Brno zformuluje požadavky vůči krajským zásadám územního rozvoje

Brno - Brno chce jasně zformulovat svoje požadavky vůči návrhu Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje na zasedání rady 5. května. Městské části radní vyzvali, aby se vyjádřily do 27. dubna. Do té doby chce ještě město s krajem diskutovat problémové otázky, první setkání se uskutečnilo již v pondělí, řekl dnes na zastupitelstvu náměstek primátora Martin Ander (Strana zelených).
    Návrh krajského územního plánu schválili krajští radní 12. března. Pro Brno však téměř nic neřeší. Kraj totiž poté, co Nejvyšší správní soud zrušil předchozí plánovací dokument v roce 2012, nenaplánoval v řadě míst brněnské metropolitní oblasti žádné nové dálnice a silnice, ale použil jen institut územní rezervy. Studii, která prověří vhodnost vedení nových dálnic a silnic, hodlá zadat až po schválení zásad územního rozvoje. "Snažíme se s krajem ještě jednat, aby tento postoj změnil a neodkládal problematická rozhodnutí do budoucna. U vedení železnic je to logické a běží rozhodovací proces, kde bude stát nádraží. Ale u silnic se neděje nic," řekl Ander.
    Kraj chce schválit nový dokument do voleb, které se konají v příštím roce na podzim. Chybí mu již od jeho vzniku a kvůli tomu nebylo možné postavit žádné nové dálnice v kraji a čerpat na ně evropské peníze.
    Zatímco krajský radní Antonín Tesařík (KDU-ČSL) tvrdí, že nejprve se musí Brno vypořádat s vedením klíčových dopravních cest ve svém územním plánu, jehož aktualizaci shodil před čtvrt rokem soud, Ander namítá, že to musí fungovat opačně a nejdříve musí vzniknout nadřazená územně-plánovací dokumentace, z níž může teprve brněnský územní plán vycházet.
    Nejkritičtějšími místy územního plánování je vedení dálnice R43 od Kuřimi k dálnici D1, na kterou navazuje kontroverzní jihozápadní tangenta jako spojnice D1 a R52.