„Nejměnujte me nikdy…“ sobota 11. září 2010, 19.00 h.
Letošní oslavu architektury věnují pořadatelé myšlenkám Josipa Plečnika – a to v podobě dramatizace Mistrových listů, přednesených přímo v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně na Náměstí Jiřího z Poděbrad. Plečnikovy dopisy, adresované kaplanovi Alexandru Titlovi z farnosti kostela v průběhu projektování chrámu počátkem minulého století, ilustrují úvahy i tvůrčí pochybnosti, provázející práce na výjimečném díle. Hodnoty stavby veřejně potvrdil i akt české vlády, jímž byl v únoru letošního roku vinohradský chrám prohlášen za Národní kulturní památku ČR. Zrod kostela v centru Prahy připomíná dávnou ideu slovanské vzájemnosti ale, jak si dnes o to více uvědomujeme, i současnou ideu evropské příslušnosti. Když se s pomocí Čecha T. G. Masaryka (tehdy ještě poslance) podařilo založit katedru architektury na pražské Akademii, podařilo se získat Slovince Plečnika (1911), aby se zde stal profesorem. Hluboce věřící katolík orientoval výuku směrem ke klasickému dědictví středozemního stavebního umění. Na škole vyučoval až do první světové války; po rozpadu Rakousko-Uherska se vrátil do Lublaně, kde působil až do své smrti v roce 1957. V dopisech, jež posílal kaplanu Titlovi ze své domoviny během projektování chrámu (ale i poté, až do začátku II. světové války) se obíral nejenom otázkami, spojenými nejen s architekturou. Podle profesora Matúše Dully z pražské Fakulty architektury ČVUT se Plečnik domníval, že Slované mají odlišnou mentalitu ve srovnání s velkými západoevropskými národy: za klíčové východisko považoval antiku s přesvědčením, že moderní doba není schopna vyvíjet vlastní charakteristické formy… Nesmířil by se s postavením kostela pouze na základě požadavků na ekonomii stavby, akustiky a viditelnosti hlavního oltáře. Svědčí o tom jeho úvahy o významu paměti pražského Hradu (na jehož úpravách se ostatně podílel) i fakt přenesení kamenů z podloží jednoho z nádvoří právě do základů kostela. Letošní dramatizace přednesu vybraných dvaceti listů navazuje na slavnostní čtení vybrané korespondence v rámci Archifestu 2008. Součástí letošního Archifestu bude též vydání zmíněných dopisů v podobě bibliofilského tisku v limitovaném počtu 350 číslovaných kusů. Do konce letošního roku vydají Přátelé Prahy 3 také soubornou kolekci všech přibližně 200 listů. Obě publikace jsou doplněny poznámkami Heleny Čižinské, Damjana Prelovšeka a Davida Blažka.
Adresát nezastižen… sobota 25. září 2010, 13.00 h.
Procházka bydlišti umělců, kteří žili a tvořili na Žižkově ve třicátých letech minulého století. Putování zahájí veřejné čtení z literárních děl tvůrců. Začátek u někdejšího domu S. K. Neumanna, Chelčického 45, Žižkov.
Vstup volný
Pořádatel: Přátelé Prahy 3, o. s. Koncepce a dramatizace: Jiří Horský Podpora: Městská část Praha 3, Farnost Nejsvětějšího Srdce Páně, Velvyslanectví Republiky Slovinsko v Praze, Remmark, Archiv hlavního města Prahy Zvláštní poděkování: Miroslavu Pochemu Záštita: Fakulta architektury ČVUT a Česká komora architektů Mediální partner: Era 21