Kraslice čteme jako prostor, který je definován třemi přírodními elementy.
Toky řek, vrchy a osídlení tvoří obraz, se kterým v našem návrhu pracujeme.
Hranice nekončí fyzicky se zástavbou ale město do své struktury zapojuje i okolí, přírodní dominanty, které formovaly charakter osídlení právě v této lokalitě.
Krajinné náměstí, centrum pro město jiného rozměru, vstupní brána na okolní krajiny, zahrnuje do své plochy i evangelický kostel, který se stává spolu s cennými stromy dominantou prostoru.
Park mezi volnou přírodou a krajinným náměstím, upravujeme co nejcitlivěji tak, aby se zachoval pozvolný přechod do okolní přírody.
Vrch Hradiště se stává místem, ve kterém je soustředěna historie města. Zpřístupňujeme zde pozůstatky hradiště a skrze informační systém návštěvníkům přibližujeme vývoj města. Šibeniční vrch, vzhledem ke své minulosti (nejdříve sloužil jako popraviště a začátkem XX. stol. zde byla postavena místním farářem kaple) je místem duchovní historie. Umisťujeme zde pomník obětem válek XX. století v Evropě. Vrch Skalka se stává symbolem současnosti. Stavíme zde vyhlídkovou věž ale ne jako historizující novotvar, ale jako ikonu XXI. století, která se svojí architekturou a technologickou vyspělostí stane třetí dominantou a to nejen regionu Kraslicko.
Nový rozměr města - okolní vrchy spolu s nově definovaným veřejným prostranstvím – „krajinným náměstím“, nabízí plnohodnotnou alternativu nejen pro návštěvníky ale i pro obyvatele Kraslic, kteří začínají znovu objevovat genia loci nejen zastavěného města ale i okolní krajiny.