkářů pouze provozně-administrativní budova, ostatní objekty v areálu elektrárny podle nich historickými, architektonickými, technologickými ani urbanistickými hodnotami nedisponují.

Na seznam památek v Olomouckém kraji se loni dostala například šlechtická hrobka rodiny Eichhoff na hřbitově v Rokytnici u Přerova, historický pohon bývalého mlýna a truhlárny v Rapotíně na Šumpersku nebo soubor pěchotních srubů v katastru Branné a Starého Města na Šumpersku.