Trvalá změna je jedinou konstantou v životě, tvrdí Hérakleitos, a dnešní realita jako by potvrdila jeho vizi světa neustálých změn. Architekti se proto snaží rozlišovat mezi tím, co se v jejich disciplíně jeví jako trvalé, a tím, co je pomíjivé a letmé. Můžeme ale mluvit o metamorfóze jako o „esenci“ architektury? Mohou nikdy nekončící cykly transformace zajistit obnovu architektury po opakujících se krizích?
Ákos Moravánszky je maďarský architekt, historik architektury a titulární profesor teorie architektury na ETH v Curychu. Absolvoval studium architektury na Technické univerzitě v Budapešti a dějiny umění a památkovou péči na Technické univerzitě ve Vídni. Zajímá se o historii architektury východní a střední Evropy 19. a 20. století. Věnuje se výzkumné a publikační činnosti. Mimo jiné byl šéfredaktorem časopisu Maďarské unie architektů „Magyar Épitömüvészet“, vědeckým pracovníkem na Zentralinstitut für Kunstgeschichte v Mnichově, hostujícím profesorem na Massachusetts Institute of Technology (Cambridge, Massachusetts). Publikoval ve švýcarském architektonickém časopisu Werk, Bauen + Wohnen a působí v redakční radě časopisu tec21.