Stanislav Kolíbal připravil pro bienále svou retrospektivu

Praha - Po téměř půl století, kdy komunistický režim zakázal po výstavě v Miláně Stanislavu Kolíbalovi vyvážet jeho díla do zahraničí, bude významný český sochař a výtvarník reprezentovat Českou republiku na bienále v Benátkách. Nejstarší mezinárodní přehlídka současného umění se bude konat v parku v Benátkách od 11. května do 24. listopadu. Česko se v přípravě expozice střídá se Slovenskem ve společném pavilonu, který tehdejší Československo postavilo v roce 1925.

Ve stejném roce se narodil také Kolíbal, jehož porota vybrala pro letošní reprezentaci současného českého umění z 23 přihlášených. Připravuje výstavu Bývalé nejisté tušené, která představí jeho starší práce i díla současná. Přímo pro bienále vytvoří Kolíbal nové dílo, které navazuje na architekturu pavilonu postaveného Otakarem Novotným.

"Moje účast na tomto bienále je vlastně náznakem malé retrospektivy. Neboť nejstarší exponát je z roku 1963 a dva exponáty vznikly vloni. Jako začátek jsem zvolil rok 1963, neboť tehdy jsem začal vlivem spolupráce pracovat na architektonických úkolech s geometrií," řekl dnes novinářům Kolíbal. Kurátorem projektu je rakouský historik umění Dieter Bogner.

Kolíbal je představitelem konceptuálního umění, významnou osobností českého umění posledních několika desetiletí, v prosinci oslavil 93. narozeniny. Jeho díla nazývají historikové umění emocionální geometrií, od figurální plastiky tento výtvarník prošel přes studium přírodních tvarů až k minimalistickému jazyku geometrie a abstrakce.

Podle poroty život i dílo Kolíbala reflektují téma letošního bienále, kterým je stará čínská kletba Přál bych vám žít v zajímavých časech, která odkazuje k dobám nepokojů a nejistoty. Čas je jedním ze základních elementů Kolíbalova díla a různé doby přinášely v jeho životě odlišné pohledy na vnímání tvorby.

Benátské bienále ročně přiláká přes půl milionu mezinárodních návštěvníků. Poprvé se konalo v roce 1885. Po rozdělení Československa spravují společný pavilon obě nástupnické země, které se střídají v organizaci. Do pavilonu se však dlouho neinvestovalo a jeho stav není podle Národní galerie Praha (NGP) i podle vystavujících ideální, je v něm například v létě velké horko. "Pořád postrádám silnější zájem, který by byl manifestovaný výraznější podporou ze stran státních orgánů," řekl ředitel NGP Jiří Fajt.

"Společně s kolegy z ministerstva kultury na tom pracujeme, doufám, že se nám to podaří a budeme se snažit přivést pavilon do stavu, který odpovídá dnešním nárokům," řekl. Nechystá se zásadní rekonstrukce, neboť pavilon má svoji historickou hodnotu, ale měla by se třeba udělat klimatizace. Fajt doplnil, že úprava pavilonu i jeho okolí by se měla konat ve spolupráci s architekty Pavlou Melkovou a Miroslavem Cikánem.