Renesance pražského brownfieldu – příběh Masaryčky

"Masaryčka" je zlidovělý název Masarykova nádraží, které vzniklo ve 40. letech 19. století na okraji Nového Města Pražského. V letošním roce byla dokončena obnova okolního brownfieldu. Autorem vítězného návrhu první fáze, která zahrnuje výstavbu komplexu budov Masaryčka, je renomované a světově proslulé britské studio Zaha Hadid Architects. Investorem, pro kterého je Masaryčka novou vlajkovou lodí, je společnost Penta Real Estate, jež zde má také své nové sídlo. Kancelářský a obchodní komplex Masaryčky je kompozičně rozdělen do dvou budov se společným dvouposchoďovým suterénem. Na západní straně má budova tvar věže. Již při pohledu zdálky budí budova pozornost svou originální fasádou, která je nápadně zdobená zlatým žebrováním s motivy kolejiště. Zatímco společné prostory v objektu jsou dílem archi- tektonického návrhu studia, jednotlivé fit-outy byly navrhovány až na základě požadavků konkrétních nájemců. Je tedy nasnadě, že se liší se architekturou i zpracováním včetně nároků na akustické vlastnosti kanceláří. U svých projektů využívá Penta Real Estate v interiéru dlouhodobě suchou výstavbu Knauf, při- čemž realizátorem byla tentokráte firma Farrao, s.r.o.

KNAUF Diamant v kombinaci s KNAUF White

Konstrukční řešení obou objektů představuje železobe- tonový monolitický sloupový skelet se systémem vnitřních komunikačních jader. Pro vstup do budovy jsou k dispozici dvě recepce, jejichž design formují organické kontury. Převážně jsou vyrobeny z Corianu (AMOS DESIGN), který byl modelován do konkávních i konvexních křivek, na které navázal Barrisol a sádrokartonové konstrukce. V obou budovách je třicet lobby prostor, ve kterých jsou komunikační chodby, schodiště a výtahy. Všechny lobby jsou obloženy sádrokartonem včetně podhledů, ve kterých jsou zapuštěna ledková svítidla. Povrch sádrokartonových konstrukcí byl navržen v kvalitě Q2, ale ve skutečnosti se blíží kvalitě Q3, neboť nároky na kvalitu detailů byly u Masaryčky veliké.

Na jednotlivých patrech jsou umístěny kanceláře nájemníků, které jsou odděleny bezpečnostními a současně požárními příčkami, neboť se vždy jedná o odlišný požární úsek. Ve fit-outech najdeme zajímavě tvarované příčky a stěny včetně oblouků o průměru až 1,5 metru. Všechny příčky, které jsou upevněné ve stropě a v betonové podlaze, jsou vesměs standardní. Více pozornosti si zaslouží příčky svěšené ze stropu směrem k podlaze, které jsou zakončené sklem, čímž pádem tvoří tzv. "nadsvětlík". Jak už to v podobných situacích bývá, napojení sádrokartonových příček na prosklenou fasádu je kluzné, přičemž hodně pozornosti bylo věnováno akustickým vlastnostem těchto příček. Proto jsou například sloupky fasády obloženy sádrokartonem z obou stran. Jak již bylo řečeno, nároky na akustiku jednotlivých nájemců byly rozdílné, a tak tu v mnoha případech figurují příčky postavené kompletně z modrých desek Knauf Diamant. Pro doplnění nároky na stavební vzduchovou neprůzvučnost se pohybovaly v rozmezí od 38 do cca 52 dB. Tradičním oříškem u tak složité budovy je vtěsnat do podhledů i příček všechny instalace a dodržet předpisy. Proto musí dojít k vzájemnému konsensu mezi realizátorem, architektem a investorem. Precizním řešením je pak situace, kdy je ke klasické příčce postavena navíc předstěna, která nejenže všechno dokonale ukryje, ale navíc je vzduchová neprůzvučnost takové skladby téměř dokonalá, neboť akustické vlastnosti nenarušují žádné rozvody. Na tuto předstěnu byly například instalovány televize.

Požární odolnost řešená sádrokartonem KNAUF

Bezpečnost, to je rovněž často skloňované slovo u podobně koncipovaných administrativních budov. To je důvod, aby byly mezi všemi fit-outy předepsány bezpečnostní příčky kategorie RC3 (BT3). Tím to ale nekončí. Samostatným tématem byla požární odolnost. V části suterénu bylo nutné využít vlastností protipožárních desek Knauf Fireboard (dvě vrstvy po 25 mm), protože zde byla předepsaná odolnost 90 až 120 minut. V patrech se vystačilo buď s bílými deskami Knauf White nebo červenými RED Piano (pouze 60 minut). Zvýšená odolnost vůči vlhkosti se týkala pouze sociálního zařízení a umýváren pro cyklisty, kde hrozí přece jen vyšší vlhkostní zatížení. Impregnované desky Knauf Green se naopak ve větší míře uplatnily na začátku stavby, tedy v době kdy byla ještě otevřená a hrozilo nebezpečí poškození vlivem klimatických podmínek.

Je logické, že se tak nenápadně jedinečná a zcela originální architektura stala předmětem mnoha diskusí. Jenže když se to vezme kolem a kolem, je to jedině dobře. Praha byla obohacena o nový projekt světově proslulého studia, jenž vzbuzuje emoce. A emotion (emoce) je odvozená od slova motion (pohyb) a ten Praha zcela jistě potřebuje v architektuře i myslích návštěvníků

www.knauf.cz