Ernesto N. Rogers

Ernesto Nathan Rogers vystudoval architekturu na milánské polytechnice v roce 1932. Ve stejném roce založil společně s Gian Luigi Banfi, Ludovico Belgiojoso a Enrico Peressutti architektonické sdružení BBPR, přičemž jejich nejslavnější realizací je věžový dům Torre Velasca v historickém centru Milána.
Po studiích let redigoval periodikum Quadrante (1933-36). Behěm pobytu ve Švýcarsku (1943-45) se prohloubil jeho zájem o žurnalismus a současně se začal angažovat v protifašistické straně Partio d´Azione. V poválečném období se Rogers začal více angažovat jako novinář, kritik a publicista. Po návratu do Milána působil jako redaktor časopisu Domus (1946-47). V letech 1953-65 byl šéfredaktorem architektonického časopisu Casabella. Jeho novinářské schopnosti napomohly ke specifikování poválečného architektonického směru - italský racionalismus. Od roku 1962 přednášel namilánské polytechnice, kde se později stal řádným profesorem (1964).
Ernesto N. Rogers byl vzdáleným bratrancem anglického architekta Richarda Rogerse.