Architekt Havlíček se in memoriam stal čestným občanem Kladna

Kladno - Architekt Josef Havlíček, který výrazně ovlivnil podobu kladenské části Rozdělov, se in memoriam stal čestným občanem Kladna. V pondělí o tom rozhodli kladenští zastupitelé. Havlíček se jako hlavní architekt podílel na podobě šestice věžových domů sídliště Rozdělov v padesátých letech minulého století nebo obchodního domu Siréna.

"Především díky jeho úsilí, renomé a argumentačním schopnostem vyrostl ve čtyřicátých až šedesátých letech 20. století v Kladně obytný celek, který se svým charakterem zcela vymykal dobovým realizacím," uvedl kladenský primátor Dan Jiránek (ODS).

Havlíček byl vedoucím kolektivu architektů, kteří zpracovali zastavovací plán Sídliště Vítězného února ve čtvrti Rozdělov, nyní Sídliště architekta Havlíčka. Jako hlavní architekt se podílel na podobě šesti třináctipodlažních domů, ale také obchodního domu Siréna, experimentálního trojdomu na náměstí Jana Masaryka, bytových domů se severojižní orientací a vložených obchodně-obytných dvojdomů.

Havlíček se věnoval i designu nábytku, malířské či sochařské tvorbě. "Po celý život udržoval styky s uměleckým světem, s nímž ho mimo jiné pojila i osobnost jeho manželky, sochařky Marty Jiráskové. Nebránil se spolupráci s umělci, kteří byli v dobách nesvobody komunistickým režimem vytlačeni na okraj tvůrčího světa," dodal tajemník kladenského magistrátu Zdeněk Slepička. Některé z těchto umělců pověřil Havlíček tvorbou domovních znamení na kladenských věžových domech, čímž vznikl mimořádný soubor děl.

V prvním z věžových domů nyní končí práce na první etapě vznikajícího Muzea věžových domů, jeho součástí bude vstupní hala, expozice v prvním suterénu, dobový kryt a vzorový byt v šestém patře. "Ve druhé fázi by mělo v příštím roce následovat zřízení návštěvnického centra, v dalším období pak případně vyhlídka na střeše," doplnil Slepička. Na vzniku muzea se podílí i kladenský spolek Halda.

Havlíček (1899-1961) studoval architekturu na pražské technice i na Akademii výtvarných umění. Po prvních realizacích bytových domů získal značnou pozornost nejen odborné veřejnosti svým soutěžním návrhem na přemostění Nuselského údolí z roku 1927. V jeho vizi měly funkci pilířů mostovky plnit obytné domy. Věhlas Havlíčkovi přineslo provedení Všeobecného penzijního ústavu na pražském Žižkově, který navrhl společně s Karlem Honzíkem. Po druhé světové válce se podílel například na projektování sídliště v Záluží u Mostu.