V roce 1958 se uskutečnila soutěž na návrh pavilonu severských zemí do areálu benátského Giardini, aby v něm mohlo společně vystavovat Švédsko, Norsko a Finsko. K účasti v soutěži byli přizávni tři významní skandinávští architekti:
Klas Anshelm ze Švédska,
Sverre Fehn z Norska a
Reima Pietilä z Finska. Nakonec vyhrál Fehnův projekt a v roce 1962 byl pavilon slavnostně otevřen. Obdélníková výstavní plocha o rozloze 446 m² se ze dvou stran zcela otevírá do svého okolí zatímco zbývající dvě stany jsou plné a zahloubené do terénu. Střecha je tvořena dvěma řadami překrývajících se štíhlých železobetonových žeber (6cm x 1m). Pravidelný rytmus mezi žebry 52,1 cm je přerušen pouze v místech, kde střechou prochází (nebo dříve procházely) vzrostlé stromy. Skandinávský pavilon vzdává hold konstrukci, nabízí rozlehlou výstavní plochu s difúzním horním osvětlením. Zároveň je dokonalým příkladem dialogu architektury s přírodou a prolnutí vnitřku s vnějškem.