Stanovisko EK k soutěži o návrh nové budovy NK

Brno - Stanovisko Evropské komise k soutěži o návrh nové budovy Národní knihovny, zaslané Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS):
    
    
    Mgr. Jindřiška Koblihová
    místopředsedkyně ÚOHS pověřená
    řízením sekce VZ ÚOHS
    třída Kpt. Jaroše 7
    604 55 Brno
    e-mail:koblihova@compet.cz
    
    Věc: Vaše žádost o  stanovisko k použití článku 15 písm. c) směrnice 2004/18/ES
    
    Vážená paní Koblihová,
    
    obracím se na Vás v souvislosti s Vaší žádostí o stanovisko k použití výjimky z aplikace směrnice 2004/18/ES, která je upravena v článku 15 písm. c) této směrnice. V konkrétním případě, který popisujete, zadavatel uveřejnil zahájení soutěže na architektonický design stavby, avšak následně se již právními předpisy upravujícími veřejné zakázky neřídil. Zadavatel došel v průběhu řízení k názoru, že nebyl povinen aplikovat evropské (a české transpoziční právní předpisy), protože může použít pravidla jiné mezinárodní organizace a odvolal se na článek 15 písm. c) směrnice 2004/18/ES. Konkrétně se jednalo o použití Standardní regulativy UNESCO pro mezinárodní soutěže v architektuře a územním plánování, resp. Pokyny Mezinárodní unie architektů. Zadavatel se dále domnívá, že ze stejného důvodů může zadat zakázku na projektové práce autorovi vítězného návrhu v jednacím řízení bez uveřejnění, dle článku 31 odst. 3 směrnice 2004/18/ES. K Vaší žádosti byl také připojen znalecký posudek, který se zabývá otázkou zda lze považovat výše uvedenou regulativu UNESCO a pokyny Mezinárodní unie architektů za závazná pravidla mezinárodní organizace ve smyslu mezinárodního práva veřejného.
    Předem mého dopisu jsem Vám povinen sdělit, že jediný orgán, který poskytuje závaznou interpretaci evropského práva je Evropský soudní dvůr. Níže uvedené stanovisko se vztahuje pouze k údajům poskytnutým ve Vaší žádosti a nezavazuje Evropskou komisi v žádném ohledu, v případě, že by se rozhodla otevřít případ o porušení práva Evropských společenství.
    Směrnice 2004/18/ES v článku 15 písm. c) stanoví, že tato směrnice se nevztahuje na zakázky, které se řídí jinými procesními pravidly a jež jsou zadávány podle zvláštního postupu mezinárodní organizace.
    Výše uvedené ustanovení tedy předpokládá existenci specifických zadávacích pravidel mezinárodní organizace, která jsou odlišná (jiná) od komunitární úpravy. Musí se samozřejmě jednat o  závazná pravidla, zpravidla schválená ustavující smlouvou této mezinárodní organizace nebo jejími prováděcími pravidly, tak jak byla stanovena touto ustavující smlouvou. Vámi zaslaný odborný posudek se otázkou závaznosti výše uvedených pravidel UNESCO a postavením Mezinárodní unie architektů detailně zabývá a z naší strany není nutné jej dále komentovat.
    Má odpověď se soustředí na vysvětlení ustanovení článku 15 písm. c). Především je třeba poznamenat, že dle ustálené judikatury Evropského soudního dvora výjimky musí být interpretovány striktně (úzce). Typickým příkladem aplikace ustanovení článku 15 písm. c) je situace, kdy zadavatel členského státu Evropské unie zadává zakázku na stavbu, dodávky nebo služby, kdy náklady na tuto zakázku jsou hrazeny danou mezinárodní organizací. Mezinárodní finanční instituce často poskytují financování různých projektů, za podmínky, že zakázky z poskytnutých finančních prostředků budou zadány podle pravidel této instituce. V těchto případech daná mezinárodní organizace má přímý a legitimní zájem na způsobu zadávání příslušných zakázek.
    Směrnice 2004/18/ES v článku 15 písm. c) reaguje na potencionální konflikt dvou právních režimů a předchází mu. V žádném případě však směrnice nedává zadavatelům členských státu EU volnou možnost výběru mezi různými právními systémy. V situaci, kdy zadavatel, na něhož se vztahuje směrnice 2004/18/ES, zadává zakázku ve smyslu této směrnice, není možno vyloučit aplikaci evropské směrnice a zvolit jiný právní systém. Tím méně daný právní režim změnit v průběhu zadávacího řízení.
    Z informací, které jste poskytla o předmětném případu vyplývá, že daný projekt bude plně hrazen z  rozpočtu České republiky, nikoliv z prostředků UNESCO. Proto se domnívám, že zadavatel neměl důvod nepostupovat dle příslušné směrnice 2004/18/ES.
    Vzhledem k tomu, že zadavatel nepoužil příslušná ustanovení směrnice pro soutěž o návrh, nemůže se dále odvolávat na její ustanovení o použití jednacího řízení bez uveřejnění v souvislosti se zadáním zakázky, následující po soutěži o  návrh. Ustanovení článku 31 odst. 3 by bylo možno použít v případě, že zadavatel nejprve správně aplikoval příslušná ustanovení směrnice o soutěži o návrh. V  daném případě zřejmě nejsou splněny podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění pro zadání projektových prací na stavbu.
    
    Ugo Bassi
    
    Vyřizuje:
    Petr Wagner, tel.: (32-2)2968068, e-mail:Petr.Wagner@cec.eu.int