Vlastislav Hofman

Studium architektury na České vysoké škole technické v Praze (1902-07, u J. Schulze a J. Kouly). Účast v řadě architektonických soutěží, jehož vynikající kubistické projekty bohužel nerealizovány. Široká výtvarná a designerská činnost, od r. 1918 člen skupiny Tvrdošíjných. Jako průmyslový výtvarník spolupracuje s družstvem Artěl. V letech 1919-21 je scénografem Vinohradského divadla v Praze, od roku 1921 Národního a Stavovského divadla. Současně pracuje ve funkci vrchního stavebního ředitele v Praze, píše do uměleckých časopisů a vystavuje své obrazy v galerii u Topiče (1928,-30,-31,-40), v Alšově síni U.B. (1935), v kabinetu Svépomoc (1938). Po válce získává za scénografii Státní cenu a v roce 1954 Řád práce. V roce 1960 je v Praze uspořádána výstava jeho životního díla.
Vlastislav Hofman byl všestranným výtvarníkem: architektem, urbanistou, průmyslovým výtvarníkem, interiéristou, malířem, grafikem, též teoretikem a kritikem architektury a užitého umění. V architektuře byl spolutvůrcem českého kubismu, do něhož vkládal neobyčejnou dynamiku; bohužel, většina jeho projektů zůstala nerealizována. Jeho výtvarný projev byl osobitý, i když generačně spojený s dílem Kubišty, Čapka a Špály. Do dějin našeho výtvarného umění se však V. Hofman zapsal především jako scénograf. Bývá právem označován za zakladatele našeho moderního jevištního výtvarnictví, který namísto plochých kulis vytvořil důsledně trojrozměrnou scénu s dynamickým způsobem osvětlování (nasvěcování). Na jeho scénické myšlení později navázali naši skutečně světoví scénografové - architekti Fr. Tröster a J. Svoboda.