Budečská rotunda, nejstarší dochovaná stavba v ČR, slaví 1100 let

Zdroj
Petr Satrapa
Vložil
ČTK
26.09.2005 11:45
Praha

PRAHA - Budeč - to je legendami opředený vrchol, symbol české státnosti, údajná škola knížete Václava, poutní místo a také nejstarší stojící stavba v Česku. Ačkoliv není rok založení rotundy sv. Petra a Pavla přesně známý, přemyslovský kníže Spytihněv ji nechal postavit někdy po roce 895 a patrně před rokem 915. Podle Kroniky české Václava Hájka z Libočan je považován za správný rok 905. Proto se v roce 1905 konaly velkolepé oslavy milénia, na něž navazují letošní oslavy 1100 let budečské rotundy, které vyvrcholí 28. září.
Historie osídlení ostrohu nad Zákolanským potokem, který se nachází u obce Zákolany severozápadně od Prahy, sahá hluboko do minulosti. Archeologové prokázali osídlení místa knovízskou kulturou, tedy již v pozdní době bronzové a na počátku starší doby železné (8. až 6. století před naším letopočtem). Vystřídali se zde Germáni i Keltové, poté obsadil pražsko-slánskou oblast slovanský kmen Čechů. Ti zde patrně v 8. století vybudovali hradiště, kde měli zpočátku své hlavní sídlo.
Ve druhé polovině 9. století zde vybudovali významné hradiště Přemyslovci a Budeč patřila k centrům jejich středočeské domény. Již zaniklé dřevěné stavby byly opevněny trojím pásem až pět metrů vysokých valů s kamennou čelní zdí a dřevěnou konstrukcí. Ty obepínaly území o rozloze 22 hektarů a v délce 1770 metrů. Později však Budeč pro svou odlehlost ztratila význam a byla vystřídána Levým Hradcem a poté Prahou. Poslední zpráva o Budči jako o správním centru pochází ze 13. století, kdy ji královna Kunhuta darovala vyšehradské kapitule.
Dosud se zachovaly zbytky dvou pásů valů a především rotunda sv. Petra a Pavla. V ní se podle legend učil knihám latinským mladý přemyslovec Václav, budoucí kníže, světec a patron české země. K původní předrománské lodi byla ve 12. století přistavěna románská věž, kolem roku 1585 bylo k lodi připojeno obdélné kněžiště a v 17. století sakristie. Hlavní chrámová loď Spytihněvovy stavby přestála všechny tyto úpravy v neporušeném stavu včetně původní klenby.
V těsné blízkosti rotundy archeologové objevili základy dalšího kostela a obytných budov. Kostel zasvěcený Panně Marii byl na hradišti postaven ve 2. polovině 10. století a dnes ho připomíná v terénu vyznačený půdorys.
Celý areál doplňuje hřbitov s barokní branou, který byl kolem rotundy založen na sklonku 18. století. Je zde mimo jiné hrobka významného pedagoga Karla Slavoje Amerlinga, zakladatele ústavu pro další vzdělávání učitelů Budeč. Na Budči se pohřbívalo i mnohem dříve. Záhadou je například hromadný hrob z 10. století nalezený na nedalekém pohřebišti, přičemž na většině koster byly patrné stopy po sečných a řezných ranách. Uvnitř samotné rotundy byl nalezen hrob kněze ze 17. století s bohatou výbavou (kalich, roucho, kniha).
Budeč díky svatováclavské legendě hrála značnou roli v době národního obrození. Na Budči, stejně jako například na Řípu, se konala četná shromáždění a koncem 19. století se stala symbolem českého národa. Tradice se udržuje dodnes, Budeč je stále poutním místem, konají se zde četné mše a další církevní a kulturní akce. V roce 1962 byla vyhlášena národní kulturní památkou.
4 komentáře
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
Aha
Carlo
30.08.18 07:53
Hrdost na vlastní kořeny
Vích
30.08.18 11:11
Česko/ČR
Jan Blanický
09.09.19 01:34
...
Ondra
09.09.19 10:45
zobrazit všechny komentáře