Přímá linka Poznaň-Brno - zpráva z přednáškového večera

V podvečer 8. prosince proběhla v aule brněnské Fakulty architektury přednáška pěti mladých poznaňských architektů. Docent Martin Horáček, který se ujal moderování večera, postupně představil pětici ateliérů: Adam Wierciński Architekti, MOM Architects, Atelier Starzak Strebicki, WDAD Wartość Dodana a UGO Architecture. Projekt Přímá linka Poznaň-Brno navázal na říjnové vystoupení brněnských architektů na poznaňské Akademii výtvarných umění. Přednáškový večer na FA VUT byl příspěvkem k oslavám padesátiletého výročí partnerských měst Brna a Poznaně ve spolupráci s městem Brnem. Všichni hosté navštívili Brno vůbec poprvé a díky vstřícnému přístupu brněnského magistrátu si mohli prodloužit pobyt o jeden den a zažít město naplno.

Jako první během večera vystoupil absolvent poznaňské Akademie z roku 2011 Adam Wierciński, pro něhož se jednalo o první veřejnou přednášku v angličtině. Adamova profesní dráha je téměř učebnicová: po dvouletém sbírání zkušeností v zavedených ateliérech získal první zakázku od rodinných příslušníků: zubařskou ordinaci s čekárnou na pouhých 10 m², později rekonstruoval bar o rozloze 45 m², loni navrhl uměleckou vesnici z kontejnerů (700 m²), v letošním roce dokončil dentální kliniku (83 m²) a v současnosti pracuje na dokončení svého prvního rodinného domu (250 m²). V interiérech Adama Wiercińskiho je vidět obliba v práci s ocelovými profily a pečlivost do nejmenšího detailu.

Jako druzí v pořadí vystoupili architekti Piotr Januszewski a Michał Cichy z poznaňského ateliéru MOM Architects založeného v roce 2011 čtveřicí spolužáků, kteří rovněž dva roky po škole sbírali zkušenosti v zavedených kancelářích. Svoji vlastní praxi se rozhodli založit na vrcholu ekonomické krize a způsob, jakým o sobě chtěli dát vědět, bylo účastnit se všech vypsaných soutěží, na nichž si vyzkoušeli téměř všechny typologie. Během dvou let se tak zúčastnili 13 soutěží, kde v devíti případech získali ocenění, ale žádnou první cenu, která by přinesla kýženou realizaci.
Po třech architektonických soutěžích v řadě, kdy pokaždé obsadili druhé místo, prolomili smůlu v České republice, když se jim v loňském roce podařilo získat Zlatou medaili na 13. pražském kvadrienále za národní instalaci Post-Apocalypsis kombinující zvukové záznamy přírody-hudby-politiky převáděné lebeční kostí. Po dlouhých 36 letech putovala cena znovu do Polska. V současnosti se MOM Architects věnuji urbanistickému plánování a výstavbě obytných souborů pro developerské firmy s cílem vytvářet na předměstí Poznaně kvalitní prostředí, na hony vzdálené sídelní kaši. Jistým zpestřením k architektonické praxi pro ně nyní představuje návrh skateboardového parku.

Třetí v pořadí vystoupila dvojice Jola Starzak a Dawid Strebicki z Atelier Starzak Strebicki. Oba jsou absolventy Technické univerzity v Delftu s dlouholetými pracovními zkušenostmi z Belgie, které se od roku 2011 pokouší uplatnit také v poznaňském prostředí. Od stejného roku vyučují na soukromé instituci School of Form. Kromě toho se od roku 2013 věnují publikační činnosti pro magazín Zawód:Architekt. Během večera představili pětici projektů, takže nezbyl čas například na jejich pravidelné instalace na náměstí Plac Wolności pro hudební festival Malta. Stejně tak mohli ukázat pouze jednu z úspěšných intervencí do veřejného prostoru v Poznani: v případě nádvoří městské radnice dokončené letos na jaře jednoduše zaměnili auta za obří květináče a mobilní lavice. Atelier Starzak Strebicki je neméně úspěšný také na mezinárodní scéně: v tomto roce započali v polidšťování náměstí Solidarność v euroúřednické čtvrti v Bruselu a letos se dvěma dalšími belgickými ateliéry zvítězili v soutěži na základní školu v Dilbeek ležícím jižně od Bruselu. V tomto roce se s projektem Kijga účastnili v rámci belgické expozice letošního bienále architektury v Benátkách.

Předposlední prezentace se ujal Piotr Kamiński z poznaňského ateliéru Wartość Dodana. Piotr absolvoval bakalářské studium na univerzitě v Nottinghamu. V magisterské studiu pokračoval na poznaňské Akademii. Za svůj diplomový projekt ‘Prostor ke čtení, čtení prostoru‘ získal v roce 2012 nejvyšší ocenění SARP (Asociace polských architektů). Piotr Kamiński je rovněž držitelem stipendia polského ministerstva kultury a v roce 2013 získal umělecké stipendium od poznaňského starosty a také ocenění za svoje teoretické práce. Od roku 2015 vede společně s Jackem Łożykowskim ateliér Wartość Dodana, což v češtině znamená ‘přidaná hodnota‘.  V současnosti pracují na třech rodinných domech, které nám všechny postupně představil. Kromě těchto tří realizací se jeho ateliér účastní soutěží na úpravy veřejných prostranství v okolí Poznaně.

Kdo odešel před závěrem přednáškového večera, nejspíš se připravil o zlatý hřeb v podobě Hugona Kowalskiho, absolventa poznaňské Akademie z roku 2011 a zakladatele ateliéru UGO architecture, jehož projekt zaměřený na globální odpadové hospodářství byl vystaven v Arsenale během letošního benátského bienále, kam ho osobně přizval hlavní kurátor Alejandro Aravena na základě Hugonovy vítězné diplomové práce v soutěži Archiprix. Již v průběhu studií Hugon sbíral zkušenosti v ateliérech Christopha Ingenhovena a Normana Fostera. Hugon v úvodu přednášky letmo nastínil široký záběr jsvých prací, které vznikly v jeho ateliéru za uplynulých šest let a za něž získal 27 polských i mezinárodních ocenění, ale podstatnou část věnoval své benátské expozici, kterou o víkendu odjel demontoval.

Po skončení přednášek v aule se debata přesunula na Staré Brně, kde diskuze pokračovala v neformální atmosféře do pozdních hodin.
Následující den návštěva polských hostů pokračovala vyzvednutím v hotelovém lobby, u jehož vstupu je pamětní deska na brněnského rodáka a světoběžníka Adolfa Loose. Pěší procházkou po soudobých, modernistických i historických stavbách jsme dorazili tam, kam zákonitě tíhne srdce každého fanouška funkcionalistické architektury. Prohlídkou vily Tugendhat však páteční program neskončil. Kromě Kranzovy Ery a Fuchových veřejných staveb se mohli polští architekti seznámit s aktuální brněnskou scénou a nahlédnout se do ateliérů brněnských kolegů.

Ačkoli se pro většinu přednášejících jednalo o první návštěvu Brna, nešlo o setkání poslední, neboť již na jaře plánují někteří účastnit se brněnské workshopu Mood for Wood, jehož myšlenka se původně zrodila v Poznani. Do budoucna bychom také rádi představili tvorbu mladých poznaňských architektů širokému publiku v některé z brněnských galerií.

Více informací >
0 comments
add comment

Related articles