Špitálský vrch a kasárna Zlatý vrch v Chebu – výsledky soutěže

Dvoukolová projektová urbanisticko-architektonická soutěž o návrh.
Předmětem soutěže v 1. kole bylo zpracování rozvojové vize Špitálského vrchu v Chebu jako území, které se nachází v jedinečném urbánním a přírodním kontextu. Předmětem soutěže ve 2. kole byl architektonicko-urbanistický návrh území kasárna Zlatý vrch na podkladě koncepce definované v 1. kole soutěže.

Vyhlašovatel: Město Cheb
Zpracovatel soutěžních podmínek: Ing. Pavel Šturc, Město Cheb - vedoucí investičního odboru
Sekretář soutěže: Bc. Jan Irber, Město Cheb - Odbor investiční
Přezkušovatel soutěžních návrhů: Ing. Jana Najmanová, Město Cheb - Odbor investiční
Termín konání soutěže: 8.4.2013 – 31.10.2013
Porota: Pavel Vanoušek, Tomáš Linda, Jano Stempel, Jan Sedlák, Michal Fišer; náhradníci: Václav Zůna, Vlasta Poláčková, Štepán Špoula
Počet odevzdaných návrhů: 13
Ceny a odměny celkem: 1,16 mil. Kč

---

V 1. kole byla udělena 3x odměna:

Odměna (50tis. Kč): DOMYJINAK s.r.o., autoři: Ing.arch. Jan Černoch, Ing.arch. Petr Šikola, Ing. Jan Pustějovský, Ing.arch. Tereza Lemperová, Ing.arch. Iveta Mandíková, Bc. Štěpán Lajda, spolupracující: Jakub Kopecký, Jan Gašpárek, Petr Vacek, Michael Šilár

Odměna (40tis. Kč): AVE architekt a.s., autoři: Ing.arch. Václav Ulč, Ing.arch. Petr Vácal, Ing.arch. Šárka Lorencová

Odměna (30tis. Kč): AHK Architekti s.r.o., autoři: Ing.arch. Zdeněk Hölzel, Ing.arch. Jan Křivský, spolupracující: Ing.arch. Petr Fogl, Ing.arch. Šárka Vomelová, Ing. Vilém Hrubý, Ing. Vojtěch Brož, Ing. arch. Tomáš Richtr

---

Ve 2. kole byly uděleny tyto ceny a odměny:

1. cena: neudělena

2. cena (300tis. Kč): A69 Architekti - s.r.o., autoři: Ing.arch. Boris Redčenkov, Ing.arch. Prokop Tomášek, Ing.arch. Jaroslav Wertig, Ing.arch. Erik Hocke, Ing. Jitka Macáková, spoluautor: Ing. Václav Malina

   
Hodnocení poroty: Ze všech návrhů postupujících do druhého kola tento dosáhl nejznatelnějšího posunu v míře rozpracování a zpřesnění základního urbanisticko – architektonického konceptu. Autor přehodnotil a objasnil úlohu kasáren v kontextu města. Rezidenční čtvrť získala zřetelnou hierarchii s jasným těžištěm. Návrh s vyváženou mírou zastavitelného území a krajiny revokuje ideu zahradního města v kontextu soudobých společenských potřeb. Zvolené trasování uliční sítě umožňuje zatažení páteřních pěších tras z volné krajiny do samého jádra zahradní čtvrti v prostoru bývalé střelnice.
Hlavní pozornost autoři soustředí na dvě ikonické lokality – objekty: „bránu Chebu“ na předpolí kasáren Zlatý Vrch a přírodní amfiteátr v prostoru bývalé vojenské střelnice. Přílišný důraz v prezentaci vyvolává pochybnosti o soběstačném fungování a konzistenci celkového konceptu v případě ne-realizace těchto ikon tím více chybí-li bližší představení běžné ulice. Prezentaci nelze upřít marketingovou kvalitu, pohybuje se však již na hraně podbízivosti. Podobně tak lze říci i o vlastní architektuře obou lokalit - objektů. Kasárna respektive jejich pozůstatky se stávají součástí poutavé scénografické vizitky celého města při příjezdu od Františkových Lázní, detail zachované kasárenské brány vyznívá spíše ironicky, než důstojně. Původní vymezení areálu je nově interpretováno polo uzavřenými oválnými ostrovy nesoucí historický odkaz kasáren. Vysokými platformami se autoři snaží začlenit původní kasárenské objekty do jinak nesouvisející urbanistické struktury. Diskutabilní a nedostatečně prokázaný je smysl obou platforem, které zcela proměňují bezprostřední okolí obou ponechaných objektů s hodnotnými dřevinami. Rozhodnutí zásadně redukovat areál kasáren je však pragmatické a zvyšuje pravděpodobnost realizace veřejných investic.
Objekt domu s pečovatelskou službou na terénní hraně bývalé střelnice důmyslně reaguje na topografické kvality místa a pomáhá podpořit identitu nové čtvrti. Naopak přetažení oválné půdorysné osnovy objekty mateřské školy, obchodu a šaten přes ulici přirozené morfologii terénního zářezu konkuruje a krajinářské vyznění ve výsledku oslabuje.
Předpolí Amerického mostu je řešeno s jistotou. Základem je funkční provozní kostra, hromadné garáže jsou umístěny přesně, Koželužská a Havlíčkova ulice plní funkci vitálního městotvorného švu napojeného novou pěší lávkou přes Ohři do historického centra.
Ulice v Lipách je obestavěna příliš hustě, exkluzivní ráz vilové kolonie by jistě podtrhla občasná cezura, přinejmenším na obou jejích koncích. Zdařilým gestem je naopak ponechání horní fronty nezastavěné v prospěch volnočasové louky, čímž se zdůrazňuje statut obecního velkorysého humna.
Přesvědčivé je začlenění území do širších dopravních souvislostí (napojení na R6, alternativní názor na zokruhování města západní tangentou s přemostění přehrady Skalka).
Textová část je podána přehledně, nepostrádá náměty ke strategii ani ekonomickou rozvahu.
Návrh získal nejvyšší ocenění v soutěži díky vyvážené míře pragmatismu, kreativního přístupu s empatií k prostředí, která autorům umožnila ušít koncept zahradního města na míru řešenému území.

---

3. cena (200tis. Kč): Ing.arch Jan Trávníček, Ing.arch. Josef Kubát, Bc. Romana Bedrunková, Bc. Matúš Kaboš

Hodnocení poroty: Návrh stojí na jiných zásadách a využívá jiných principů než ostatní návrhy, které postoupily do druhého kola. Základním jmenovatelem je zde pokora a citlivost vůči místu a náklonnost k tradičním městským formám bez nadbytečné sentimentality. Způsob prezentace je přesvědčivý a věcný, ze kterého je zároveň cítit vřelý vztah k místu.
K areálu kasáren přistupuje pietně, coby ke svébytnému areálu uprostřed města, bohužel ale není tato nosná idea dotažena do přesvědčivého vyjádření, ohrazení jako základní znak fenoménu kasáren je bez zjevného důvodu nedůsledné a zcela chybí v celé jižní straně. Nepřesvědčivé jsou zároveň úpravy i způsob využití volného prostranství bývalého „cvičáku“, který v této podobě postrádá opodstatnění a integritu areálu spíše narušuje.  Slabinou v jinak zdařilém zastavovacím konceptu východního svahu Špitálského vrchu je rovněž nevyužití potenciálu bývalé střelnice, jejíž prostor je od ulice nevhodně oddělen stavbami obchodů a mateřské školy. Tento detail přináší určitou fádnost ulice místo důmyslného zapojení výrazného krajinného elementu do veřejných prostranství čtvrti. Charakter veřejného prostoru a návaznost na krajinu nové vilové čtvrti jsou jinak příkladně dokumentovány a typologizace věrohodná, podřízená základnímu konceptu hlavní okružní ulice. Doplnění struktury mezi kasárnami a řekou je bohužel stále spíše formální a tedy místy nereálné. Princip plombování je ale správný. Zvolený přístup k návrhu je však přesvědčivě popsaný v textové zprávě, porota oceňuje zejména pečlivě odůvodněnou etapizaci výstavby ve vazbě na strategická a ekonomická hlediska a profesionalitu celkového zpracování.

---

Odměna (100tis. Kč): Ing.arch. Jan Červený, Ing.arch. Václav Kruliš, Ing.arch. Jaroslav Aust
   

Hodnocení poroty: Na první pohled přesvědčivá urbanistická forma předpolí Amerického mostu, bohužel nereflektuje realitu jak vlastnických vztahů tak skutečně ověřené poptávky po specifické typologii townhouse přiměřené více metropolitnímu typu sídla. Předpolí tak zůstává spíše v idealistické rovině.
Koncept areálu kasáren je postaven na důrazně přiznaném vrstvení historických etap. Toto vrstvení je však značně nahodilé, výsledkem je prostorový chaos vystupňovaný bezradným řešením samotného parteru trpícího diktátem nelogicky vystavěné komunikační sítě. Přemíra zpevněných ploch silničních i pěších komunikací, výrazně modelovaných terénních úprav. Provozní kostra silniční dopravy je komplikovaná se zbytečným prolínáním nesouvisejících provozů (příjezd k hospicu a k rodinným domům). Architektonická forma přístaveb školy je formalistní, není jasné, zda-li se jedná o schéma či vědomý design. Nové formy oslabují sílu původního areálu. Např. přístavba hospicu je nepřiměřeně objemná a potírá systém solitérní zástavby původního areálu. Inspirace historickou pohlednicí zůstává nenaplněna.
Bývalá střelnice vytváří přirozenou cézuru mezi jednotlivými čtvrtěmi, její spíše přírodní charakter je podpořen napojením na alternativní pěší trasy spojující město s okolní krajinou.
Reálnost napojení na možný budoucí most v místě přehradní hráze není prokázána více, než v 1. kole. Struktura uliční sítě 2. a 3. vývojové etapy je logická a přehledná. Po podrobnějším přehodnocení porota zároveň dospěla k názoru, že navržený rozsah zástavby nepřiměřeně zasahuje horní jižní svahové partie louky Špitálského vrchu.
Vzhledem k postupu tohoto návrhu do druhého kola na základě kvalitního urbanisticko - krajinářského konceptu  porota rozhodla o udělení odměny nikoliv však ceny především z důvodu nepřesvědčivého řešení samotného areálu kasáren a jejich neúspěšného zapojení do širšího kontextu oblasti.

---

Odměna (100tis. Kč): SIAL architekti a inženýři spol. s r.o., autoři: Ing.arch. Jiří Buček, Ing.arch. Pavel Šťastný, Ing.arch. Helena Hlávková, spolupracující:  Bc. Radka Ježková, Pavla Švecová, Ing.arch. Jiří Plašil, Ing. Jiří Souček

Hodnocení poroty: Návrh nedoznal ve druhém kole progresívního vývoje, obsahuje stejné nedostatky, některé spíše prohlubuje. Očekávaná propracovanost se nedostavila, návrh v převážné míře zůstává ve stavu schématu 1. kola.
Navržená zástavba často ignoruje topografii území, např. na bývalé střelnici, kde autor bezdůvodně potřel hodnotu klíčového místa nepřiměřenou typologií, patrně navíc nereálnou.
Hrubou neznalost území potvrdilo řešení předpolí Amerického mostu, konkrétně detail dostavby kulturního domu Svoboda.
Detailní situace v M 1:500 nedoznala žádného zpřesnění výrazu a provozní organizace parteru, dílčí úpravy v rozmístění terasových bytových domů nezdůvodňují jejich existenci v území, výsledek zůstává stejně nepřesvědčivý jako v 1. kole. Řešení areálu kasáren s novou náplní neobhajuje zachování tohoto historického odkazu. Vložení podnože s obchody do jihovýchodního předpolí největšího objektu je možným konceptem, ale další práce s ním zvolený potenciál nenaplňuje. Ponechané objekty bývalých kasáren jsou řešeny odděleně bez vzájemných prostorových souvislostí, podnož nemá integrační roli, ale je pouze do počtu. Nejasně až bezradně vyznívá využití ploché střechy, deklarovaná variabilita funkcí nekoresponduje s vizualizací prezentující zde založený park. Přístup ke škole od města je podnoží zkomplikován četnými barierami (schodiště, záhyby na trase) a ignoruje osovou kompozici areálu. Není naznačen způsob zásobování, sporné je využití střechy podnože z hlediska vlastnického - veřejný prostor na střeše soukromého objektu. Podnož s obchody pak vyznívá definitivně samoúčelně ve vztahu k okolní struktuře, ulice definovaná pevnou uliční frontou obchodního parteru záhy přechází do vilové soliterní zástavby a poté je pohledově zakončena plotem sousedního bloku. Severozápadní předpolí školy je bez názoru, dvě školní hřiště prostor neřeší, ale jen zpola vyplňují. Dispozice školního zařízení obsahuje řadu závažných chyb (výtah), dispozice mateřské školy v objektu bývalého důstojnického klubu vyznívá násilně, komplikovaně. Rozhodnutí autora o náhradě třetího původního objektu kasáren novostavbou vyznívá v kontextu pojetí ostatních budov nekonzistentně. Kasárna s novým obsahem nemají iniciační charakter pro rozvoj nové čtvrti, ale spíše servisní. Jejich konverze se dá tedy předpokládat do pozdějších etap. Podstatnou faktickou vadou návrhu je nesoulad jednotlivých zobrazení, situace, řezy M 1:500, půdorysy M 1:200 vzájemně neodpoví.
Velmi důsledně je popsána dopravní problematika návrhu, autor přesvědčivě zasazuje nové území do kontextu stávající dopravní struktury města a střízlivě vyvrací potřebu zokruhování území s přemostěním Skalky. Názor na koncepci technické infrastruktury není prezentován.
Vzhledem k postupu tohoto návrhu do druhého kola na základě kvalitního urbanisticko - krajinářského konceptu porota rozhodla o udělení odměny nikoliv však ceny především z důvodu nepodloženého a nevěrohodného řešení samotného areálu kasáren a jejich zapojení do širšího kontextu oblasti.

Více informací >