Rozhovor s architektem Petrem Hájkem a odborníkem na akustiku Martinem Vondráškem

Co byste řekl k multifunkčnímu sálu v Císařských lázních na začátek?
Petr Hájek: Císařské lázně jsou vrcholná stavba konce 19. století, která byla postavena s unikátní lázeňskou technologií. Byl jí stroj na svážení rašeliny z rašelinového pavilonu do jednotlivých koupelen, které byly uspořádány kolem vnitřní dvorany ve tvaru podkovy. Vnitřní strojovna byla pomyslným srdce budovy a my jsme ten stroj nahradili novým strojem a vložili do něj místo lázeňské technologie současnou technologii koncertního sálu. Sál lze však skrze proměnnou akustiku a prostorovou variabilitu vcelku snadno přizpůsobit i jiným produkcím a může se tak stát kinem, konferenčním fórem nebo tanečním parketem.

Jak se vám podařilo vyřešit v sálu akustiku?
Martin Vondrášek (AVT Group a.s.): Sál je z pohledu akustiky velmi jedinečný a variabilní. Pro klasickou hudbu je ideální doba dozvuku pro daný objem sálu kolem dvou vteřin, pro kino a mluvené slovo je vhodné mít dobu dozvuku kratší než jednu vteřinu a pro varhanní hudbu je optimální doba tří vteřin pro daný objem sálu. Náš sál je unikátní proměnnými akustickými parametry, což dává interpretům do rukou možnost si je upravit podle vlastních potřeb a požadavků. Neznám žádný jiný sál, který by měl takové vlastnosti a byl takto akusticky a dispozičně variabilní.

Velmi nám v tom pomáhají otáčivé prvky na stropě, které se skládají ze tří částí. Jedna část je z akustického hlediska odrazivá, druhá část pohlcuje zvuk a třetí část je difuzní, což znamená, že zvuk se rozptyluje do všech směrů a je naladěna speciálně pro potřeby symfonického orchestru. Sál bude navíc vybaven závěsem, který nám umožní snížit dobu dozvuku na méně než jednu vteřinu, aby mohl sloužit i jako kino a příští rok jako oficiální sál filmového festivalu. Ten závěs bude opět variabilní a té variability dosáhneme instalací drah s automatizovaným ovládáním po obvodu sálu. Motory budou ovládat jednotlivé segmenty závěsu, které umožní uzavření celého prostoru nebo použití jednotlivých segmentů. Díky tomu všemu si pořadatel bude moci dále upravit akustiku podle svých potřeb.

Ale snadné to nebylo. Na začátku jsme zjistili, že základní proporce, jako délka, šířka a výška sálu, se odchylují od normálu. Upřímně, když s tím přišel Petr poprvé, chtěl jsem ho odmítnout, protože akusticky to není standardní prostor, ale nakonec jsme se do projektu pustili a brali ho jako profesní výzvu.

V čem přesně spočívá multifunkčnost sálu?
Petr Hájek: Víceméně vše potřebné pro efektivní přeměnu je pohyblivé a nastavitelné. Jsou zde divadelní stoly, které lze upravovat ve výšce a uspořádat podle potřeb provozovatele. Mobilní hlediště mění poměr kapacity sedadel a podlahové plochy, část zadní stěny orchestřiště se zasouvá dolů pod konstrukci, naopak seshora vyjíždí plátno. Přetáčivé akustické panely stropu modifikují zvukové parametry směrem k hledišti. A nesmíme zapomenout to, že sál je na šesti nohou a pod ním je univerzální prostor využitelný pro expozice, rauty nebo jako další foyer.

Martin Vondrášek: Na co jsem pyšný a co se nám podařilo, je umístit všechny systémy do jednoho ovládání. Zvedané jevištní stoly, otočné stropní akustické prvky, zadní stěna a mobilní hlediště lze ovládat jednotně pomocí dotykové obrazovky. Uživatel si může nastavit všechny konfigurace a jedním tlačítkem je změnit v jeden okamžik. Je to prakticky bezobslužné, takže jedna osoba dokáže všechno nastavit a všechny uživatelské konfigurace uložit a zpětně z paměti vyvolat.

Zmínili jste filmový festival, využije sál už letos?
Petr Hájek: Oficiální festivalový sál to bohužel letos ještě nebude. Předtím je nutné splnit určité požadavky, a nám zde například chybí závěs pro zatemnění. Ten je však také i klíčovým prvkem, který ovlivňuje dobu dozvuku pro kino. Ve filmovém sále je žádoucí takzvaný suchý zvuk, tedy bez dozvuku, aby bylo možné perfektně slyšet ten reprodukovaný.

Kdy se sál veřejnosti otevře?
Petr Hájek: Oficiální otevřeni pro veřejnost je 17. června. Nicméně v prvním půlroce až roce probíhá u takových sálů zkušební provoz, během kterého se řeší všechny problémy spojené s akustikou, ovládáním a dalšími aspekty. Obsluha se také učí, jak ovládat technologie a řešit všechny představitelné situace. Můžete si tento sál představit jako pomyslný hudební nástroj, který je třeba předem naladit. Musíme nejprve vyzkoušet řadu konfigurací a prověřit je zkouškou a pak tato nastavení uložíme do paměti. Pak už v podstatě stačí stisknout jedno tlačítko.

Jak jste sál stavěli? Víte, z kolika dílů se skládá?
Petr Hájek: Já to přesně nevím, ale vím, že to bylo 150 tun materiálu a cesta dovnitř vedla přes střechu. Všechny komponenty konstrukce byly vyrobeny jako stavebnice a byly následně montovány pomocí šroubových spojů přímo na místě. To není u takto velkých konstrukcí obvyklé, neboť to výrazně komplikuje práci a je to náročné na přesnost.

Jak dlouho jste sál stavěli?
Petr Hájek: První jednání začaly před rokem a projekt šel do dílny koncem listopadu. První kamion přijel v polovině prosince před Vánoci. Celkem jich bylo myslím 12 nebo 14. Na tu realizaci byl čas zcela upřímně extrémně krátký.

Proč jste zvolili červenou barvu?
Petr Hájek: Hlavním důvodem je emocionální efekt, který červená barva vyvolává. Potřebovali jsme, aby lidé, kteří do sálu vstupují, přenastavili své smysly, probudili emoce a byli připraveni na silný zážitek. Druhý důvod je scénografický. Naše oči červenou barvu vnímají jako velmi tmavou i za šera, dokonce v některých případech ještě tmavší než černou. Nasvětlené části výrazně vyniknou a mírně osvětlené se ponoří do tmy. Zobrazeno je tak jen to důležité, co se děje na jevišti.

Dalo by se říct, že je to unikát nebo má sál někde ve světě konkurenci?
Petr Hájek: Záleží, jak unikátnost posoudit. Samozřejmě z výtvarného hlediska je autorský rukopis a architektonický koncept unikátní vždy ze své povahy. Z technologického pohledu je situace složitější. Ano, existují sály s mobilním hledištěm a proměnnou akustikou, ale v takové komplexnosti prvků a technologií je jich velmi málo. Neznám však žádný srovnatelný sál s tak širokým pásmem modifikovatelné doby dozvuku. Po instalaci závěsu očekáváme rozsah od 0,8 do 2,6 až 2,8 vteřiny.

Co pro vás bylo na sálu nejobtížnější?
Petr Hájek: Obtížnost spočívala v tom, že jsme chtěli dosáhnout špičkových parametrů ve všech kategoriích akustiky i scénické variability pro všechny požadované produkce. Tedy především pro koncerty vážné hudby, přednášky, konference a filmové projekce. To byla největší výzva celého projektu a dosáhnout cíle pro nás bylo opravdu těžké. Na jeho realizaci se podíleli zkušení odborníci ze všech souvisejících oblastí. Nemohu nezmínit ty hlavní. Přes akustiku AVT Group a přes konstrukci sálu Gradior Tech. Společně s generálním dodavatelem stavby konsorciem firem Geosan a Metrostav pak celou tu konstrukci doslova procedili dírou ve střeše a smontovali. Bez nich by to nešlo. A pochopitelně by nic nevzniklo bez vytrvalosti zadavatele Karlovarského kraje a města Karlovy Vary, kteří společnou vůli po koncertním sálu stvrdili ve společném memorandu. Je to tedy kolektivní dílo se vším všudy.