Bc. Helena Pasáčková - Dolní centrum Liberce
ateliér: Ing.arch. Jiří Buček / Ing.arch. Filip Horatschke
Funkční uspořádání
Projekt se skládá ze dvou hlavních částí, první je funkčně smíšená městská struktura s převahou bydlení, druhou pak samostatné objekty občanské vybavenosti, jejichž význam přesahuje hranice města. V parteru polyfunkční struktury jsou zamýšleny pronajímatelné prostory pro služby, komerci a administrativu, uvnitř uzavřenějších bloků je i parkování, které tak na své střeše vytváří polosoukromé dvory s předzahrádkami a prostory pro obyvatele domů . Ve vyšších patrech se nacházejí převážně byty a v menší míře kanceláře. Tato část projektu je doplněna i o funkci občanské vybavenosti lokálního charakteru, obsahuje komunitní centrum určené pro scetkávání všech skupin obyvatel. Jeho součástí je i větší prostor, jenž může sloužit jako tělocvična či pro pořádání společných akcí, a střešní terasa/zahrada. Suterén objektů je určen pro parkování a technické zázemí.
Druhou část projektu – stavby občanské vybavenosti regionálního významu – by mohly tvořit koncertní síň (s menším nahrávacím sálem), Centrum současného umění, Muzeum tramvají, Naučně-výzkumné centrum nanotechnologií , jehož součástí je interaktivní expozice umístěná v přízemí (návaznost na IQLandii) a Muzeum průmyslové tradice regionu (obsahující i část o textilní výrobě charakteristické v minulosti pro řešené území).
Centrum současného umění by bylo zaměřeno i na nová média a architekturu, kromě výstavních prostor by se v něm nacházely i multifunkční schodišťový sál, umělecké a audiovizuální laboratoře, kavárna, mediatéka, dílny pro různé workshopy pro umělce i veřejnost, obchod s výtvarnými potřebami i pronajímatelné prostory pro artshopy/butiky/ateliéry/návrhářská studia apod. Funkční vymezení této skupiny objektů není fixní, při zjištění potřeby jiné budovy občanské vybavenosti (např. podnikatelských inkubátorů, lázní aj.) je možné jejich využití změnit.
Na okraji řešeného území v blízkosti Krajského úřadu jsem navrhla menší parkovací dům nahrazující rušená venkovní parkovací stání sloužící objektům krajského úřadu a Výzkumného ústavu technických strojů.
Struktura zástavby
Výškově je území pojato bez výškových vertikál. To vychází, jak již bylo zmíněno výše, jednak z mé analýzy libereckého panoramatu, v níž vycházím z názoru, že každá výšková budova (zejména blízko centra města) by narušila typickou libereckou siluetu zhruba jednotně vysoké zástavby s jen tu a tam vyčnívající věží kostela a horami na obzoru. Dalším důvodem pro navržení nižší zástavby je skutečnost, že jsem chtěla vytvořit prostředí v lidském měřítku, s úzkými ulicemi a uchopitelnou výškou domů, koncentrovanější strukturu, kde snáze vznikají bližší sousedské vazby.
Bytová struktura
Struktura se smíšenou funkcí v parteru vychází z blokové zástavby, je ale značně prosekána či nadzdvižena, aby byla hodně průchozí. Je nejvýše pětipodlažní, směrem k jihovýchodu a jihozápadu je značně členitá, čímž vytvářím poměrně velké množství soukromých teras k jednotlivým bytům i společných střešních teras pro obyvatele domů. Střechy nejvyššího patra jsou zatravněné. U uzavřenějších bloků je v přízemí uprostřed bloku parking, po obvodu služby, střecha parkingu tvoří vnitřní dvůr bytovému bloku, ten je částečně přístupný všem obyvatelům domu a částečně jsou na něm předzahrádky bytů ve 2.np.
Objekty občanské vybavenosti
Objekty občanské vybavenosti jsou solitéry, nejvyšším z nich je koncertní síň, která je situována v čele hlavního náměstí a i zhruba uprostřed těchto samostatných objektů. Ostatní solitéry na ní reagují, zvyšují se směrem k ní a tím na ni i upozorňují.
Doprava
Automobilovou dopravu uvnitř území návrh redukuje jen na ulice Tatranskou, Mrštíkovu, Kladenskou, Nitranskou a část ulice U Nisy. Mrštíkovu a Nitranskou propojuje trochu jinak než je tomu nyní, navrhuje jejich napojení v místě dnešní administrativní budovy Dopravního podniku města Liberce a Jablonce, jíž přesouvá do kancelářské části Muzea tramvají. V ostatních ulicích a na ostatních prostranstvích je automobilová doprava omezena jen na nutnou obsluhu a zásobování.
Podporována je dopravu pěší, tramvajovou a cyklistickou. Pro pěší se zlepšuje napojení jednak od OC Forum (a tím i od ulice Pražské vedoucí z náměstí Dr. E. Beneše) do různých směrů (ke krajskému úřadu, k Werku i do celé navrhované struktury, k nádražím, k Babylonu, na Perštýn) a rovněž je pro návrh důležitá cesta podél řeky. Co se týká tramvajové dopravy, navrhuje projekt menší změnu trasy uvažovaného prodloužení tramvajové linky směrem na Rochlice.
Zeleň
Návrh vytváří různé charaktery městské zeleně. Jeho důležitou částí je rehabilitace území podél řeky. Projekt předpokládá, že by v budoucnosti bylo odstraněno teplovodní potrubí, které zatím vede velkou částí říčního koryta na řešeném území. Návrh podporuje vznik zeleného pásu podél Nisy, jímž povede stezka pro cyklisty a pro pěší a který by postupně propojil Liberec s Jabloncem nad Nisou. Řeka by již neměla být převážně bariérou, ale měla by se stát městotvorným prvkem umožňujícím obyvatelům příjemné trávení volného času i snadný pohyb podél ní a její překonávání. Na pravém břehu Nisy se od ulice Košická až ke Krajskému úřadu rozprostírá pěkně upravený park se vzrostlými stromy. Na něj návrh navazuje rozšířením na druhý břeh mezi IQlandii a ulici Košickou, odkud se dále ‚parkovým dvorem‘ mezi IQlandií a Centrem nanotechnologií stáčí zpět k řece a pokračuje mezi Centrem současného umění a nábřežními dřevěnými schody.
Zeleň na náměstích a ve větších dvorech má liniový charakter. Na hlavním náměstí je alej stromů doplněná uprostřed o vodní prvek. Tato alej ‚vyrůstá‘ ze dvou pruhů dřeva, které náměstím ‘prorůstají‘, místy se zdvihají, aby vytvořily místo k sednutí, lehnutí, položení knihy, přístřešek apod. a zase se vrací k zemi. V soukromějších dvorech je nižší zeleň a většinu povrchu v nich tvoří tráva, zatímco ve dvorech veřejnějších převažují plochy zpevněné.
Schéma konstrukčního řešení
Obytná struktura je navržena jako skeletový dozdívaný systém. Podzemní část je kvůli vysoké hladině podzemní vody tvořena bílými vanami. Objekty občanské vybavenosti mají vesměs skeletovou konstrukci, žebírkový či kazetový (koncertní síň) strop, v případě Centra současného umění jsou doplněny o příhradové vazníky.
Záplavové území
Areál částečně leží v záplavovém území při průtoku Q100 a z tohoto důvodu by bylo nutné vypracovat projekt protipovodňových opatření externími specialisty. Urbanistická studie předkládá možnou variantu odvedení vody podzemním potrubím viz list Zacházení s vodou, ale skutečné řešení by vyžadovalo specializovaný projekt.
Projekt se skládá ze dvou hlavních částí, první je funkčně smíšená městská struktura s převahou bydlení, druhou pak samostatné objekty občanské vybavenosti, jejichž význam přesahuje hranice města. V parteru polyfunkční struktury jsou zamýšleny pronajímatelné prostory pro služby, komerci a administrativu, uvnitř uzavřenějších bloků je i parkování, které tak na své střeše vytváří polosoukromé dvory s předzahrádkami a prostory pro obyvatele domů . Ve vyšších patrech se nacházejí převážně byty a v menší míře kanceláře. Tato část projektu je doplněna i o funkci občanské vybavenosti lokálního charakteru, obsahuje komunitní centrum určené pro scetkávání všech skupin obyvatel. Jeho součástí je i větší prostor, jenž může sloužit jako tělocvična či pro pořádání společných akcí, a střešní terasa/zahrada. Suterén objektů je určen pro parkování a technické zázemí.
Druhou část projektu – stavby občanské vybavenosti regionálního významu – by mohly tvořit koncertní síň (s menším nahrávacím sálem), Centrum současného umění, Muzeum tramvají, Naučně-výzkumné centrum nanotechnologií , jehož součástí je interaktivní expozice umístěná v přízemí (návaznost na IQLandii) a Muzeum průmyslové tradice regionu (obsahující i část o textilní výrobě charakteristické v minulosti pro řešené území).
Centrum současného umění by bylo zaměřeno i na nová média a architekturu, kromě výstavních prostor by se v něm nacházely i multifunkční schodišťový sál, umělecké a audiovizuální laboratoře, kavárna, mediatéka, dílny pro různé workshopy pro umělce i veřejnost, obchod s výtvarnými potřebami i pronajímatelné prostory pro artshopy/butiky/ateliéry/návrhářská studia apod. Funkční vymezení této skupiny objektů není fixní, při zjištění potřeby jiné budovy občanské vybavenosti (např. podnikatelských inkubátorů, lázní aj.) je možné jejich využití změnit.
Na okraji řešeného území v blízkosti Krajského úřadu jsem navrhla menší parkovací dům nahrazující rušená venkovní parkovací stání sloužící objektům krajského úřadu a Výzkumného ústavu technických strojů.
Struktura zástavby
Výškově je území pojato bez výškových vertikál. To vychází, jak již bylo zmíněno výše, jednak z mé analýzy libereckého panoramatu, v níž vycházím z názoru, že každá výšková budova (zejména blízko centra města) by narušila typickou libereckou siluetu zhruba jednotně vysoké zástavby s jen tu a tam vyčnívající věží kostela a horami na obzoru. Dalším důvodem pro navržení nižší zástavby je skutečnost, že jsem chtěla vytvořit prostředí v lidském měřítku, s úzkými ulicemi a uchopitelnou výškou domů, koncentrovanější strukturu, kde snáze vznikají bližší sousedské vazby.
Bytová struktura
Struktura se smíšenou funkcí v parteru vychází z blokové zástavby, je ale značně prosekána či nadzdvižena, aby byla hodně průchozí. Je nejvýše pětipodlažní, směrem k jihovýchodu a jihozápadu je značně členitá, čímž vytvářím poměrně velké množství soukromých teras k jednotlivým bytům i společných střešních teras pro obyvatele domů. Střechy nejvyššího patra jsou zatravněné. U uzavřenějších bloků je v přízemí uprostřed bloku parking, po obvodu služby, střecha parkingu tvoří vnitřní dvůr bytovému bloku, ten je částečně přístupný všem obyvatelům domu a částečně jsou na něm předzahrádky bytů ve 2.np.
Objekty občanské vybavenosti
Objekty občanské vybavenosti jsou solitéry, nejvyšším z nich je koncertní síň, která je situována v čele hlavního náměstí a i zhruba uprostřed těchto samostatných objektů. Ostatní solitéry na ní reagují, zvyšují se směrem k ní a tím na ni i upozorňují.
Doprava
Automobilovou dopravu uvnitř území návrh redukuje jen na ulice Tatranskou, Mrštíkovu, Kladenskou, Nitranskou a část ulice U Nisy. Mrštíkovu a Nitranskou propojuje trochu jinak než je tomu nyní, navrhuje jejich napojení v místě dnešní administrativní budovy Dopravního podniku města Liberce a Jablonce, jíž přesouvá do kancelářské části Muzea tramvají. V ostatních ulicích a na ostatních prostranstvích je automobilová doprava omezena jen na nutnou obsluhu a zásobování.
Podporována je dopravu pěší, tramvajovou a cyklistickou. Pro pěší se zlepšuje napojení jednak od OC Forum (a tím i od ulice Pražské vedoucí z náměstí Dr. E. Beneše) do různých směrů (ke krajskému úřadu, k Werku i do celé navrhované struktury, k nádražím, k Babylonu, na Perštýn) a rovněž je pro návrh důležitá cesta podél řeky. Co se týká tramvajové dopravy, navrhuje projekt menší změnu trasy uvažovaného prodloužení tramvajové linky směrem na Rochlice.
Zeleň
Návrh vytváří různé charaktery městské zeleně. Jeho důležitou částí je rehabilitace území podél řeky. Projekt předpokládá, že by v budoucnosti bylo odstraněno teplovodní potrubí, které zatím vede velkou částí říčního koryta na řešeném území. Návrh podporuje vznik zeleného pásu podél Nisy, jímž povede stezka pro cyklisty a pro pěší a který by postupně propojil Liberec s Jabloncem nad Nisou. Řeka by již neměla být převážně bariérou, ale měla by se stát městotvorným prvkem umožňujícím obyvatelům příjemné trávení volného času i snadný pohyb podél ní a její překonávání. Na pravém břehu Nisy se od ulice Košická až ke Krajskému úřadu rozprostírá pěkně upravený park se vzrostlými stromy. Na něj návrh navazuje rozšířením na druhý břeh mezi IQlandii a ulici Košickou, odkud se dále ‚parkovým dvorem‘ mezi IQlandií a Centrem nanotechnologií stáčí zpět k řece a pokračuje mezi Centrem současného umění a nábřežními dřevěnými schody.
Zeleň na náměstích a ve větších dvorech má liniový charakter. Na hlavním náměstí je alej stromů doplněná uprostřed o vodní prvek. Tato alej ‚vyrůstá‘ ze dvou pruhů dřeva, které náměstím ‘prorůstají‘, místy se zdvihají, aby vytvořily místo k sednutí, lehnutí, položení knihy, přístřešek apod. a zase se vrací k zemi. V soukromějších dvorech je nižší zeleň a většinu povrchu v nich tvoří tráva, zatímco ve dvorech veřejnějších převažují plochy zpevněné.
Schéma konstrukčního řešení
Obytná struktura je navržena jako skeletový dozdívaný systém. Podzemní část je kvůli vysoké hladině podzemní vody tvořena bílými vanami. Objekty občanské vybavenosti mají vesměs skeletovou konstrukci, žebírkový či kazetový (koncertní síň) strop, v případě Centra současného umění jsou doplněny o příhradové vazníky.
Záplavové území
Areál částečně leží v záplavovém území při průtoku Q100 a z tohoto důvodu by bylo nutné vypracovat projekt protipovodňových opatření externími specialisty. Urbanistická studie předkládá možnou variantu odvedení vody podzemním potrubím viz list Zacházení s vodou, ale skutečné řešení by vyžadovalo specializovaný projekt.
0 komentářů
přidat komentář
