Sverre Fehn

Sverre Fehn je považován za nejnadanějšího norského architekta posledních let. Sám Fehn o sobě říká, že dospěl ve stínu modernismu. Ve svých dílech vychází z prostředí, z kterého pochází.
Přednášel na řadě univerzitách a institucích ve Spojených státech (Harvard, Yale, Cornell). Mezinárodní veřejnost na sebe upozornil norskými pavilony na světové výstavě v Bruselu (1958) a na bienále v Benátkách (1968). Jeho díla stojí především v Norsku, Švédsku a Dánsku.
Za nejdůležitější pokládá Fehn konstrukci. Klade maximální ohled na prostředí a posazení díla do přírody. Za jeden z konstrukčních materiálů pokládá Fehn světlo (měkké - severské světlo).
Vystudoval Školu architektury v Osle (diplom získal r. 1949). Ovlivněn A. Aaltem a A. Korsmem. Během pobytu ve Francii se seznámil s Le Corbusierem. Ve Francii pochopil, v čem spočívá umělecké využití materiálu a konstrukce. Se svými norskými vrstevníky založil organizaci PAGON (pobočka Mezinárodního kongresu moderní architektury (CIAM). Vliv na Fehna měl i L. Mies van der Rohe.
V roce 1952 odjel do Maroka studovat primitivní architekturu severní Afriky. Pobyt v Africe jej přivedl k myšlence, že architektura je v podstatě umění stavět, tj. umění konstrukce. Toto poznání jej inspirovalo k napsání monografie Úvahy o konstrukci. "Užití toho kterého materiálu by se nikdy nemělo dít cestou výběru či kalkulace, ale intuice a přání." Pro Fehna neexistuje architektura bez konstrukce, materiálem píše příběh, který je od konstrukce neoddělitelný.
Za nejpoetičtější představu pokládá Fehn tu, jež předpokládá existenci života po smrti - vychází z ní při návrhu sakrálních staveb.
V roce 1971 se stal Fehn profesorem na své alma mater v Oslu, kde působil do roku 1993. Přednášel v USA, Německu, Itálii, Francii, Finsku, Dánsku, Švédsku a Velké Británii. Své práce vystavoval v USA, Itálii, Francii, Dánsku, Švédsku, Norsku a Brazílii. Fehn se účastní mnoha zahraničních soutěží.
S postupem let se stal Fehn citlivějším jak k charakteru severského světla, tak k zasazení budovy do jejího prostředí. Velký důraz klade na výběr materiálu (dřevo, ocel, beton). Jeho práce se stávají zdrojem inspirace pro každého.