Rozpočet dává na národní poklad, ubírá památkám a živé kultuře

Praha - Rozpočet ministerstva kultury na příští rok počítá s výrazným krácením dotací památkových programů. Památky přitom byly exponovanou oblastí bývalého ministra Vítězslava Jandáka, pod jehož vedením ještě návrh rozpočtu vznikal. I jeho nástupce Martin Štěpánek mezi svými prioritami ochranu nemovitého kulturního dědictví zmínil.
    Návrh rozpočtu sice nově počítá s 592 miliony korun na nový Program péče o národní kulturní poklad, dlouhodobě fungující dotace památkám by však měly být kráceny skoro o 300 milionů korun. "Poklad" navíc zahrnuje pouze pět institucí, byť mají v názvu slovo "národní". Výrazně je také snížena oblast podpory živého umění, kráceny by měly být i církve.
    Památkové programy ministerstva přispívají vlastníkům památek v takovém režimu, že se na opravy skládají peníze od státu, obce i samotného majitele objektu. Již několik let ale kvůli nim ministerstvo čelí kritice vlastníků památek i odborníků. Objem peněz, které do nich stát dává, stagnuje či klesá. Kritikem je i Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska.
    Při zahájení Dnů evropského dědictví v sobotu vyzvalo politiky, aby v rozpočtu na rok 2007 nesnižovali objem peněz pro tyto programy. Jde hlavně o Program regenerace městských památkových rezervací a zón a Program záchrany architektonického dědictví. Z programu regenerace již bylo opraveno 8233 památek za osm miliard korun, z čehož pouze 3,3 miliardy šly ze státního rozpočtu. Tyto programy podle sdružení hlavně motivují vlastníky památek k opravám. Žádají proto, aby pro každý program zvlášť bylo v rozpočtu na příští rok vyčleněno minimálně 350 milionů.
    Ministerstvo letos dalo na program regenerace 160 milionů korun, stejně jako loni. Ještě v roce 2000 ale do programu šlo 247 milionů korun, v roce 2001 to bylo 300 milionů korun. Na záchranu architektonického dědictví letos stát přispěl částkou 331 milionů, která je také stejná jako loni. Podle sdružení již tyto částky neodpovídají nejnutnějším potřebám a péče o památky bude výrazně zaostávat za standardy památkové péče v zemích EU.
    Programy regenerace a záchrany architektonického dědictví patří k šesti takto zaměřeným ministerským programům. Památkové programy celkem mají v letošním rozpočtu ministerstva 592,5 milionu korun; loni to byl 591 milion a příští rok by to mělo být 252 milionů. Návrh rozpočtu na rok 2007 má jen 68 milionů korun na program regenerace a 140 milionů korun na program záchrany architektonického dědictví.
    Peníze uspořené na krácených oblastech tak ministerstvo chce "nasypat" do příspěvkových organizací. Ty jsou navýšené skoro o miliardu (letos 3,2 miliardy, navrhuje se 4,2 miliardy). V rámci této kapitoly je více než 650 milionů na spolufinancování projektů podpořených strukturálními a norskými fondy. V kapitole rozpočtu, která se týká živé kultury či památek, se s žádným spolufinancováním projektů podpořených Evropskou unií nepočítá.
    Rozpočet počítá s výdaji 6,625 miliardy korun, je tedy zdánlivě vyšší než letošní, který nakonec dosáhl 6,357 miliardy. Peníze do "národního pokladu" ale mají jít podle usnesení vlády ze zrušeného Fondu národního majetku (FNM), nejsou tedy ze státního rozpočtu.
    Program péče o národní kulturní poklad schválila vláda v červnu s tím, že by do něj mělo do roku 2014 plynout 10,3 miliardy korun. Letos a příští rok jej má financovat FNM, v letech 2008 až 2011 FNM a státní rozpočet a poslední tři roky jen stát. Program zahrnuje obnovu a rozvoj Národního muzea, Národní knihovny, Národního filmového archivu, Uměleckoprůmyslového muzea a Národního technického muzea.
    Pokud by výdaje státního rozpočtu v příštím roce dosáhly 974,7 miliardy korun, jak se o tom zatím uvažuje, byl by podíl na rozpočet ministerstva kultury i s výdaji na církve přibližně 0,68 procent, bez nich asi 0,56 procenta. Bylo by to více než letos a loni a přibližně stejně jako v roce 2004. K jednomu procentu obvyklému v EU a požadovanému četnými kulturními iniciativami má návrh stále daleko.